Reklama

Reklama

Moloch

  • Česko Moloch (viac)

Obsahy(1)

Osobitá vize jednoho dne ze života Adolfa Hitlera a Evy Braunové. Moloch, v zájmu autenticity natočený v němčině, se odehrává v Hitlerově alpské vile jednoho dubnového dne roku 1942. Vila nemá jméno - prostě Dům na Hoře, jeho předobraz je samozřejmě znám, je jím Hitlerův Kelsteinhaus na hoře Kelstein, skutečné reálie však nejsou, jako u Sokurova vždy, důležité.
Příběh se odehrává v reálném prostředí mezi historicky známými osobami, je však opět především alegorií. Alegorií fašismu a totalitní moci vůbec, alegorií rozkladu společnosti, která pyšné a bezbřehé moci poskytuje prostor k destrukci. Podstatná je atmosféra přízračného Domu, postaveného jako nedostupné sídlo pro nejmocnějšího z mocných, daleko od všech šílených a zrůdných činů, jichž se dopouštěl tam dole, v onom nedokonalém světě, zatímco tady nahoře ho čekala horská dokonalost, čistota a ... Eva.
Přesto, že historická fakta jsou věrná, nejde v Sokurovových filmech o rekonstrukce. Základním Sokurovovým záměrem je vytvořit emocionální obraz tragické osobnosti. Neboť vše, co ji obklopuje, o ní vypovídá. Tvary, barvy, světlo, stíny i rytmus času. Hitlerova osobní tragika podle Sokurova souvisí s rozkladem věku moderny, která vystavila individuální vůli a pyšnou, neomezenou vlastní tvorbu na piedestal, což se ve vývoji historie obrátilo proti ní ve zrodu neomezených diktátorů. A Hitler jako plod tohoto rozkladu je pak v podstatě lidskou troskou, obětí vlastního šílenství. Dům a jeho obyvatelé (první Sokurovův film, v němž role hrají herci) žijí v podivné paranoi, rituálech prázdných řečí a přehnaných gest, odtrženi od své přirozenosti, a vytvářejí iluzi jakéhosi, ve skutečnosti neexistujícího, života. Joseph a Magda Goebbelsovi, Martin Borman a další jsou notoricky známými historickými jmény a zároveň symbolickými postavami všeobecného rozkladu a prázdnoty. Jediným živým bodem je tu Eva.
Dívka, z těžko pochopitelných důvodů tomuto paranoikovi oddaná, ačkoliv jinak působí jako neskutečný květ vyrostlý na vyprahlé poušti.
Hlavní roli Adolfa Hitlera hraje známý petrohradský herec Leonid Mozgovoj, Evu Braunovou Jelena Rufanovová. Do němčiny pak film namluvili herci berlínských divadel. Natáčelo se v Petrohradě - interiéry Domu a v Bavorsku - exteriéry. Film získal na MFF v Cannes Cenu za scénář pro Jurije Arabova. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (31)

igi B. 

všetky recenzie používateľa

Vizuálně typicky Sokurovsky vytříbené (třeba už jen ta úvodní >baletní< scéna Evy v >árijském Ráji< je sama o sobě úžasná!) panoptikální podobenství jako bizarně surreálný jízlivý pohled do bytí Vůdce. Nu, jeden den stačil, že... . . . Ale já, ač si libuji ve všelijakých těch filmových podivnostech a filmy A.S. mám velmi rád, téhle >velko(h)říšské< hříčce jsem tedy na chuť moc nepřišel. Otázkou pak je, jak by takový film asi dopadl, kdyby ho natočil někdo jiný, než obrazový a myšlenkový mág kalibru tohohle režiséra... . . . Těžko přetěžko mi tedy zase hodnotit. Ano, i já jsem se >nudil< a vlastně ani moc nechápu, proč měl Sokurov tu potřebu a proč tenhle film vůbec vznikl. A tak tedy alibisticky matematicky: Pět hvězdiček bez výhrad za čistě vizuální formu, dvě hvězdičky za vší tou groteskností i vážností těžce uchopitelnou pointu a vyfabulovanou obsahovou machu - čili zprůměrováno na tři a půl - a z nutnosti tedy nakonec s těžkým srdcem zaokrouhleno nahoru... Protože přiznávám - ano, já mám filmy A. Sokurova prostě rád. - - - P.S. Kdysi jsem měl obdobný problém s přijmutím Abuladzeho filmu "Pokání" (...a jak tak hledím, ani jsem si ho zatím neohodnotil! No toto...). I když tyhle dva filmy nelze a samozřejmě ani nechci nijak srovnávat! - - - - - (Poprvé viděno s velkou únavou 12.5.2009 na pozdně nočním >Jiném prostoru< , komentář zde jako pětadvacátý - 12.5.2009) ()

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Na ICQ probíhá zapálená debata s uživatelem Pshimi na téma sex se dvěma a více ženskejma. Když v tu ránu začíná Moloch. Řikáme si, stojí to za to, nestojí to za to...Při prvním pohledu na takřka nahé tělo Evy Braunové se zarazíme a začneme řešit jak by to s ní asi fungovalo, jenže debata spěla do takových extrémů, že Pshimi nevydržel a odešel si pustit Světáky a já se pokusil vnímat první setkání se Sokurovem. Jenže ono to skutečně opravdu nešlo. Poslední dobou diváci a kritici nadávají jak je Hitler polidšťován a bůhví co ještě. Tady ho hraje Rus, hrozně a nevěrehodně. Ne tedy herecky ale vizuálně. Vůbec na něj nevypadá a celkově je to hrozně vyřešené. Ale když se tohle přejde. Vznikne z toho taková kravina, o které nevím co si po shlédnutí myslet. Na Sokurova příště už nejsem zvědavý to je jasný. Na druhou stranu, jak zde fašismus je zobrazován nechává rozum stát. Radši jsem měl zůstat u debaty nebo se odebéřet na Světáky též. Tohle mi za to fakt nestálo. ()

Reklama

Dionysos 

všetky recenzie používateľa

Tíživá atmosféra Orlího hnízda, které se marně snaží vyzdvihnout nad mlhu a smrt, kterou jeho majitel tam dole v údolích celé Evropy pomáhal rozpoutat. Celý film popisuje vlastně právě snahu/ iluzi náladového neurotického, a stále více a rychleji, starce uniknout zničující tíži okolního světa, o které již tuší, že pro něj přinese fatální důsledky. Proto se jeho útočiště přeměňuje ve svého druhu letní prázdninovou návštěvu (třeba u příbuzných), kde na Adíka, toužícího alespoň na chvíli zapomenout na řítící se zničení sebe i svého tisíciletého "díla", čeká infantilní, neuskutečnitelná láska k Evě (třeba jako letní láska k vzdálené sestřenici). A stejně jako si dítě namlouvá, že když nebude myslet na blížící se začátek školy (nebo východní frontu), tak si svůj letní sen prodlouží, stejně tak se Hitler se svou Evou uzavřou ve svém útočišti, kde se čas skutečně téměř zastavil, protože jako vše v blízkosti tohoto vůdce, i on pomalu umírá. Obdivuji Sokurova že to dokázal zachytit a autorovi scénáře nezbývá než pogratulovat za Prix de scénario. ()

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Druhé a opět tragické setkání Alexandera Sokurova se mnou. Opět jsme zalitoval. Tentokrát ne tolik z obrazových důvodů a nudy jako u filmu Matka a syn. Moloch mi přišel od první minuty jako velký výsměch fašismu a všem důležitým postavám. Od počátku jsou všichni kromě Evy trapně groteskní a odporní. Každý je něčím přímo úchylný. Pokud někomu vadilo, jak byl Adolf Hitler ztvárněn v několika nedávno kritizovaných snímcích jako třeba Pád Třetí říše, pak bude tento snímek nenávidět. Adolf Hitler je zde naprostá troska, která nemá s vůdcem nic společného. Mohl bych pokračovat, protože každá postava tu vypadá škaredě a nesympatický. I živá Eva je vlastně jen ženou, která cítí, že vládne prvnímu muži Třetí říše. Která žena by nechtěla mít takového milence? Podle obsahu tu jde o osobitou vizi, která je alegorií fašismu, ale já měl pocit, že je to parodie na všechny důležité postavy Třetí říše a vyzvednutí jedné ženy. V neposlední řadě velmi nudné a pomalé. Podle mě by u uměleckých filmů nemělo být autorovo umělecké cítění tím jediným plusem v jinak velmi špatném snímku. ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Jeden ze snímků, který zákonitě musí mít velmi rozporuplné hodnocení. Pokus o " kulturu pro náročné "- a kdo by se nechtěl považovat za estéta...Takový film vás buď osloví, nebo při něm budete umírat nudou. Pro mě zbytečný snímek, který se pokouší o satiru, ale používá při tom problematické postupy a nástroje. Dlouhé záběry ve svém výsledku nudí, příběh prakticky žádný a postavy jsou sice bizardní, sle spíše trapným, nikoliv zneklidňujícím, provokativním způsobem. Na parodii je to pro změnu málo vtipné. Chladný, neosobně natočený snímek - kalkul pro festivalové publikum...Celkový dojem 25 %. ()

Galéria (1)

Zaujímavosti (1)

  • Aleksandr Sokurov vyhral za tento film v roku 1999 cenu za najlepší scenár a tiež bol film nominovaný na Zlatú palmu na filmovom festivale v Cannes. Aleksei Fyodorov získal nomináciu na najlepšieho kameramana od Európskej filmovej akadémie na Európsku filmovú cenu v roku 1999 a film bol na túto cenu nominovaný v kategórii Najlepší film. A taktiež film vyhral v roku 1999 od Ruského cechu filmových kritikov ceny Zlatého barana v kategóriách Najlepší herec (Leonid Mozgovoy), Najlepšia herečka (Yelena Rufanova), Najlepšia kamera (Aleksei Fyodorov a Anatoli Rodionov) a Najlepší scenár (Yuri Arabov). (Marek1991)

Reklama

Reklama