Obsahy(1)
Pocta režiséra Francoisa Truffauta filmárskemu remeslu sleduje režiséra, hercov a štáb, ktorí pracujú na nakrúcaní melodramatického filmu a pri tom zažívajú svoje vlastné, osobné drámy, radosti i starosti. Zamilujú sa a rozchádzajú, jedna z herečiek otehotnie a nakrúcanie preruší automobilová nehoda... (STV)
Videá (1)
Recenzie (250)
Velmi pěkný a kultivovaný film, byť mě přece jen nedostal na 100% - hlavně zpočátku jsem to vnímal poněkud rezervovaně. Při sledování jsem si konečně uvědomil, jak moc se na Americkou noc odkazuje v Zelenkově filmu Ztraceni v Mnichově (protože jsem až dosud tuto Truffautovu klasiku neznal, nemohl jsem ani poznat narážky na ni). Rovněž se mi hlavou honilo, jak ve mně už dlouho roste nesmírný respekt, který k Truffautovi chovám - natočit takový film muselo být nesmírně náročné (dovedu si celkem představit, jak musí být na place komplikované neztratit se v tom, co je natáčení "jen jako" a co "doopravdy", a to není jediný důvod, proč na mě tento film udělal tak silný dojem). Film mě obecně hodně bavill výtečným obsazením a krásnou hudbou (Georges Delerue mě už před časem ukouzlil svou hudbou ke Godardově filmu Pohrdání) a celkově si myslím, že je to spolu s filmem Život v oblouznění asi nejlepší film ve filmu, jaký jsem zatím viděl. ()
Truffaut střílí do vlastních řad opravdu s obdivuhodnou přesností. Avšak nemohl jsem se zbavit pocitu, že občas to filmu trochu škodí. Jeho herci a vůbec všichni členové štábu jsou totiž vylíčeni takovým způsobem, že i jejich osobní problémy lemující v podstatě celou příběhovou kostru vyznívají trochu jako z jiného, jednoduššího světa. Na druhou stranu však nechybí ani charakterová pestrost, ani celá škála skutečných emocí a životních postojů, projevujících se na náladě právě rozpracovávané scény (něžný humor ve scéně s koťátkem, trpkost ze zestárnutí ve scéně "dvou stejných dveří" atd.). Vše navíc zdobí krásná formální stránka, kdy je takřka každý detail dáván na pozadí procesu celého natáčení (například když si Truffaut prohlíží fotky najaté herečky, kamera se stále soustředí jen na ně, jakoby i divák měl sdělit svůj názor jestli angažovat či nikoli). Ale největší ozdobou snímku, která přitahuje tolik filmových nadšenců, je samozřejmě jeho neopakovatelná preciznost a přitom nenucenost v nastínění celého kolosálního, fyzicky i psychicky vyčerpávajícího procesu zvaného výroba filmu. Zřejmě nikdo jiný než Truffaut, milovník filmu, výborný režisér a velmi příjemný herec, by něco takového nedokázal, a proto si musíme tohoto kouzelného díla moc a moc vážit. 85% ()
Jak už je zde psáno, Americká noc není bezchybný film. Upřímně, vzhledem k hodnocení a celkové auře této pocty filmovému řemeslu jsem očekával větší bombu. Jako vždy v evropských filmech z této doby, štvaly mě chvílemi hrůzné postsynchrony, zmateně vyhlížející střihová skladba, nebo občasně podivné herectví. Ale to všechno jsou dílky filmové skládačky, která zrovna k Truffautovi, vzhledem k popelu, z jakého povstal, patří. Přese všechno je Americká noc snímek, který prýští láskou ke kinematografii a proto mu s podobnou láskou odpustíte kdejakou chybku. Truffaut byl král cinefilů, Americká noc budiž toho důkazem. 7/10 ()
Americká noc je bezo sporu vynikajúcim filmom. Okrem toho je aj poctou pre filmových tvorcov a ľudí od filmu a potešením pre filmových fanúšikov, divákov a kritikov. Verím, že Francois Truffaut mal pri tomto filme obdobný pocit, ako filatelista opatrne otáčajúci listy albumu a pohľadom láskajúci najnovšie prírastky svojej zbierky. Ja si navyše spomeniem, ako som pri premiérovom zhliadnutí nekriticky obdivoval zjav Jacqueliny Bisset. A divák si po tomto filme asi uvedomí, čo sa skrýva za jedným, jedinkým vydareným záberom. ()
Pokud někdo u filmu Bio ráj napsal, že s ním začala jeho fascinace filmem, já to můžu napsat u tohoto snímku. Samozřejmě, že to při prvním zhlédnutí (kdysi na základce) nešlo s tím mým nadšením tak strmě, bylo postupné (možná o to intenzivnější), každopádně jistojistě vrcholí "mou érou CSFD." Jsem rád, že jsem v roce 2006 Americkou noc podruhé viděl, definitivně získal a směle prohlásil: nic se nezměnilo! :-) ()
Galéria (76)
Zaujímavosti (12)
- Pri scénach o natáčaní hrá Vivaldiho hudba. (matobystro)
- V jedné scéně si režisér Ferrand (François Truffaut) a kameraman Walter (Walter Bal) prohlíží fotografie herečky Julie Baker (Jacqueline Bisset). Ferrand zmíní, že si ji pamatuje „z filmu s automobilovou honičkou“, čímž odkazuje na film Bullittův případ (1968), kde se Jacqueline Bisset objevila. (Baxt)
- Názvy knih, které režisér Ferrand (François Truffaut) vybaluje, jsou: „Pour Bunuel: interview inédite“, „Carl Theodor Dreyer's Jesus: A Great Filmmaker's Final Masterwork“, „Anthologie du cinema no 23: Lubitsch, Premier Plan - Ingmar Bergman“, „The Films of Jean-Luc Godard“, „Hitchcock's Films by Robin Woods“, „Roberto Rossellini“, „Howard Hawks par Jean A. Gili“, „Bresson par Jean Sémolué“ a „Travelling: revue de cinéma“. Truffaut tím vzdává poctu jak svým oblíbeným režisérům, tak filmovým publicistům a teoretikům. (Volpe)
Reklama