Prokletí domu Hajnů

Tak tohle je pro mě opravdu velké překvapení, protože od tohoto filmu jsem nic extra neočekávala.. Rozhodně musím v první řadě pochválit tu vynikající kameru, bez té by asi tento film ani zdaleka nedosahoval takových kvalit.. Herecký výkon Petra Čepka pro mě byl docela nečekaný a hned v jeho první scéně si mě jako šílenec Cyril dokázal naprosto získat.. No a pak samozřejmě i Petra Vančíková, která pro mě byla největším překvapením, protože do ní bych to vůbec neřekla, že dokáže tak bezchybně zahrát narušenou Soňu.. V neposlední řadě určitě nesmím zapomenout na Valerii Kaplanovou, která mě tímto filmem naprosto ohromila.. Ten její úžasný hlas, nezvyklý vzhled a celkové vystupování.. Stala se pro mě jednou z nejlepších českých hereček! Příběh bych samozřejmě mohla vychválit také, stejně jako závěr, který byl bezchybný.. Opravdu hodně dobrý český film, který můžu jen a jen doporučit! :) (14.01.2012)

Nakonec to nebyl můj šálek kávy, některé drobnosti na mne působily nedobře - třeba Stropnického dabing se moc k Horváthově postavě nehodí, protože z ní dělá namyšleného floutka, který je determinován svým otcem a chudými poměry, v nichž vyrůstal. Ale ta postava je rozměrnější - snaží se vyrovnat sama se sebou, snaží se žít, ale neví, jak na to, doufá, když bude mít moc a postavení, že to snad přijde, a ono ne. Navíc je film zbytečně dlouhý, o dvacet minut měl být kratší, aby byl údernější. Jinak jako ano, je to depka, lidé stíhaní osudem na všechny strany, prokletí dědičné paranoidní psychické poruchy, výtvarná stylizace jako z italských hororů tomu také sedí. Pár scén je skvělých včetně dialogů (pálení dopisů, když v kostele otec hladí otcovsky Soňu po ramenou, zatímco manžel vymýšlí, jak se jí zbavit, využití tunelu při narození i smrti) a Vančíková hraje jako o život a tu proměnu z rozumné ženy v blázna jí zde naprosto věřím. Filmařsky, herecky, režijně a výtvarně je to vážně skvělé, a to nemluvím o hrách kamery se světlem apod. Jak říkám, vadila mi jistá utahanost střední části, kdy bylo plus minus jasné, k jaké tragédii se to chystá, hlasy v zahradě mi pak už rovněž trochu šly na nervy svým neustálým opakováním, a dabing pana Horvátha je rušivý. Ale jinak psychologický horor s temnou a dusivou, depresivní atmosférou, jak má být. (03.08.2018)

Docela jsem se na tento náš starý psychothriller těšil, přestože jsem román nikdy nečetl. Jen tak letem světem jsem proletěl několik komentářů na netu a už se nemohl dočkat, jakýže je to skvost. Ze startu tomu tak skutečně bylo a já se ponořil do tajuplného sídla rodiny Hajnů a vytvořená atmosféra byla skvělá, stejně jako různobarevná charakteristika jednotlivých postav – Čepek byl prostě skvělý, stejně jako Kaplanová. Jenže jakmile strýček Cyril zmizí ze scény, započala kvalita rychle klesat. Uvřeštěná Vančíková mi začala lézt po nějaké chvíli na nervy a já se popravdě začal trochu nudit, ono kouzlo mizelo v mlžném oparu a já nemohu než souhlasit s J. Mayenem, že jde jen o lepší průměr.60% (16.12.2013)

Předlohu jsem zatím nečetl, takže nemám srovnání. Nicméně snímek profesora Svobody na mne poměrně zapůsobil, i když uznávám, že jeho trošku psychotické vizuální podání nemusí sedět každému. Film měl na české dílo solidní až hororovou atmosféru, dům byl skutečně představen jako něco fantskního. Výborné výkony všech zúčastněných, včetně Valerie Kaplanové, která byla mrazivá a standardně dobrého Čepka, který si opět vystřihl roli blázna. Celkově je to trošku ujetější než Petrolejové lampy, ty jsou ale filmařsky asi stravitelnější. Přesto se mi film dost líbil a dá se na něj koukat víckrát. Škoda jen, že Emila Horvátha nadaboval Stropnický, který trošku snižuje jeho jinak velmi dobrý výkon. 75% (14.12.2009)

,,Jsem na tom hůř než vězeň. Toho aspoň hlídají normální lidi." Poměrně drsný psychologický horor se silným mysteriózním nádechem. Ovšem s nadčasovou myšlenkou (zachovanou z původního románu Jaroslava Havlíčka) o tom, co dokáží vybraní lidé udělat pro zisk a bohatství, nejen jak se říká jít přes mrtvoly, ale čelit i daleko šílenějším podmínkám... například zůstat žít v domě s psychicky nemocným bláznem a současně tedy v prostředí, kde má manželka po osudovém okamžiku každou chvíli blíž a blíž k totálnímu psychickému zhroucení. Zdeptán jistými momenty nedávám plný počet, také proto, že mi překážel až přílišně hysterický smích hlavní hrdinky, avšak při reprize mě úplně dostal závěrečný zvrat ohledně dříve milé, nenápadné služky Katy (neodolatelná Evelyna Steimarová), najednou rafinované manipulátorské "svině". V závěru pak profesor Švejcar (alespoň u mne) vzbudzuje zároveň lítost, neboť byl pouze vypočítavým kariéristou nebo také obětí? Úžasně tajemný filozofický úvod a závěr s vnitřním monologem, pozoruhodné zpracování s hutnou atmosféru po celý film, jakou uvidíte jen v málokterém československém filmu. Jiří Svoboda jí ve svých filmech z 80. let uměl navodit dokonale, značnou zásluhou má zde na tom vedle výtvarně zajímavých řešení exteriérů onoho prokletého domu a šílených maleb postavy strýce Cyrila jednoznačně i kamera Vladimíra Smutného. Hlavně mít pevné nervy k sledování! 80% (16.11.2018)