Dámský gambit

Kdo zná trošku šachy, tak pro něho musí být tenhle seriál jedno obrovské zklamání. Je mi jasné, že to nemůže být celé jen o téhle královské hře, na druhou stranu, proč to nenatočit aspoň trošku věrohodně (zběsilé tahání za figurky při vážných partiích), to vážně nechápu. Když se od toho odprostím, dá se těch šest prvních dílů v pohodě vydržet, aby přišel zase závěrečný, který to celé, (zase hlavně šachově) pošle skoro do kopru. Herci jsou fajn, příběh taky, ale to víc, než na tři ušmudlané hvězdy nestačí. A když někdo píše do komentářů :Dámským gambitem jsem každou partii zahajoval, tak buď šachy vůbec nehrál, nebo je to naprostý idiot. Ale to jen tak na okraj. (05.12.2020)

Nie je úplne ťažké ohurovať, obzvlášť keď zobrazujete šnúry víťazstiev. A tá záverečná časť to svojou gýčovosťou (a na pár miestach vyslovenou stupiditou) zráža, pretože šesť častí ten seriál vyzeral, že má ujasnené ciele, v skutočnosti sa ale celý čas iba držal pri zemi. A aj tak som bol na konci namäkko. Lebo ja som sem tiež prišiel za potešením. Trochu škoda, že šachové súboje - jak sú napínavé - tak sú točené pre nešachistov a miesto diania na šachovnici naháňajú ruky a pohľady hráčov. Kamera celkovo je ozaj vypiplaná. To jak opisuje nálady hlavnej postavy a pohybuje sa v priestore tam, kam “Kráľovná” zvažuje ťahy, si nezadá s výpravnosťou vojnových veľkofilmov. Postavy (najviac mi to vyniklo v štvrtej epizóde) majú prekvapivé charaktery a človek si ich obľúbi (čo opäť zabíja posledná epizóda svojimi slepými uličkami a vyťahovaním mŕtvol niekde z prdele. Nefunguje Jolene, nefunguje stará opatrovateľka, nefunguje hezoun a jeho previazanie vlastne s čímkoľvek v seriáli). Väčšinu faktorov nejakým spôsobom narúša posledná epizóda. Vážnosť a vyznenie, zmysluplnosť postáv, intelekt... Nemá to dosah vlastne len na vizuál, vynaliezavosť kameramana a výtvarnú stránku a všetky jej kontrasty bielej a čiernej, a odtieňov a nasvietenia vlasov a líčenia Joyovej postavy. A posledná scéna toho kostýmu na ošuntelom sídlisku je pastva pre oči. A Anya Taylor-Joy je s tým nevinným ksichtíkom dokonalá. (16.11.2020)

Tak Verbalova recenze jako vždy nelhala! I ti, kteří šachy nenáviděli, protože je v nich pravidelně starší sourozenec porážel (kromě jedné osudné partie, kdy po výhře si člověk řekne, proč to mám hrát, když už jsem vyhrál? Panzer General II je zábavnější tahovka), budou ze seriálu nadšeni. Amerika koncem 50.let přibližuje výhody psychotropní ústavní péče a krásnou dobu let 60.tých. Anya-Taylor-Joy musela absolvovat menší muka, aby se do role vizualizovala, maskérka si užila svoje, o psychickém rozpoložení charakteru, který neustále bojuje se závislostí a touhou excelovat škoda mluvit. Seriál je to značně napínavý a nedá Vám vydechnout, budete chtít vidět partii za partií. Uvidíte nejen geniální šachistku Beth, ale i řadu jiných svérazných charakterů, lesk a bídu amerického snu. Na seriálu je mi obrovsky sympatický duch šachového sportu, nepolitizace tématu, navzdory době seriálu. To byla od Netflixu mistrovská partie, hlavní hrdinku si dozajista oblíbíte. (01.12.2020)

Úplně obyčejný, lehce stereotypizující, hezky retro seroš, který ani na okamžik neodbočí z klasického "From Zero to Hero" narativního oblouku. Vypadá to pěkně, Anya je tradičně super, o šachách je to asi tak stejně jako Big Lebowski o bowlingu, protože jakákoliv taktika je podána tak, že hráč táhne figurkou a následně dramaticky kouká do kamery. Aspoň že Rusáci tady nejsou tak jednoduché karikatury, jak to mají tyhle synekdochy Studené války ve zvyku podávat. Hype kolem tomu výrazně uškodil, když člověk čeká seriálovou událost roku a dostane lehce nadprůměrné šolíchání, ve kterém musí v závěrečném díle přijít moudrá afroamerická kamarádka jak z devadesátek a hrdince vysvětlit, jak má žít svůj život, tak nemůže moc řvát nadšením. 60 % (24.11.2020)

Už nejakú dobu top seriál na Netflixe. Nemusí vás baviť šach a v podstate je jedno či ste vôbec niekedy hrali. Je takmer isté, že si vás táto miniséria získa. Pustil som sa do neho s veľkou radosťou pretože som vedel, že je to miniséria, čiže žiadne naťahovanie, žiadne ďalšie sľubované série , jednoducho jeden príbeh - max. sústredenie na jednu tému. Samozrejme film nie je len o šachu, to by asi bola nuda. tvorcovia jednoznačne vytlačili z námetu čo sa dalo, u mňa max. spokojnosť. Spokojnosť s hereckým obsadením, réžiou i hudbou, jednoducho ma to dokonale vtiahlo. Príbeh začína v sirotčinci , scéna s návykovými tabletkami nemá chybu. Dej plynie viac menej chronologicky, ale občas sa vrátime v čase. Atmosféra 50-60-tych rokov je výborná, vzťahy sú vykreslené pútavo a hlavná prestaviteľka si určite poriadne nakopla kariéru. Užíval som si scény v sirotčinci, i prvé partie šachu v pivnici so správcom. Na nadávke "cocsucker" som sa dobre bavil. Niekedy to tak z detí vypadne, slovo, ktorému vôbec nerozumejú...Scéna návratu do sirotčinca po rokoch ma dojala na čom mala zásluhu i dobre zvolená atmosferická hudba. Čo dodať? Jednoznačne plný počet a môžem iba doporučiť. 100%. (06.12.2020)