Reklama

Reklama

VOD (1)

Pokus o aktuální výklad Faustovského mýtu. Faust, náhodný člověk z davu, je manipulován celým dějem, vžívá se do role Fausta až do hořkého konce. (oficiálny text distribútora)

Recenzie (124)

xxmartinxx 

všetky recenzie používateľa

Švankmajer dokáže pointu svého Fausta shrnout do krátkého odstavečku textu. To je jen ukázka toho, že coby surrealista je dost nedůsledný. Pochybuji, že by Lynch nebo Bunuel podobně snadno shrnuli vlastní slavná díla - ať už protože by nechtěli, nebo protože by nemohli. Neříkám, že mi to nějak vadí. Zvlášť ne u Lekce Faust, která nepochybně má hloubku. I když ta hloubka není surrealistická a stejnou hloubku by mohl mít i klasický film - všechny ty hrátky speciálních efektů jsou jen oživení. Ale určitě nápadité a zajímavé oživení. ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

No, tohle je celkem překvapení a snad nejlepší Švankmajer, s jakým jsem měl tu čest. A lepší už asi v rámci celovečeráků nebude, zbývá mi už jenom Otesánek. Každopádně, Lekce Faust funguje dokonale. Je zajímavě propojená i s vedlejšími postavami, má to typické Švankmajerové bizarnosti, kterých tu není málo (kde jinde uvidíte loutku kašpárka sedět na záchodě?), promyšlené je to i příběhem, obrazy fungují taky dokonale, Čepek pak v nějakých scénách působí fakt jako démon a to k tomu ani nepotřebuje rohy, stačí ho jenom dobře nasvítit. Dokonce mě to ani nenudilo. Navíc, celé se to naprosto vymyká všem ostatním českým filmům, protože něco takového fakt natočí jenom Švankmajer. Tady se mu to ale poprvé povedlo dotáhnout k dokonalosti. A každá scéna tu sama něco říká, každá na něco odkazuje a nedá se to za jedno zhlédnutí pobrat všechno. Fakt, tohle je hodně povedený film. Sám jsem nečekal, že by se mi tak líbil. A líbí se mi, že to celé není o zlu, ale o tom, že člověk má svobodnou volbu, jestli se obrátí k dobru nebo ke zlu. Vlastně jsme hlavními hrdiny našich vlastních životů (filmů) a je jen na nás, jestli budeme ti kladní, nebo ti záporní. 5* ()

Reklama

Idée_fixe 

všetky recenzie používateľa

Neskutečná cesta do fantazie, o ještě neskutečnější výtvarné stránce už ani nemluvím. Tento film měl významný vliv na mé dětství, sny a nálady. Poprvé jsem ho viděla v 9 - 10 letech, absolutně silný zážitek, naprosto mě tenkrát tento film okouzlil. A většina pocitů z něj zůstává i po těch všech letech, neuvěřitelné... Tvorbu Jana Švankmajera jsem do té doby sice znala, ale ještě jsem neviděla žádný celovečerní film, tento byl první, a zatím ho dosud žádný jeho další film nepřekonal, a jsem přesvědčená, že už ani nepřekoná (což mi ale vůůbec nevadí). Fenomenální Petr Čepek, dle mne jeho životní výkon (poslední, což mě naopak mrzí neskutečně). ()

Chřástal 

všetky recenzie používateľa

Petr Čepek vtažen a pohlcen faustovským loutkovým larpem za přihlížení potměšilého Krause. Nejsem z toho moudrý, ale prostě se mi líbí Švankmajerova imaginace a fascinace loutkami a to, jak mísí vysoké s nízkým – začíná to už od míchání textu z Goethova Fausta s tím z komického podání pimprlovým divadlem ala Matěj Kopecký a pokračuje přes slepičince, lemtání lahvového piva vzdělancem doktorem Faustem až po baletky při polních pracích vystavené chlípným pohledům traktoristy – a do toho samozřejmě andělé, ďáblové, pokušení a strašný zmatek žít a být… ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Zatímco pozdního celovečerního Švankmajera si dokážu vcelku užít, jeho první velké filmy nijak zvlášť neadoruju. Přeci jen výtah z Fausta, ať už ve verzi Goetha nebo Marlowa, je mi bližší v jiném podání. Takový Richard Burton (1967) nebo F. W. Murnau (1926), ti mi nabídli mému srdci bližší zážitky. ()

Galéria (11)

Zaujímavosti (18)

  • Na projektu se pracovalo dva roky - dle Švankmajerových slov se jedná o nejdelší, nejpracnější a největší projekt, na kterém kdy pracoval. (charlosina)
  • Nebylo to první setkání Petra Čepka s rolí Fausta. Čepek si Fausta zahrál již v Calábkově hře inscenované v Činoherním klubu v roce 1974. Také si jej zahrál v Jirešově inscenaci televizní opery Luboše Fišera na libreto Evy Bezděkové „Věčný Faust“ z r. 1985. [Zdroj: kniha „Petr Čepek: Talent a osud“ – Jaroslav Vostrý] (Polák)
  • V čase 00:13:34 si Faust (Petr Čepek) rozmazává po tváři bílou barvu. Nicméně hned v čase 00:13:40 je bílá barva zcela pryč. (HonzaR.)

Reklama

Reklama