Scenár:
Bráulio MantovaniKamera:
César CharloneHrajú:
Alexandre Rodrigues, Leandro Firmino, Matheus Nachtergaele, Phellipe Haagensen, Seu Jorge, Jonathan Haagensen, Douglas Silva, Alice Braga, Gero Camilo (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Cidade de Deus - Mesto bohov - je jedna z najnebezpečnejších štvrtí v Riu de Janeiro. Buscapé vyrastá obklopený všadeprítomným násilím a vidí svojich priateľov zomierať i zabíjať kvôli obchodu s drogami, alebo len tak, z rozmaru. V priebehu troch desaťročí sa chudobná švrť mení na bojisko, na ktorom v brutálnej vojne gangov zomierajú vinní i nevinní. Film sa aj vďaka svojmu realistickému zobrazeniu pomerov stal jedným z najúspešnejších latinsko-amerických filmov všetkých čias, bol nominovaný na 4 Oscarov a získal viac ako 70 ocenení na rôznych filmových festivaloch. (RTVS)
(viac)Recenzie (998)
Drsný a realistický pohled do prostředí slumu v Rio de Janeiru..fakt maso, kriminalita jak za Kaina a Abela, všude kvéry, špína, špinavý lidi...Město bohů je film, který zanechává silný dojem, dlouho na něj nezapomenete a nakonec budete rádi, že žijete třeba v Postoloprtech. ()
Město bohů jen ten typ snímku, kdy byste velmi rádi odvraceli oči od toho co vidíte, ale nemůžete, protože Vám to vaše zvědavost nedovolí a taky, protože chcete vidět více.Všechny takovéhle snímky, které se odehrávají v zemí třetího světa nebo v zemích, kde vládne tvrdá diktatura jsou pro nás Evropany velmi lákavé.Při sledování člověk velmi rychle zapomene, že sleduje nějaký film, jelikož se něco podobného děje i teď.Vizuální stránka je hodně syrová a dodává správnou atmosféru.K tomu je správně vybraná hudba, která definuje každé časové období.Režisér nám představuje krutý svět, kde vládne ten kdo se nebojí zmáčknout spoušť a dívat se do očí oběti.Jediná věc co mi vadila je to, že je film zbytečně dlouhý a zkrácení o čtvrt hodinky by mu prospělo.Skoro až autentická podívaná. ()
Samoúčelná exhibice, obvzlášť štvoucí, když je film dle tvůrců natočen podle pravdy. ()
Drsný, surový film. Navzdory poměrně vysokým hodnocením ostatních dávám max. 70 procent, neboť vyjma neskutečné brutality ten film zas až tak zajímavý po dějové stránce není. Prostě jedna banda (resp. vůdce) válčí s druhým, občas někomu ujedou nervy a bezhlavě střílí kolem sebe. Není to špatný film, jen mám pocit, že vykreslení brutality bylo nadřazeno dějové linii. ()
Přesně takhle má vypadat film podle skutečné události. Přehraná nahrávka Pipky v závěru filmu mě doslova nadchla. ()
Cidade de Deus v roce 2002 rázně vplul do kin a vyprovokoval skrz plátno menší kinematografickou revoluci. Předtím byly gangsterky zpravidla prováděny buď jako pomalé rozsáhlé baladické eposy typu Kmotra či Tenkrát v Americe, našláplé Scorseseovské akcičky poskládané rychlým střihem a s četností slova „fuck“, nebo černohumorně tragikomická dílka od Guye Ritchieho. Cidade de Deus se od nich diametrálně liší a dodnes se dá zařadit do své osobní podkategorie, u níž si nemyslím, že by v blízké budoucnosti byla schopna přijmout podobné tituly, jelikož jak tehdy, tak i dnes se takové věci prostě netočí. Škála odlišností je nezměřitelně široká, prakticky v ní nelze nalézt pojítka k ostatním dílům. Snímek je primárně ohromující nekompromisně upřímnou výpovědí o té nejšpinavější čtvrti světa, řízené egocentrickými zmrdy, bez špetky lidskosti, pro něž je morálka sprosté slovo a jen využívají strachu obyčejných obyvatel pro své autoritářské ambice o absolutistické nadvládě. Je záhodno říci, že se autoři s ničím neserou, servírují skutečnost s tou nejvíce možnou autenticitou a nativností jak jen to jde a diváka nepustí, dokud to celé nestráví. Pro zvýraznění autenticity platí obsazení neherců jako očekávatelný krok, to na první pohled atraktivní a současně ne všem sednoucí je narativní styl a forma. Paleta barev o zvýrazněnou modrou a oranžovou je atmosféricky utlumená, kamera skáče z nadhledů do podhledů, neustále mění velikost rámu a když se hýbe, tak zejména bez jakékoliv stabilizace, střih je velmi divoký, používají se zrychlovačky a další prvky pro zvýšení dynamiky, ale snímek také dokáže pro potřeby vyprávění zvolnit, kdy má člověk aspoň šanci pochytit dech. Taková nezvyklá forma na pochopení vyprávění nemá žádný dopad, příběh je srozumitelný a voice over neslouží jako berlička, což je častý jev méně zručných filmařů, nýbrž jako samostatný vyprávěcí prvek. Zásadní snímek nejen pro odlišnou perspektivu na gangsterky, či záměrně neučesanou upřímnost, avšak i pro svoje kognitivní obohacení. Pokud se chcete dozvědět tu tragickou pravdu, že vaše sídliště není nejnebezpečnějším územím široko daleko a že děcka mohou vlastnit a aktivně užívat kvér namísto dnes tradičnějšího repráčku hrajícího dno rapových scén, tak je Cidade de Deus pro vás, po zhlédnutí nebudete stejní. 9,5/10 ()
Mesto bohov je jednoznačne jedným z najlepších filmov aké som videl a právom by nemal újsť vašej pozornosti. Ak doteraz nemôžete zabudnúť na mrazivý Amores perros, neohrdnete Tarantinovským rukopisom a postavovou preľudnetosťou á la Martin Scorsese, okamžite prestante čítať a vyrazte prostredníctvom vaších obrazoviek do mesta Bohov. Čaká vás 135 minút preplneného deja, vyžadujúcich si vašu plnú koncentráciu. Ak sa pre skúmanie partnerkynho stehna, či zadrhnutie pukancom v príbehu napriek snahe tvorcov vyhnúť sa zbytočnému chaosu stratíte, nič sa nedeje. Mesto bohov stojí určite aj za druhé pozretie. To sa o väčšine nových filmov už povedať nedá. 98% ()
Spolu s filmem Oldboy je to největší překapení mého filmového života! Drsné prostředí Ria de Janeira s naprosto věrohodnými postavami v nervy drásajícím příběhu, který mi vyrazil tolikrát dech, až jsem myslel, že už nežiji. Ach, jak rád si to zopakuji znova... ()
Trochu drsné ale predsa ma to nadchlo natoľko že sa to objavilo v mojom rebríčku naj filmov. Myšlienka že niečo také bolo natočené na základe skutočných faktov u mňa potvrdzuje že Mesto Bohov nieje mesto a ani film pre deti ako som ja :) ()
Nikdy jsem neviděl nic tak skutečného a přesto zábavného! Je to možná ještě geniálnější než já! 96% ()
Docela pěkná ukázka, jak to v Brazíli chodí. ()
Neříkám, že je město bohů nějaký špatný film, to určitě ne, ale podle místního hodnocení, komentářů a ohlasů celkově jsem čekal něco víc. Je tu sice pár dobrých scén a hlášek (což jsem moc nečekal), ale něco tomu prostě chybělo, ani nevím co. ()
Kto si sťažuje na to kde žije nech si pozrie tento film. Žiadne klišé scénky plné vybuchujúcich aut, ťažkých efektov. Stačí jedna guľka. A tá môže prísť v tomto prostredí i z detského pieskoviska... ()
Skvelá, poctivá práca, úžasný filmový zážitok. ()
Mistrovsky natočené drama, odehrávající se v městě, kde chaos, násilí, loupeže a vraždy jsou na denním pořádku. Po shlédnutí jen doufám, že od takových míst budu co nejdál. I přesto musím dát plný počet... ()
Zbytečně dlouhé, zmatené a studené jako psí čumák. Závěrečná přestřelka z The Departed natáhnutá na 130 minut a zasazená do brazilských slumů. Ano, je to naturalistické, brutální... ale jeden z nejlepších filmů všech dob? Opravdu?! Většina lidí hodnotí skutečnost, podle které je film natočený a ne film samotný.... ()
Snímek syrový a opravdový, těžící z toho, že člověka až mrazí, že se něco takového ve světě pro nás nepředstavitelném skutečně děje. Skvělý střih a režie a vynikající herci neherci. Pro mě jeden z největších zážitků posledni doby. ()
Docelá krutá realita v jednom z nejhorších brazilských slumů. Krutosti, krve, drog a násilí tu uvidíte víc než je zdrávo. Někdy tolik, až z toho naskakuje husina. Přesto se někdy i pobavíte. Hláška "Bože on je mrtvej, zavolejte záchranku!" mě fakt dostala. Ale to je tak všechno, většinu celého filmu Vám totiž do smíchu vůbec nebude. Ikdyž je to realita, tak v poslední době je té krutosti přespříliš a někdy je lepší některé věci raději nevidět. ()
Takýto mazec je tak jemne podobno-porovnatelný s American History X. Geniálne zfilmovanie reality v gangoch v Brazílii. Príbeh chlapca, fotografa, ktorý sa nikdy nepridá k žiadnemu gangu a snaží sa o normálny život bez gangov a násilia. Ale najviac bavili Ben a LilZ. ()
Přišlo mi, že ten film chce být za každou cenu výborný a hrozně tlačí na efekt. Pulp fictionovský styl vyprávění mi tu neseděl. Jedna scénka ke konci mi svou rádoby-efektní vypointovaností připoměla Shyamalanovo hloupočké "máchni!" ze Znamení. Ale za největší průser považuju téměř úplnou absenci kladných postav. Čumět přes dvě hodiny na "hodné" a zlé dealery, grázlíky, zloděje, děvky, nevěrné manželky, zkorumpované policajty, přičemž každému jsem smrt vysloveně přál, je opruz. Naštěstí s příchodem Krasavce to konečně začlo být o něčem. Jo a díky filmu jsem zjistil důležitou dějepisnou informaci, totiž, že v Riu žijí pouze děti- sirotci ve věku 6-25 let s bouchačkama, co nechodí do školy (protože tam žádnou nemají)a celý den jenom kšeftují s drogama. ()