Luca

Homofobie a transfobie hlavy státu mě překvapuje, když je to jednak pussydent, vyjadřující se jako čurák (tj. jako jeden obsáhne min. dva gendery), jednak bych očekával větší pochopení pro trans osoby u někoho, kdo je ztělesněním transhumanismu, když Miloš Zeman definitivně srostl se svým vozíkem a stal se z něj Mimoš Zelan. Rodiče s dětmi, potažmo kdokoliv preferující proqueer audiovizuální obsahy s postavami bez koprolálie, mohou/může jít do kina na pixarovku LUCA. Sice jako jiné pixarovky pracuje s mnohokrát osvědčeným, až omšelým. Vyprávění je zase organizováno kolem proměňujících se vztahů a cílů dvou ústředních postav, kdy jedna je vůči druhé zpočátku jejím opakem, aby v rámci vývoje skončily jako více si podobné (TOY STORY, HLEDÁ SE NEMO, VZHŮRU DO OBLAK, V HLAVĚ, DUŠE...). Někdy - jako zde - se k tomu přidává další figura sloužící jako katalyzátor vztahů dvou hrdinů (PŘÍŠERKY S. R. O., TOY STORY 4). (S jistou mírou podvratnosti by se dění snímku dalo shrnout jako vyprávění o vztahu dvou mužů, který svým montováním se do něj pokazí žena, tj. že by šlo o takovou dětskou verzi anti/korporátní romance KLUB RVÁČŮ.) Znovu se zužitkovávají žánrová schémata, která jsou nápomocná k cestě postav za poznáním  vlastní identity a nějakému tomu ponaučení, přičemž jako dříve se pracuje s prvky a postupy příznačnými pro sportovní filmy (první a třetí AUTA). A i tentokrát je svět příběhu založen na jasně dané dualitě, akorát tentokrát ten svět příběhu není tak propracován jako dřívější (vzhledem k blízkosti prostředí třeba z pod/mořských HLEDÁ SE NEMO anebo HLEDÁ SE DORY, z městských, vytěžujících atraktivní cizí kulturu, COCO) a způsob jeho prezentování moc nepomáhá uvěřitelnosti změny náhledu/názorů jeho obyvatel v závěru. Pixaru se ale více než dříve daří v LUCA pracovat s kinematografickým odkazem, a tím nemyslím jenom četné narážky až variace kanonických italských děl (viz epilog), ale především vymezení se vůči queerfobnímu odkazu disneyovek. Ty totiž často kódovaly antagonistické postavy jako queer, zatímco zde je to převráceno: antagonistické postavy jsou queerfobní, kladné postavy i kladné vedlejší jsou proqueer. A největší klad - dle některých však kvůli nevyhraněnosti a otevřenosti čtení i největší zápor - je, že ona metafora jinakosti a přepsání Malé mořské víly a dalších umožňuje vykládat film jako příběh o gay/bi postavách, jako příběh o imigrantech vynořujících se na břehu, jako... univerzální příběh o jinakosti a jejím ne/přijímání. A konzervativně založení/é si mohou najít hodnoty jako síla přátelství, důležitost pospolitosti rodiny, sebevzdělávání a vůbec seberozvoje. Za mě tolik, že mi tento nepřiznaný prequel k DEJ MI SVÉ JMÉNO a KRAMPACU nebyl odporný, naopak bych se jal demonstrovat za to, aby takových bylo víc. (28.06.2021)

Tady Pixar hodně ubral z plynu. Lehce se zasnil a vzal diváky někam do malého italského pobřežního města, kde sledujeme příbeh dvou chlapců/mořských potvor, které bojují s klasickými tématy a snaží se najít své místo na slunci. Bezstarostný vibe tu je, ale mě to zas tolik nestačí. Hlavní postavy mě tolik nebaví a něco mi tam celou dobu tak trošku chybí. V pixarovském portfoliu mi to přijde jako jeden z těch slabších článků, který je hlavně pro děti a dospělé publikum nutně musí místy nudit. (20.07.2021)

Zdaleka ne nejlepší Pixar, ale obstojný to jo. Příjemná jednohubka o klučičím přátelství a poznávání nových světů (bohužel více toho lidského). Humoru tu je pomálu, chybí pořádná akce nebo dokonce nějaká prázdnonová romance. Pokud chcete animák zase z jiného (italského) prostředí, tak proč ne. Zapomenutelné, stravitelné. Přišlo mi to jako nePixarovka.. (18.07.2021)

Jedna z tých horších pixaroviek, čo však stále znamená, že oproti ostatným súčasným animákom nadpriemerný kúsok ... aj keď tentoraz iba veľmi ľahko nadpriemerný, čo mi u Pixaru po tom čo dokázali v iných filmoch akosi nestačí. Luca je fajn rozprávka, akurát tentoraz výhradne pre tých najmenších. Chýba tu akýkoľvek presah, čokoľvek čo by bolo (aspoň nenápadne, pomrknutím) namierené voči dospelejšiemu publiku. Samozrejme, to nie je fér vyčítať animovanému filmu, ktorý je výhradne určený mladšiemu divákovi. Luca má fantastickú animáciu, na súčasné tropické počasie (píšem v lete 2021) ako šitú atmosféru talianského prímorského mestečka, pohodovú atmosféru, sympatické postavy, výborný dabing, čo objektívne tvorí dobrý animovaný film. Od Pixaru som však po Soul, Up, Wall-E, Inside Out a iných zvyknutý na aspoň trochu viac. Humoru (tobôž pre dospelého diváka) sa prakticky nevyskytuje, príbeh je tak jednoduchý žeby vystačil na 15 minútový kraťas a aj to posolstvo v závere ("byť sám sebou a nehanbiť sa za to") je vyslovene in your face a ani tak emocionálne nestrhne ako iný kúsky od Pixaru. Je to sympatická rozprávka a je mi ľúto jej dať "iba" 3 hviezdy, ale vyššie jednoducho nemôžem. Aj tie "slabšie" pixarovky (Good Dinosaur, Onward) mali aspoň kúsok niečoho navyše čo ich odlišovalo od zvyšku animovanej produkcie. U Luca mám pocit, že podobný film mohol priniesť každý, nielen Pixar a to pre samotný Pixar tentoraz nie je dobrá vizitka, čo však opakujem z úvodu komentára stále u Pixaru značí dobrý film, len ... to chcelo aspoň trochu viac. CELKOVO: 6/10 (23.06.2021)

Luca se dá charakterizovat jako ta menší a méně ambiciózní pixarovka a dle toho také začátek vypadal. Vlastně mi to přišlo celé jako obyčejný příběh se zajímavými hrdiny, nicméně nic extra nového, co bychom neviděli v desítkách jiných animáků. V druhé polovině se ale projevil onen slavný Pixar efekt, magicky mi film rozproudil emoce a dokonce dojal způsobem, který mohl zapříčiněn momentální životní situací, i tak se mi to ale zas tak moc často nestává. Luca je tradičně nádherně vypadající animák, který je třeba na rozdíl od loňské Duše přece jen přístupnější pro rodiny s menšími dětmi, i tak je to stále o několik levelů výše než průměrné animáče od konkurence, spoléhající zejména na humor toho nejjednoduššího zrna. Jistě, patrně se dalo čekat více, ale já měl naopak očekávání snížená a nakonec jsem byl velmi příjemně překvapen. (27.06.2021)