Obsahy(1)
Přímý přenos představení Činohry Národního divadla. Jevištní adaptace slavných balad K. J. Erbena. Sbírka balad Karla Jaromíra Erbena vyšla poprvé v roce 1853 pod názvem Kytice z pověstí národních a již v době svého vzniku slavila úspěch a ovlivnila mnoho umělců. V roce 2019 se k nim přiřadil režijní tandem SKUTR (Lukáš Trpišovský, Martin Kukučka), který se členkami a členy Činohry Národního divadla nastudoval jevištní adaptaci Erbenových balad. Kritika na tuto inscenaci nešetřila chválou a označila ji za ohromující podívanou a hold českému jazyku. O diváckém ohlasu svědčí nejlépe fakt, že inscenace je od své premiéry beznadějně vyprodaná. (Česká televize)
(viac)Recenzie (19)
Velké překvapení. Musím říct, že jsem divadelní Kytici příliš nedůvěřoval, ale už po pár vteřinách byly mé obavy úspěšně rozptýleny. Snad jen monology Františka Němce (Záhořovo lože) a podivně obsazená Lucie Polišenská (Svatební košile) mi moc nesedly, ale to první je dáno předlohou (a částečně i tím, že mi pan Němec nepřišel moc ve své kůži) a to druhé je dost možná jen můj problém. Jinak je celé představení od začátku do konce úchvatné a fascinující, s naprosto úžasnou atmosférou a skvostným vizuálem, hereckými výkony a výpravou. Snad jen škoda, že u té televize nebyla ta atmosféra až taková, každopádně na působivosti představení příliš neubrala. 90%. Zlatý kolovrat a Vodník jsou geniální a strhující a naprosto nejlepší i v této adaptaci. A Aničku Fialovou miluju zase o něco víc. ()
Předesílám, že jsem viděl Brabcovo filmové zpracování Kytice z roku 2000, takže jsem podvědomě srovnával. Divadlo pochopitelně není film, přesto úvod mě těžce zklamal. Záhořovo lože, které bylo rozděleno na 2 části mezi začátek a konec, sice nabídlo působivý přednes Františka Němce, ale jinak se ukázalo jako technicky maximálně odfláknuté a já se začal obávat, že jsem tentokrát šlápl úplně vedle. Naštěstí podobně chabou skladbu nabídla Kytice už jen v podobě Polednice bez Polednice, ehm. Ostatní balady se dělily na nadprůměrné (Zlatý kolovrat, Dceřina kletba, Štědrý večer, Holoubek) či výborné (Svatební košile, Vodník). Poslední dvě jmenované skladby byly totiž maximálně atmosférické, technicky výtečně řešené, se skvělou hudbou i scénou (zvláště Vodník), škoda jen, že ostatní kousky za nimi více či méně zaostávaly. Krom jisté úspornosti (a osobního zklamání z výkonu Ivy Janžurové) už více výtek nemám. Divadelní verze na filmovou nemá (navzdory zdejším hodnocením), přesto to na ty slušné 4* stačí. ()
Do Kytice si už každý za ty roky projektuje své vlastní představy a vize, takže je pochopitelné, že všechna nová zpracování se neobejdou bez názorové diskuze, protože ono je to takové TO NAŠE a VŠECH. Zrovna minulý týden jsem dostala dárečkem překrásnou "verziu Kytice v slovenčine v preklade Ľubomíra Feldeka a s ilustráciami Kataríny Vavrovej", kdy jsem oněměla dojetím nad tou nádherou. Nad špičkovým překladem a famózními, snovými obrázky. Možná i proto jsem byla zvědavá na divadelní pojetí přímo Národního. Líbilo se mi, byť jen přes bednu. Nějaké drobnosti bych asi našla ( nečekaně podivný Němcův přednes v úvodu- tréma? Možná.), ale jinak krásné. Nádherná hudba, scéna, vodník Čongi strhující..., Beretka senzační i Anička Nádherná Fialová.. Mládí mezi bardy. Pěkné SKUTR. Fakt že jo. ()
Jiří Suchý si z tématu dělal legraci, ale tato verze bere předlohu vážně. 1) Hororové Erbenovy mikropříběhy ožívají jako živé navzdory autorovu obrozeneckému pojetí._____ 2) Chvílemi šlo čistě o tableaux vivants (Polednice)._____ 3) Skvělá scéna si zaslouží zvláštní zmínku._____ 4) Interpretace jednotlivých básní (Vodník) může být sporná, ale tak už to v umění chodí._____ 5) Zaujalo mě sošné tělo 36letého Igora Ozoroviče (král ve Zlatém kolovratu). ()
Už se vůbec nedivím, že je tohle nastudování jednoho z nejklasičtějších děl klasické české literatury více než rok vyprodané. Ten Zlatý kolovrat! ()
Výborná forma zde bohužel drtivě vítězí nad obsahem. 3* 55% ()
V titulcích pořadu uvedeno: název Karel Jaromír Erben: Kytice; režie Jan Brichcín; divadelní režie Skutr (= Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský). ()
U Vodníka, kdy herečka, zavěšená pod stropem, v setmělém sále jako plave, jsem si znovu uvědomil, jak je scéna Národního divadla úzká a vysoká místnost. Tvarem připomíná kadibudku. U Němce bych při recitaci očekával větší flow. ()
Snad nejlepší inscenace roku nebo sezóny. A ta krásná čeština! ()
Po vizuální a scénické stránce velmi povedené, dramaticky ale studené až bezkrevné, herecky obstál bez výhrad jen František Němec. Ostatní nahrazovali vnitřní emoce vypjatým křikem až ječením, role nesedla dokonce ani Ivě Janžurové, působila rozpačitě, jako když se se svou postavou nedokázala vnitřně ztotožnit. Těžko říct, zda k takovému způsobu herectví nutila účinkující režie nebo má dnešní Národní divadlo nouzi o skutečně špičkové umělce. K celkovému dojmu nepřispělo ani špatné televizní nazvučení, kdy hlasy na jevišti zněly jako odněkud ze sklepa. Možná ale dnešní mladší herci jen nedokážou hlasově zvládnout velký divadelní prostor, protože František Němec snad jako jediný si se svým hlasem dokázal pohrávat s naprostým přehledem a i přes svůj věk byl slyšet dobře, přestože vůbec nekřičel. Z Erbena se tak vytratilo hororově mystické napětí a zbyla jen jakási povrchní výrazová křeč, pouhé simulakrum. ()
Po stránce vizuální, technické i hudební skvělé. Herecké výkony až dojímavé. Kytice přesně taková, jak jsem se ji kdysi učila, jak na mě působila, jak jsem si ji ve fantazii ukotvila. ()
Představení jsem viděla i na živo a odcházela jsem z Národního divadla v němém úžasu. Dokonalá scéna, režie, hudba, kostýmy... Herecké výkony samozřejmě také, až na Lucii Polišenskou, která mi tam vyloženě nepasovala, a jindy úžasnou Ivu Janžurovou, jejíž obsazení do dané role nechápu. Za to Anna Fialová byla naprosto dokonalá, stejně jako Pavla Beretová. Televizní přenos sice na kouzlu a atmosféře lehce ubral, i tak jsem si jej užila od začátku až do konce. ()
Jsem vcelku na rozpacích, co dát. Některé básně byly totiž skvělé, u jiných mám smíšené pocity. Například Záhořovo lože a částečně Polednice byly čistě jen odvyprávěné Františkem Němcem. Tento skvělý herec si zaslouží obdiv za to, že se všechen text - skládající se prakticky jen z jednotlivých básní, tak naučil. Na druhé straně je prostě a jednoduše odvyprávěl a žádný velký přednes nepřišel. Nejvíc ze všeho mě zaujal Vodník. Herečka létající u stropu byl jen menší zážitek proti vizuálnímu orgasmickému proudění, které na nás autoři vrhli. Vizuálně byl vyšperkovaný. Z mého subjektivního pohledu herci vyprávěli jednotlivé básně, střídající se ve vyprávěném textu, s tím, že k tomu vypodobňovali názorné scénky. ()
Úžasná záležitost! ()
Tak to vypadá, že jméno Trpišovský bude zárukou kvality nejen ve fotbale, ale i v oblasti divadla. S Kyticí jsem byl velmi spokojen a byť obsazení některých herců mi moc nesedlo (např. Lucie Polišenská), jako celek to působí velmi dobře a protože bývám v hodnocení mírný, dávám pět hvězd a palec nahoru. ()
Námět a zápletka: 8/10 ... Vizuální stránka: 8/10 ... Soundtrack: 7/10 ... Didaktický potenciál: 7/10 ... Celkový dojem: 8/10. Originální divadelní pojetí Kytice, v němž autoři sázeli na imaginaci diváka. ()
Bohužel, na tomhle představení byly nejlepší fotografie z něj... Erben se nějak vytratil, i bard František Němec verše pouze oddrmolil, bylo to studené (vyjma Dceřiny kletby), jen na efekt... Legrace byla, když boubelatá Lucie Polišenská coby nevěsta v baladě Svatební košile říká milému umrlci "divý a hrozný je tvůj zrak", přitom ti dva se na sebe snad za celou dobu ani nepodívali (i v tuhle chvíli stál umrlec k milence zády)... Forma tu těžce převálcovala obsah, takže pro mě spíš, než cokoli jiného, velký smutek nad zprzněním díla velkého básníka... Navíc, když lze srovnávat s filmovou adaptací F. A. Brabce... Aby to ale nebylo jen o smutku: Vlastně jsem ráda, že je pořád vyprodáno, při představě, že za něco tak bezduchého vycáknu majlant, bych si nejspíš drbala hlavu... 50 % ()
Naprosto výjimečné!!! ()
Viděl jsem v divadle jako působivé představení, tak jsem se bál, že v televizi to divadelní kouzlo i erbenovské příliš vyprchá, ale ono to fungovalo i přes obrazovku a přes nepříjemnou dvacetiminutovou přestávku při přímém přenosu jsem to znovu vychutnal celé. ()