Réžia:
Oliver StoneKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
VangelisHrajú:
Colin Farrell, Angelina Jolie, Val Kilmer, Christopher Plummer, Jared Leto, Rosario Dawson, Anthony Hopkins, Jonathan Rhys Meyers, Brian Blessed (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
V čase svojej smrti v roku 323 pred Kristom bol Alexander Veľký najväčším dobyvateľom vtedajšej doby - patrilo mu viac ako 3,2 milióna štvorcových kilometrov územia, čo predstavovalo temer 90 % plochy vtedy známeho sveta... Po smrti svojho otca, macedónskeho kráľa Philipa (Val Kilmer), ide ctižiadostivý a hrdý Alexander (Colin Farrell) tvrdo za svojím snom – chce dobyť všetky známe krajiny a kráľovstvá Východu. Po dobytí Egypta sa mu podarí rozprášiť i dovtedy za neporaziteľné považované perzské vojsko - a tiež dobyť legendárny Babylon. Krátko nato sa prebojuje cez nebezpečný Afganistan až do Indie, sprevádzaný obrovským vojskom a svojimi nie vždy lojálnymi spolubojovníkmi... (TV Markíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (798)
Vybudoval nejmocnější impérium celé historie, ve tříhodinové stopáži se ale spolehlivě zakopává. Netradiční, vizuálně bohatý a zejména NEVYROVNANÝ epos je hodně silná káva, která má místy pod rukama manipulátora Olivera Stonea zajímavé momenty, svého psychicky narušeného hrdinu ale většinou utápí v nedojemných a prázdných situací, které se natáhnou až do neúnosných výšin. Naštěstí se tu a tam objeví estetizovaná jatka velkolepé kamery Rodriga Prieta, dokonalá výprava, střih i hudba seskupení Vangelis nebo silné herecké obsazení v čele s Farrellem, víc mě ale potěšil Jared Leto nebo naprosto odzbrojující, typově přesně obsazená dvojice Angelina Jolie a Rosario Dawson!! Divák se ale po projekci jen zvedne ze sedadla, protáhne dokonale unavené tělo a hlouběji neosloven tak pronáší spíše soucitné povzdechnutí, že tentokrát to Stoneovi nevyšlo!! ()
Film chvílemi připomíná éru Erola Flynna a jeho těsných kamaší. Je mi jasné, že doba Alexandra Velikého nebyla žádný med, ale takhle pozlacená filmová výprava zcela míjí výpravu onoho Alexandra. Co nás učili v dějepise teď není podstatné, ale pravdou zůstává, že tohle je spíš nějaký ART a ne film, který realisticky popisuje tehdejší dobu a život. Na druhou stranu lze z filmu vycucat doslova parádní záběry, scény, výkony i výrony a v neposlední řadě si vychutnat parádní soundtrack od Vangelise. ()
Po herecké stránce je ALEXANDER na velice vysoké úrovni. Colin Farrell je výborný a Angelina Jolie mi vyrazila dech, předtím jsem ji hodně podceňoval, ale tady se opravdu ukázala. Výprava je taky ukázková, bitvy patřičně pompézní, ale vytrácí se z nich kouzlo pod tíhou zdlouhavého pitvání dobyvatelovy duše. Některé legendární události jsou vynechány (přetnutí gordického uzlu) a přitom by mohli děj patřičně okořenit a přivést nádech neznáma. Stone nevěděl kdy má ubrat plyn a kdy ho naopak sešlápnout. To byla jeho jediná, ale bohužel obrovská chyba. ()
Ne, není to dokonalý film. Ale Stoneova snaha - oprostit se od nudného popisného způsobu vyprávění tím, že se pokusím o promyšlenou sondu do Alexandrovy duše, přiblížit jeho Oidipův komplex z matky (skvělá mrcha Angelina Jolie), ukázat jeho touhu objevovat a překonat slávu starých antických hrdinů, přiblížit jeho sen o sjednocení národů tehdy známého světa pod vlivem antické vzdělanosti, to vše za nepochopení jeho nejbližšího okolí - je mi velmi sympatická. ALEXANDER není žádné nudné šablonovité vyprávění s "hodnými" a "zlými" a je oproštěný od scenáristické plytkosti a pseudohistorického náhledu typu GLADIATOR či TROJA. Jasně, film má i svá slabší místa a není jich málo. Např. postelová scéna s Roxanou, jakkoliv efektní, je pro vývoj děje úplně zbytečná. Nebo scéna Alexandrova zkrocení Bucefalose tu má poměrně velký prostor, ale událost tak zásadního symbolického významu, jako bylo přetnutí Gordického uzlu, Stone ani nezmíní. Přese všechno mi ty tři hoďky utekly jako voda a ani na chvilku jsem se nenudil. Myšlenkově podnětný historický biják, zabalený do atraktivního obalu v podobě velkolepé výpravy, to je ALEXANDER._____Negativní kritické ohlasy zámořské novinářské obce mně, vzhledem ke Stoneově pokaňkané reputaci člověka s nálepkou nepřítel a vyděděnec Ameriky, vůbec nepřekvapují. Chválit Stoneovy filmy se prostě v poslední době moc nenosí a svojí roli hraje i zajisté jistý efekt "ovčismu". ()
Xenofón ve své Anabázi naznačil, že Persie se zmocní ten, kdo se o to první pokusí. Navzdory délce filmu Alexander, jsem se v něm s tímto poznatkem nesetkal, snad proto, že by mohl znevážit Alexandrovy činy. Není to však věc, kterou bych mu chtěl vyčítat, zvláště, najdou-li se důvody jiné a lepší. Ostatně, s tím prvním pokusem to nebyla tak docela pravda. Prvním důvodem je mi ne zcela jasné vyzdvihování skvělé Alexandrovy povahy, přinejmenším před jeho okouzlením Babylónem, pak i ve Stoneově filmu získává jeho charakter na skvrnách, jehož Stone dosahuje zamlčováním některých událostí z Alexandrova života. Příkladem budiž několik měst srovnaných se zemí, případně zotročených či vyhlazených (Gaza, Tyros, Théby), jeho nezřízené pití alkoholu, které je sice přítomno, ale dostatečně nezřízeně na mě tedy nezapůsobilo a popravy politických odpůrců, často velmi kruté. Je mi záhadou, proč tak Stone činí. Chtěl snad ukázat známou věc, totiž že "peníze kazí charakter"? V souvislosti se zotročováním a krvavém dobývání států (a o tom film nemlčí), o kterých muselo být Alexandrovi jasné, že se vzbouří, jeví se jeho nadšené řeči o osvobození a sjednocení lidstva skorem Hitlerovskými. Na druhou stranu si tu nelze nepovšimnout paralely mezi šířením helénské kultury a americkým šířením demokracie, což rok po druhé válce v Iráku je nepřekvapivé. Chování Alexandra a Američanů však přece jen vykazuje jisté rozdíly. Důvodem druhým jsou mně nelibě nasnímané bitvy. "Letecké" záběry, válečné vozy, kostýmy, to vše je fajn, ovšem roztřesená kamera a podvědomý pocit, že každou chvíli dopadne dělostřelecký granát nebo bomba, to mi nesedlo. Zřejmě jakási vietnamská manýra ovládla Stonův cit pro boj - všechny předpoklady k tomu má. Důvodem třetím jsou Ptolemaiovy vypravěčské etudy, ve kterých působí dojmem dědy, který vypráví vnoučatům pohádku. Důvodem čtvrtým je mě nepochopitelná Stonova volba manželky Roxanny a její líčení jako "divošky", co se nikdy nepodrobí. Proč ze všech Alexandrových žen právě ona? Jde snad o další odkaz na současnost? Na Afgánistán? Pak mi ale není jasné to, že se nakonec přeci jen podrobí. A jak vlastně zapadá její zkrocení do líčení Alexandrovy povahy? Cynicky si odpovídám, že Stone chtěl možná ukázat ve filmu pořádné kozy. A přece Stonovi přiznám, že namixoval do Alexandrovy povahy i řadu věcí, které do sebe dobře zapadají a vhodně se doplňují: vliv jeho osud linkující matky, před kterou jakoby do války prchal, láska k Hefaistónovi, touha vyrovnat se Achillovi a Heraklovi (v jedné scéně je oblečen do lví kůže po Heraklově vzoru), megalomanství, neklid jeho povahy, neustálé puzení jít dál a dál, nesmyslná tvrdohlavost ekvivalentní nezlomné odhodlanosti. I nádherná okázalost Babylónu mi sedla do noty. Silné ***. ()
Galéria (130)
Zaujímavosti (40)
- Angelina Jolie aj Val Kilmer, ktorí hrajú Alexandrových (Colin Farrell) rodičov Olympii a Filipa, sú obaja ľaváci. Vedú sa dohady o tom, že aj samotný Alexander Veľký bol ľavák. (ČSFD)
- Časť scén sa mala natáčať v Indii. Nakoniec sa ale ukázalo, že indické slony nie sú pre natáčanie dobre vycvičení, preto sa točilo v Thajsku. (genetique)
- Režisér Oliver Stone měl první verzi scénáře napsanou už v polovině osmdesátých let. (Karlos80)
Reklama