Obsahy(1)
Pocta režiséra Francoisa Truffauta filmárskemu remeslu sleduje režiséra, hercov a štáb, ktorí pracujú na nakrúcaní melodramatického filmu a pri tom zažívajú svoje vlastné, osobné drámy, radosti i starosti. Zamilujú sa a rozchádzajú, jedna z herečiek otehotnie a nakrúcanie preruší automobilová nehoda... (STV)
Videá (1)
Recenzie (250)
Odpověď je nasnadě: Život je film a film je život. My, blouznivci, kteří jsme tohoto poznání došli a jsme bezmezně přesvědčeni o jeho nevyvratitelnosti, nikdy nebudeme doopravdy šťastní, dokud se onoho magického filmového světa nestaneme součástí - a to i za cenu toho, že by se jednalo o to nejzapadlejší a nejméně vděčné podílnictví. Není proto divu, že Americká noc (jako otisk muže obdobným smýšlením infikovaného), která je dost možná tím nejvroucnějším vyznáním se z obsese Filmem, se pro mne takřka okamžitě po zhlédnutí stala záležitostí hluboce intimní. Za všechny ty osůbky láskou k filmu omámené a potrefené a povznesené, jejichž srdce se při vyslovení slova "film" rozechvěje vzrušením, Vám za ni děkuji, François... 100% ()
V průběhu filmu jsem si říkal s podivným konferenciérem z Lynchova Mulholland Drive: "It is all an ilusion!" Oheň v krbu, cigaretové špačky v popelníku, déšť za okny, dokonce i světlo svíčky dopadající na člověka, který ji drží. Vše je jen iluze. Ale iluze tak krásná, že každý večer platí miliony lidí po celém světě nehorázné sumy za vstupné, jen aby se nechali dobrovolně napálit. Neskutečné. Americká noc je pro všechny cinefily zcela jistě filmem číslo jedna. ()
Truffaut je milenec. A film (a především jeho realizace) jeho dívkou. Americká noc je potěšením z řemesla povzneseného nad umění (režisér je nucen řešit všední maličkosti). Samotný film ve filmu (Je vous présente Pamela) je tlačen do pozadí (Truffaut často stříhá trochu moc brzy, jako by chtěl působit dojmem, že scéna je nepodstatná) a skutečná dramata se odehrávají v životě, což je v souladu s tím, že pro Truffauta byla samotná natáčení minimálně tak důležitá jako výsledné filmy a především s hlavní otázkou Americké noci: Je filmování nadřazeno skutečnému životu? Truffaut je přesvědčen, že ano (ze snů ho neprobouzejí ženy, ani strašidla, ale vzpomínky na dětství, kdy strhal vývěsky na film Občan Kane). Teoretizování v Americké noci je prosté, Truffaut hovoří podle všeho srozumitelným jazykem, přesto je zde spousta skrytých detailů, jen je očesat ze stromu. Na to je ovšem třeba vysokého žebříku protkaného stupínky bezuzdné cinefilie. Ostatním (rozbalování zásilky knih s monografiemi filmových tvůrců - Buňuel, Bresson, Welles, Rossellini, Hawks aj. - je klíčem ke stromu poznání) nezbývá než vrátit hlavu a sledovat plody filmového ovoce ze země a spíše si je jen domýšlet. ()
Francois Truffaut se rozhodl složit poctu řemeslu, které ho živilo skoro 30 let a natočil film o tom jak se točí film. Vznikla z toho občas humorná a jindy vážná podívaná, plná výborných herců a zajímavých situací, kdy se herci i štáb úmorně snaží dotočit film i za nepříznivých situací, mezi kterými nechybí i nejedna tragédie. Je škoda, že skvělé scény z natačení střídají slabší o životě herců a štábu mimo kameru. I tak se jedná o velice dobrou poctu filmovému řemeslu. ()
Psát střízlivě o snímku, který představuje jednu z mých největších osobních filmových lásek, pro mě není jednoduché. Rozhodně jde o překrásný „film o filmu“, ve kterém Truffaut vzdal poctu nejen filmařům, hercům a všem lidem ve štábu, ale i filmovému umění samotnému. Jeho snímek je dechberoucí sondou do života během natáčení, kde se příběhy filmových postav prolínají s reálnými hrdiny. Sám Truffaut si zahrál režiséra a některé scény mají takřka autobiografický nádech (například nádherná sekvence, kdy za hudby Georgese Delerua vytahuje z poštovního balíku knihy o filmu, nebo když přesvědčuje Alphonse, že film je víc než život). Říká se, že Truffaut je ve svých filmech přítomen a reflektoval do nich všechno to, co o sobě nebyl schopen říci ve skutečnosti (byl plachý, bavil se jen o filmu a knihách). Americká noc možná není jeho nejosobnější film, ale dokáže být lyricky zamilovaná (vážnou hudbou podkreslené scény natáčení), hořce posmutnělá (Severinina nekonečná scéna), poeticky zábavná (kočka a mléko), romanticky bláznivá (Alphonsova milostná vzplanutí), ale hlavně až do morku celuloidu lidská, uhrančivá a skutečná. ()
Galéria (76)
Zaujímavosti (12)
- První volbou pro roli Julie (Jacqueline Bisset) byla Jean Seberg, ale její angažmá nevyšlo. (ČSFD)
- Celosvětová premiéra proběhla 15. května 1973 na filmovém festivalu v Cannes. (ČSFD)
- Když má Séverine (Valentina Cortese) čím dál tím větší problémy se zapamatováním textu, tak jí režisér (François Truffaut) napíše repliky na papír a ty pak nalepí na zeď, takže si je bude moci přečíst. Totéž použil Truffaut pro sebe, když měl problém si zapamatovat svůj anglický text ve filmu Blízká setkání třetího druhu. (viperblade)
Reklama