Obsahy(1)
Svěrákův příběh (na scénáři se podílel s Martinem Dostálem) je takřka průzračný a vychází z velmi obehraných premis. Jedná se o českou road movie, aneb jak praví popisek: Svobodný film o dvou chlapcích, jedné dívce, zeleném kabrioletu a horkých letních hrách. Radek (Radek Pastrňák) a Franta (Jakub Špalek) si na začátku zakoupí zmíněný automobil, trochu svérázným způsobem ho upraví a rozjedou se vstříc volání dálek a dobrodružství. Cestou přiberou trochu vyplašenou a trochu provokující dívku Annu (Anna Geislerová), kterou zpovzdálí sleduje její žárlivý přítel v černém opelu. A pak už jen jedou, užívají si bezstarostné pohody, aniž by tušili, že v souladu s pravidly žánru bude mít jejich uvolněná jízda dost dramatický konec. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (399)
Léto, pohodička, skvělá muzika... co víc si přát ()
Moc krásný a pohodový film s hodně anti-americkým koncem, lépe řečeno - Češi to umí líp. Aňa zahrála vážně šílenou holku, Svěrák dokázal, že patří mezi naše nejlepší režiséry. Každý, kdo má s filmem něco společného, by si přál natočit přesně takový film s tím co tvůrci měli k dispozici a že toho nebylo hodně. Tento snímek dokazuje, že jde natočit dobrý film i bez speciálních efektů a podobných vymožeností. ()
Viděla jsem až teď v TV. V kině na velkém plátně musel být film určitě ještě hezčí, kamera je tu vážně překrásná v detailech i velkých celcích, měkkoučkých, jako např. v Tornatoreho retro filmech! Bezvadná a skvěle padnoucí hudba. Jenže v kině k tomu nemůžete popíjet vínko...Ani ta Geislerová mi tu tolik nevadila. Ovšem, ten konec! Ten mě opravdu nadzvednul! Jako kdyby tím tomu bezstarostnému a určitě záviděníhodnému toulání se po překrásně nasnímaných jižních Čechách chtěl režisér dát nějaký jiný smysl. To nemohla Aňa kurňa odsvištět do neznáma se svým Honzíkem a hoši odklouzat v kabrioletu do modravých dálav třeba na jižní Moravu? To tam musela být tahle polopatická ťafka? Proboha proč???Připomělo mi to některá ta postarší psychologická dramata o vztazích, ve kterých "se zdánlivě nic neděje, ale pod povrchem atd.", jak vždycky psaly anotace. Taky tam musel někdo umřít, aby to pitvání ve všedním životě dostalo nějaký smysl a divák měl pocit, že viděl teda to drámo a ne peníze utracené na propagaci krásné herečky. Jízda tohleto rozhodně neměla zapotřebí! ()
Naprostá esence mládí a devadesátek. Té nově nabité volnosti. Parádní Svěrákův počin, který tvůrci dělali takzvaně na koleni a vyšlo to náramně. Tady je vidět ta láska k řemeslu a když se všechno dělá pouze s láskou a bez kalkulu, jak to pak může dopadnout. Vynikající film. ()
Ak niekto miluje road movie, tento film si zamiluje. Film má prázdninovú atmosféru s nezabudnuteľným koncom. 8/10 ()
Pohodička u níž mě přepadá záchvat nostalgie... ()
Taková vstřícná pohoda, která není pro širší publikum a může spolehlivě unudit. Buty já rád a Svěrákův přístup taky. Nemůžu si stěžovat. ()
- Mohla bych těď řídit? - Umíš to? - Já neumim ty šlapky šlapat, ale volantem umim. Pohodička volně plující krásnou českou letní krajinou za doprovodu pohodové hudby. Plné hodnocení sráží pouze zbytečně vypjatá scéna na chatě, která mě z tý předchozí pohody násilně vytrhla... možná to ale mělo být předznamenání věcí příštích. EDIT listopad 2014: Zvyšuji na plné hodnocení, protože se mi Jízda napevno usadila v hlavě a často na film vzpomínám. A to se mi stává málokdy. ()
nemam rada Buty a film o 2 nadrzenych zoufalcich a jedne retardovane-nenapada me slusny vyraz-jak si bezstarostne uzivaji jizdu po poli a jinych ceskych krasach me vazne nedostal...* navic za zaver, nad kterym se mozna i clovek muze zamyslet ()
Pohoda českých 90s, snad nejlepší český režisér Jan Svěrák vytvořil pozoruhodné dílko, které je sice laciné ale zatraceně kvalitní! Prostě relax! Skvělá česká road movie! 4 hvězdy. ()
Jako bych cítila tu zvláštní atmosféru léta kdykoli, když si na tento snímek vzpomenu.. ()
Báječná letní atmosféra Jižních čech. ()
I po letech je v Jízdě síla. Film natočený na zbytkový materiál, s minimálními náklady a štábem. Jen taková legrácka, aby se něco dělo. Vynikající soundtrack. Jen tak dál a více...80% ()
Jízda, ve které se Aňa chová trochu jako pizda, ale jinak je to uvolňovák - jako ne že vám to uvolní svěrače, ale tělo. K tomu dobrej podkres od Buty. K tomu solidní jednoduchej děj s několika zážitkama. A obdiv k tomu, za jak krátkou dobu a v jak malém obsazení film vznikl. ()
Natočený jen za pár tisíc, stejně ale super jízda. ()
Posel léta, jehož slabiny se s léty odhalují rychleji než bych čekal. Nestárnoucí písnička v kontextu putování zůstane trvalkou, která převálcuje dojem z vycpávkového užití další Radkovy tvorby i snaživě nastavovaného scénáře. ()
Je pre mňa nepochopiteľné, ako sa môže film, ktorý tak súzni s mojou povahou, temperamentom a vnímaním tak veľmi míňať s výsledným pôsobením. Dôvody vidím možné dva: 1. - že som JÍZDU na rozdiel od ostatných Svěrákových peciek videl až 20 rokov od vzniku, 2. - že je to jediný jeho film, kde mu otec nepísal či aspoň nepomáhal so scenárom. ()
Kdo si devadesátky užil, tak si je nepamatuje...chcete ukončit trápení ve vztahu,zamknete si ve stovce řízení...🙄 ()
Snimek stoji predevsim na perfektnim vykonu Radka Pastrnaka a Jakuba Spalka. Timto filmem proste Honza Sverak zabodoval v ocich mnohych lidi a stvoril odlehceny, misty dramaticky, ale v zasade velmi do pohody zasazeny film, ktery si bere to nejlepsi z jeho rezie a osobiteho stylu. 80% ()
Zas jednou trošku osobnější hodnocení – Jízda je totiž zrcadlem porevolučního duševního stavu části generace tzv. Husákových dětí, do které jsem taky patřil. Samotná bolševická éra tu sice probleskne jen v typicky veksláckých postavách autobazarníků, v malebné zanedbanosti jihočeských vesniček (obojí zároveň pojednáno výrazně v tradici nové vlny, na rozdíl od zbytku filmu) a hlavně ve scéně se čtením starých novin, ale všudypřítomný je úžas nad světem, který jsme po dětství a pubertě strávených v pochmurném socialistickém dusnu zažívali při probouzení do dospělosti v náhle svobodné zemi. Život se najednou dal brát jako hra s mnohem otevřenějšími pravidly, než na jaká jsme byli do té doby zvyklí – a přesně to Jízda a postavy v ní dělají, hrají si na roadmovie / na život. Kabriolet není kabriolet, Francouz není Francouz, přepadení spořitelny není přepadení, benzín není benzín, všechno je jenom jako, i ten všudypřítomný sex se odehrává víc v myšlenkách a ve slovech než v realitě. Co ovšem projde v ještě polodětské hře, neprojde v opravdovém životě, to zjistí Svěrákovi hrdinové a my jsme to dřív nebo později zjistili taky. Mimo jiné i na osudu samotné Jízdy, která zůstala osamocenou ukázkou toho, že i celovečerní film lze natočit jako hru, už bez ideologického dozoru strany a ještě bez diktátu peněz. A taky, světe div se, bez mobilních telefonů – teprve pár let nato se začaly objevovat mezi „prostým lidem“, a možná právě tehdy začal být svět už úplně jiný – neříkám, že horší, ale jiný. ()