The Pendulum, the Pit and Hope
Obsahy(1)
Animovaný triptych o lidském utrpení a zoufalé vůli člověka žít. Scénář, výtvarník a režie J. Švankmajer. Na motivy próz E. A. Poea a Villierse de l´Isle Adama vznikl triptych Kyvadlo, jáma a naděje (1983). Vyjadřuje kruté destruktivní tendence moci, procházející dějinami lidstva v nejrůznějších podobách, i zoufalou vůli člověka žít. Jedná se o klasický hororový příběh z období působení inkvizice. Zatímco u E. A. Poea hrdina uniká z ďábelské pasti inkvizitorů, ve Švankmajerově pojetí - a zde je inspirace u Isle Adama - je jeho útěk rafinovaně vyprovokován. Podobně jako v jiných Švankmajerových filmech, hrdina nemá šanci uniknout svému osudu. Oživením drtivé, osudové makrostruktury hmoty, iluzivním pohybem věčného hledání, ohrožení a úniku dociluje autor strhujícího efektu. (Česká televize)
(viac)Recenzie (63)
Nejzajímavější Švankmajerova záležitost. Za minimum prostředků zahrál velké divadlo podle slavné předlohy. Very good! ()
Ambiciózny výtvarný počin s temnou atmosférou, ktorý nudí. ()
Chvilkama trochu nepřehledná a rušivá, ale jinak pekelně atmosférická adaptace. ()
Tento fim natočený subjektivní ich formou mě velmi zaujal a musím říct, že pro mě zůstává ze Švankmajerových filmů nejděsivějším! ()
Film, který dokáže jednoduchým způsobem vyvolat krajně nepříjemné pocity, stačí jen vlastníma očima sledovat kyvadlo klesající níž a níž... ()
Po Andalúzskom psovi druhý najlepší krátkometrážny čiernobiely film, ktorý som videl. K čaru detailných záberov prispela určite aj hodina,počas ktorej som film pozrel. Inak by to možno bolo iba za 4*. ()
Kyvadlo,jáma a beznaděj. ()
Celou dobu vás provází tíživá atmosféra – příběh je natočen, jako byste ho prožívali přímo vy, vplouvá tak do vás úzkost z bezmoci a strach o sebe samého - na chvíli zapomenete, že jste pouze divákem a nechtěně se necháte vtáhnout do děje vykresleného temným prostředím se surrealistickými prvky obohaceným spoustou nepříjemných zvuků. Jan Švankmajer opět mile překvapil, dokáže totiž čerpat inspiraci z velmi zajímavých děl, navíc je vždy ztvární velmi originálně, ale zároveň základ nepozmění. ()
Film se kvalitou rozdělit na dvě poloviny. Jedna taková nicneříkající, ale je potřeba ji vidět k pochopení děje. Druhá je ovšem brilantní a těžko nalézt chybu, vynikající hororová atmosféra a chutná směs pocitů jako například strach či úzkost. K tomu, jak už je u Švankmajera zvykem, výborná animace. Jak tak nad tím přemýšlím, tohle byl prozatím asi jeho nejlepší - poprvé plné hodnocení. ()
Působilo to na mě silněji jako videoinstalace v domě U Kamenného zvonu než při samostatné projekci. Asi díky osudovosti opakovaného potkávání těchže útržků z děje při bloumání po výstavě v přítomnosti původních rekvizit (takový videoart má smysl, na rozdíl od toho, co bývá v galeriích běžně k vidění). Při izolovaném zkouknutí filmu od začátku do konce už toho tam najednou jaksi nebylo tolik. ()
Toto spracovanie slávnej poviedky E. A. Poea som mal v hľadáčiku už veľmi, veľmi dlho. Je to vlastne len druhé dielko Švankmajera, ktoré som videl. Na základe prvého filmu a povesti, ktorá filmára-vymýtvarníka predchádza som bol zvedavý, ako sa dokáže realizovať v hororovom koncepte. Veľmi ma prekvapil. Atmosféra by sa dala krájať najmä vďaka nastolenému rytmu prostredníctvom prestrihov na detaily mechanizmus kyvadla, jamy a uväzneného. Švankmajer veľmi umne zobrazuje malé svetielko nádeje v kontraste s neúprosnosťou presne nastaveného nezastaviteľného mechanizmu. Film je zároveň perfektným argumentom ako sa dal nástup zvuku zvládnuť bez degradácie filmového diela ako takého a využiť ho v jeho prospech na posilnenie vizuálnej stránky. Len škoda že sa Švankmajer nenarodil skôr a nemohol im to v 30tych rokoch ukázať. ()
Strach, beznádej, depresia... KYVADLO, JÁMA A NADĚJE ma doslova odzbrojila. Film sa od poviedky odlišuje hlavne záverom, ktorý mi však prišiel ešte viac pôsobivý. Až ma zamrazilo... ()
Aneb i z youtube živ je člověk... :-) Temný, atmosférický snímek, který podle mého věrně adaptuje Poeovu předlohu. Děs na vás dýchá z každého záběru, kyvadlo se snáší níž a níž, stěny se zužují, inkvizitoři mučí... Nikdo nepromluví, neuvidíme ničí tvář... Barevný filtr spolu s bizardními animacemi dotváří ponurou, děsivou náladu... Není co víc napsat, prostě se musí vidět... ()
Atmosféru povídky vystihl Švankmajer výborně, se skvělou kamerou a neuvěřitelnou grafickou stránkou. Tentokrát žádné animační hříčky, jen kyvadlo, které vás má přeseknout, z pohledu první osoby (což je, uvědomíte-li si téma povídky geniální nápad), bizarní obrazy, ohnivá tlama. Atmosféra první části je děsivá a depresivní. A pak geniální pointa, převzatá z povídky Isle Adama. I díky stylizaci á la první němé filmy jeden z nejlepších Švankmajerových filmů, rozhodně má ale nejblíž k horrorovému žánru. ()
Na tož, že to je z roku 1983 to svoji strašidelnou atmosferou strčí do kapsy mnohé celovečerní horory. Mezi hororovými krákými filmy je to nadměrně vydařený počin. ()
Na toto bych se asi dokázál dívat pořád. Kolotoč pocitů nejistota - strach - hrůza - beznaděj - vzdor - naděje - úleva - nejistota - atd. působí přesně jak má a dokonalé černobílé zpracování toto působení korunuje. ()
Velmi hutná atmosféra, která mi velmi připoměla japonského Tetsua. ()
Opět na mě po celou dobu dýchala tísnivá atmosféra a já si užíval naprosto každou vteřinu tohoto unikátního short filmu. ()
Dokonalé surrealistické děsuplné ztvárnění povídky Edgara Allana Poea (a Villierse de l´Isle Adama), u kterého se strach a děs nezadržitelně každým okamžikem vpíjí do diváka. Moc se mi líbí, jak Jan Švankmajer dokáže pracovat s klasickou literární předlohou a vystihnout filmem vše, co je na ní z pocitového a obrazového hlediska nejpůsobivější. ()
Depresivní, temná a mrazivá first person survival akce na motivy E.A. Poea. ()