Princezná z mlyna

Tato pohádka přišla v době, kdy ČT ještě nechrlila co Štědrý den, to jednu pohádku a já k ní tehdy přistupoval s mírným despektem. Přeci jen se chtěla o vánocích prodrat mezi elitu typu Šíleně smutné princezny či Popelky. A s odstupem času musím uznat, že se tam prodrala. A na rozdíl od lecčehož soudobého se raději podívám po několikáté na ní, než na tu nudu co teď občas vzniká. Herci byli fajn (snad až na Jindřicha) i lokace, byť to trochu celé připomínalo reklamu také z devadesátých let na Tatranky Opávia - z darů naší země... A bod dávám i za úvodní písničku, která se směle zařadila po bok pohádkových písniček, které dnes v různých výběrech vychází na CD. Když pohádka baví i dospělé, je to dobrá pohádka. Tři tvarohové buchty od Elišky. * * * (10.03.2017)

Zdeněk Troška se pokouší točit pohádky. Vždycky mu to nevyjde. Tohle je snad jediný případ, kdy to jakž takž vyšlo. V celku dobrá zápletka a příjemné scény se sympatickými postavami. Rozhodně jedna z těch dobrých moderních pohádek a jedna z nejlepších pohádek 90. let ve, které je občas i nějaký fajn vtípek. Mám ji v celku rád. Silné 3 hvězdy. (12.08.2010)

Asi mnou nejvícekrát viděná česká pohádka, která je už pro mě hotová klasika. Je sice pravda, že chvílemi jsem dostával facky od infantilnosti a že na některé scény jsem nikdy nebyl tak malý, abych je žral. Ale! Pohled na vtipnou dvojku čerta (životní role Blanarovičové) a vodníka mi to hned rozmluvil. A pak je tu samozřejmě kníže a jeho věrný Žán, kteří celkovou atmosféru humoru ještě dohustili. Třešničkou na dortu byla Lucie Bílá, kterou sice moc nemusím, ale jako čarodějnice byla skvělá. Rovněž oceňuji hudební doprovod a prostředí českého venkova. (19.06.2010)

Nenáročná a poměrně příjemná pohádka o nalezení štěstí, to je lásky, kterou často nevidíme, i když ji máme přímo před sebou. Vesnický mládenec Jindřich (Radek Valenta) sní o princezně, kterou by hrdinně zachránil ze spárů zlé moci. Až padne do oka mladé dcerky mlynáře Elišky (půvabná Andrea Černá), která dělá všechno proto, aby si jí Jindřich všimnul. A po menších a větších peripetiích se vše podaří a slaví se svatba. Z dalších rolí: neposedný čertík (Yvetta Blanarovičová), škodolibě provádějící lotroviny na potkání, vodník z rybníka (Jakub Zindulka), milující buchty, čarodějnice (Lucie Bílá), lovící čerta do partnerství, mlynář a otec Elišky (Alois Švehlík), vybírající pro dceru z trojice netradičních ženichů, samolibý knížepán (dobrý Oto Ševčík), mlsný po Elišce, jeho sluha Žán (Ladislav Županič), oddaný a všehoschopný, Jindřichovi rodiče (Jindřiška Kudrnová a Miloslav Mejzlík), Anička (půvabná Jana Páleníčková) a Baruška (půvabná Šárka Blažková), uhánějící Jindřicha, a doprovází příjemný hlas vypravěče (Eduard Cupák). Pohádka je to jednoduchá a nenáročná, ale nechybí vtip a půvab české krajiny. Příjemně strávený čas. (19.09.2012)

Československá kinematografie měla dva parádní žánry. Malé příběhy ze života obyčejných lidí a pohádky. Po revoluci na svoje bývalé mistrovství zatím marně navazuje. Princezna ze mlejna je jednoznačně ten lepší z pokusů, a nebál bych se ho označit za ten zatím nejlepší z druhého zmíněného žánru. Má s citem zahrané postavy, atmosféru a dokonce i humor, co zabaví ty starší. Hodně z dojmu dělají chytlavé písničky a skvělí herci. Andrea Černá se do role nevysvobozené princezny asi rovnou narodila a o Radku Valentovi se dá říci to samé, jen v mužské verzi. Kupodivu film Zdeňka Trošky patří k tomu nejkvalitnějšímu co u nás do půlky devadesátých let vzniklo. Nebo na co si vzpomenete? Saturnin, Šakalí léta a dál? (15.01.2017)