Alexander Veľký

|| Scenár: Oliver Stone, Christopher Kyle, Laeta Kalogridis | Hudba: Vangelis | Produkcia:, Moritz Borman, Thomas Schühly, Jon Kilik, Iain Smith | Distribúcia: Constantin Film, Warner Bros. | Štúdio: Internationale Medien und Film, Warner Bros., Intermedia | Rozpočet: 155 miliónov $ | Tržby: 167,298,192 $ || Až udivujúco neamerický historický film - pripomínajúci veľkofilmy minulého storočia. Prispieva k tomu hlavne konzervatívna réžia a obrazovo-technicky nenápadité remeselníctvo. Trošku tomu hraje ešte do kariet stará dobrá hudba Vangelisa svojím večným syntetizátorovým feelom - no i tak je najsilnejšiou zložkou celého projektu. Hravosť na bisexuálnu strunu hlavného hrdinu nie je podľa mňa najlepší nápad, ani keď je to historicky polovične podložené - je to dnes príliž časté téma, ktoré sa ťažko spracováva i samotné, nie to ešte vo velkofilme, ktorý má problém uniesť základnú dejovú linku. Chcelo to sakra lepší scenár. Škoda, pretože potenciál bol obrovský - titulky na začiatku i na konci úžasné, časť s ukrotením koňa emočne silná, vykreslenie rodinnej krízy nadčasové, démonická Angelina, hrdinský Colin, neodolateľná Rosario, bitky akoby z Pánov Prsteňov bez CGI... Ale to extra plus chýba. Je to "zase" kôli scenáru a lenivosti celku! (17.04.2011)

Ohromné překvapení – co každý čekal od Tróje, co se Kubrick snažil protlačit skrz svého Spartaka a Gibson zamýšlel se Statečným srdcem, čemu se hodně přiblížil Gladiátor, to všechno nakonec dokázal smést ze stolu svou evropskou-americkou režií starý dobrý Oliver Stone. Má to váhu, zdělení, je tam vše, co tam má být. Bitva kolem první hodiny je až abnormálně exkluzivní (z kolika procent se o to zasloužil Vangelis, těžko říct). Vrcholem je pak Colin Farrell, novodobý Nicholson, který se s Alexandrem vypořádal takřka hamletovsky – v kuloárech velebený, nominací na Oscara opominutý. (18.08.2007)

Megas Alexandros. Megafilm, který jsem s napětím očekával a odolával DivX neboť to je film na velké plátno. Po filmařské stránce nelze asi mému oblíbenci O.Stoneovi a jeho týmu nic vytknout.Vangelisovo hudba je úchvatná. A navíc už při titulcích divákovi úžasem padá čelist Herci jsou víc než dobří – zvláště A.Jolie a V.Kilmer. Proč ale mám z toho filmu tak špatný pocit? Proč jsem se v kině díval tak často na hodinky ačkoli to není mým zvykem? Kde se stala chyba? Komu je tenhle film určen? Náctiletou mládež a leckterého dospělého zkomprimovaný rychlokurs dějepisu, řeckých bájí a zeměpisu „Letem světem“ nenadchne a navíc se nestíhají zorientovat (osobní zkušenost s teenagerovským doprovodem) a syrové scény jsou pro ně příliš drastické a dospělý? To je otázka 3hodinový mimořádně zdlouhavý kočkopes (v tomto případě to není hanlivý výraz)? Je mi jasné, že realitu doby, Alexandrův životopis a bojové akční scény spolu s putováním po tehdejším „známém“ světě nelze vtěsnat do necelých 3 hodin a je nutné udělat kompromisy A hodně, protože výdaje se musí zaplatit – tedy měly by se a je tedy nutné pokusit se oslovit a zavděčit se celé široké divácké obci A to je dle mého názoru spolu s nešťastnou délkou kámen úrazu. Alexander Veliký je prostě velké sousto a při nejlepší vůli jeho dobu, život a činy do 3 hodin bez kompromisů nacpat prostě nejde a to nedokáže (a nedokázal) ani takový „Pan“ režisér jako je O.S. Logicky pak vzato, Petersenova, svým způsobem jednoduchá Trója, tak vychází pomyslně stravitelněji jak pro teenagery, tak pro dospělé, jak jsem se z reakcí přesvědčil. Alexander Veliký je obecně vzato velkofilm jak se patří s vysokým kreditem, můj osobní pocit z filmu je velmi rozpačitý,navíc jej podtrhuje účast lidí na promítání. V největším sále multikina nás dva týdny od premiéry bylo 7 Podotýkám, že v TV ten den nebylo nic (25.01.2005)

Xenofón ve své Anabázi naznačil, že Persie se zmocní ten, kdo se o to první pokusí. Navzdory délce filmu Alexander, jsem se v něm s tímto poznatkem nesetkal, snad proto, že by mohl znevážit Alexandrovy činy. Není to však věc, kterou bych mu chtěl vyčítat, zvláště, najdou-li se důvody jiné a lepší. Ostatně, s tím prvním pokusem to nebyla tak docela pravda. Prvním důvodem je mi ne zcela jasné vyzdvihování skvělé Alexandrovy povahy, přinejmenším před jeho okouzlením Babylónem, pak i ve Stoneově filmu získává jeho charakter na skvrnách, jehož Stone dosahuje zamlčováním některých událostí z Alexandrova života. Příkladem budiž několik měst srovnaných se zemí, případně zotročených či vyhlazených (Gaza, Tyros, Théby), jeho nezřízené pití alkoholu, které je sice přítomno, ale dostatečně nezřízeně na mě tedy nezapůsobilo a popravy politických odpůrců, často velmi kruté. Je mi záhadou, proč tak Stone činí. Chtěl snad ukázat známou věc, totiž že "peníze kazí charakter"? V souvislosti se zotročováním a krvavém dobývání států (a o tom film nemlčí), o kterých muselo být Alexandrovi jasné, že se vzbouří, jeví se jeho nadšené řeči o osvobození a sjednocení lidstva skorem Hitlerovskými. Na druhou stranu si tu nelze nepovšimnout paralely mezi šířením helénské kultury a americkým šířením demokracie, což rok po druhé válce v Iráku je nepřekvapivé. Chování Alexandra a Američanů však přece jen vykazuje jisté rozdíly. Důvodem druhým jsou mně nelibě nasnímané bitvy. "Letecké" záběry, válečné vozy, kostýmy, to vše je fajn, ovšem roztřesená kamera a podvědomý pocit, že každou chvíli dopadne dělostřelecký granát nebo bomba, to mi nesedlo. Zřejmě jakási vietnamská manýra ovládla Stonův cit pro boj - všechny předpoklady k tomu má. Důvodem třetím jsou Ptolemaiovy vypravěčské etudy, ve kterých působí dojmem dědy, který vypráví vnoučatům pohádku. Důvodem čtvrtým je mě nepochopitelná Stonova volba manželky Roxanny a její líčení jako "divošky", co se nikdy nepodrobí. Proč ze všech Alexandrových žen právě ona? Jde snad o další odkaz na současnost? Na Afgánistán? Pak mi ale není jasné to, že se nakonec přeci jen podrobí. A jak vlastně zapadá její zkrocení do líčení Alexandrovy povahy? Cynicky si odpovídám, že Stone chtěl možná ukázat ve filmu pořádné kozy. A přece Stonovi přiznám, že namixoval do Alexandrovy povahy i řadu věcí, které do sebe dobře zapadají a vhodně se doplňují: vliv jeho osud linkující matky, před kterou jakoby do války prchal, láska k Hefaistónovi, touha vyrovnat se Achillovi a Heraklovi (v jedné scéně je oblečen do lví kůže po Heraklově vzoru), megalomanství, neklid jeho povahy, neustálé puzení jít dál a dál, nesmyslná tvrdohlavost ekvivalentní nezlomné odhodlanosti. I nádherná okázalost Babylónu mi sedla do noty. Silné ***. (05.08.2009)

Ackoliv je Stone muj oblibenej reziser, tak do historickyho velkofilmu proste nemel hrabat. Alexander je zajimava postava, jenze v podani Stonea a hlavne Farrella je to naprosto priserny. Udelali z nej blondatou buznu, trosku mamincina mazanka a Farrell je fakt naprosto otresnej. Nema absolutne zadny charisma, vypada otresne a celou dobu neskutecne prehrava, ze se jeho hrdinskejm scenam, kdy se riti vpred s vyvalenejma ocima, musi clovek smat. Aspon, ze to vynahradi nadherna Jolie a Dawson. Co se tyce Kilmera, Leta a Hopkinse, tak prvni se tam absolutne nehodi, druhej je jen teplejsi a pochcanejsi kopie Ferrella a Hopkins je neskutecne na sracky. Dalsi problem jsou bitvy, za 3 hodiny tu je jedna vetsi a jedna mensi, aspon, ze jsou slusne natoceny a docela krvavy, horsi uz to je s prehlednosti. Ono celkove se precejen Stone nezapre, takze natoceny to je velmi slusne, pekna kamera, uzasny kulisy, vetsinou dobra hudba. Jenze proste deje neni ani na 90 minut a cumet na vecny kecani, pripadne na pul hodiny protahovanej konec je fakt ubijejici. Ne, ze bych se nudil celou dobu, obcas to slusne zaujme, ale historickej film se takle tocit neda. Slabsi 4*. (03.02.2005)