Čata

Takto kdyby vypadali všechny válečné filmy. Ano, to by pak bylo koukatelné. Především jde tedy o první hodinu, kde napětí střídají vynikající dialogy a to vše se skvělou vypovídající až dokumentární hodnotou. Druhá polovina, je už myslím klasický americký akční průměr, nezáživné dialogy vojáků střídá zmatená akce s nulovou hodnotou. Za druhou část a především konec nemohu dát plný počet. 8/10 (14.09.2008)

Čata je film, ktorý sa u mňa javí ako čistý priemer. Zrejme je to tým, že som si ju pozrel v súčastnosti (2008) a ničím novým ma už neprekvapila. Ďalším dôvod, prečo ma film neuchvátil je prostý - podľa tunajších hodnotení a komentárov som očakával priveľa. Ale to je len moja chyba. Nepochybujem, že film je kvalitný a má veľkú výpovednú hodnotu. (22.12.2008)

a 1/2 (15.01.2009)

ČATA patrí medzi moju TOP 3 filmov opisujúcich vojnu vo Vietname (spoločne s DEER HUNTER a FULL METAL JACKET), v ktorom si Oliver Stone hrdo kráča pre zlatú sošku. Skvele zvládnuté bojové scény, vynikajúco napísané charaktery a rovnako kvalitné herecké výkony, pri ktorých kraľujú CHARLIE SHEEN (vo svojej životnej úlohe), WILLEM DAFOE (ktorého skon je znázornený na plagáte k filmu), drsňák TOM BERENGER, JOHN C. McGINLEY a KEVIN DILLON; potešia však aj budúce hviezdy v menších úlohách – Forest Whitaker a Johnny Depp. Stone úžasne zobrazuje klaustrofobické pocity, ktoré sa v pekelnej džungli miešajú s pocitmi strachu, úzkosti a beznádeje, pričom si neberie „servítku pre ústa“ a poukazuje na zbytočnosť tejto vojny, ktorá mení obyčajných amerických chlapov z predmestia na bezcharakterné vraždiace mašiny. Musím ešte vyzdvihnúť aj použitie excelentnej a nádhernej „Adagio For Strings“ od Samuela Barbera (ktorú btw. zremixoval o.i. aj DJ Tiësto)....„I think now, looking back, we did not fight the enemy; we fought ourselves. The enemy was in us. The war is over for me now, but it will always be there, the rest of my days. As I'm sure Elias will be, fighting with Barnes for what Rhah called "possession of my soul." There are times since, I've felt like a child, born of those two fathers. But be that as it may, those of us who did make it have an obligation to build again. To teach to others what we know, and to try with what's left of our lives to find a goodness and a meaning to this life.“ (03.03.2009)

Legendární Stoneův film který ukazuje válku jako brutální jatka. Na vlastní kůži se o tom přesvědčí nováček Charlie Sheen. (30.03.2009)

realistický film.... (11.05.2010)

průměrný film o válce (10.08.2010)

Tohle je Vietnam! Oliver Stone natočil jeden z nejlepších filmů o týhle válce, syrový válečný drama okořenění výbornou akcí a několika dneska už legendárníma scénama. Věřim, že takhle nějak to tam chodilo. 90% (10.05.2011)

Zasloužené čtyři oscary, včetně toho za nejlepší film. Realistický válečný film, brutalita a hrůza války ve Vietnamu. Nejlepší herecké výkony ve filmu Berengen a Defoe! Skvělá hudba! (12.06.2011)

Byl takhle jeden večer, spíš noc, všude tma, vítr bičoval okna mého pokoje, v kterém jsem si pro tuto romantickou chvíli pustil válečný film, o kterém jsem už slyšel tolik chvály. Sledoval jsem nepříliš kvalitní verzi v originálním znění, takže jsem chytil tak každé druhé slovo. Cca prvních 50 minut mi postavy byly ukradené, po té záležitosti s vypálením vesnice (která asi záměrně připomíná My Lai masakr) jsem skoro vojákům přestal fandit, i ruce zdvižené k nebi mě nějak minuly. Co se mi však začlo líbit, byla následná psychologická hra s postavami, psychopata Barnese jsem začal opravdu nenávidět, což už se mi u nějakého filmu dlouho nestalo, a když dostal, co zasloužil, celkem jsem mu to i přál. Už jen proto bych udělil ty čtyři hvězdy, ten film na mě zapůsobil. Nežil jsem (naštěstí) v době Vietnamu a tak nevím, jak je ten film objektivní, nicméně to surové zobrazení války, které v něm je mi připadá povedené a atmosféra je skvělá (14.07.2011)

Platoon je jeden z těch filmů, co jsme měli doma na VHS, a proto je také jedním z mých prvních válečných filmů, který jsem viděl. Oliver Stone jako vynikající režisér a (dle obsahu svých filmů) také zahořklý veterán vietnamské války v jedné osobě podává osobní zpověď. Moralistické žvásty Ch. Sheena mohou někoho přimět, aby si pomyslel, co to má znamenat. Nicméně na druhou stranu věřím, že mnozí z těch kluků, ať se již přihlásili dobrovolně, nebo čistě z přesvědčení či entuziasmu, si pokládali podobné otázky (v podobě - co zde dělám, jakou cenu má život). Samozřejmě své niterní pochybnosti museli pravděpodobně v takovémto kolektivu kompenzovat participací na dění kolem sebe, např. chlapským tlacháním a nadmíru krutého chování. Ovšem někdo na tato pravidla nepřistoupil a snažil si zachovat vlastní tvář a někdo naopak pocítil, že je stvořen pro svět ohně, štiplavého vzduchu od střelného prachu a zápachu krve. Platoon tak představuje nejednu tvář války, je kritickým zhodnocením a jednoduchým, ale plnohodnotným a autentickým obrazem konfliktu. A co víc , v člověku utváří pocit, že po shlédnutí může bez nadsázky říct, takhle nějak to tam tenkrát asi bylo. (05.02.2012)

Válka. Válka jednotvárná, ubíjející a krutá, krouhající lidi až na dřeň jejich duše, ale i povznášející a opojná. Boj o sebe sama, o podstatu člověka, ale i o vliv a velení v četě a v neposlední řadě (i když někdy téměř jako kulisa) s Vietkongem. To vše je Vietnam očima a kůží Olivera Stonea. Výborné herecké výkony (zejména Dafoe!, avšak i Berenger a Sheen), skvělá kamera, hudba i střih jen podtrhují realistickou atmosféru snímku, který navíc přesná režie O. Stonea dovedla až k sošce Oscara za nejlepší film. Z klasického trojlístku vynikajících filmů o Vietnamu je mi Četa nejbližší, bližší než Olověná vesta i než působivá Apokalypsa. A to i díky nezapomenutelnému gestu Eliase a závěrečné bojové scéně, kterou snad režíroval Bůh války. Pět hvězd. (05.03.2012)

„… and the enemy was in us.“ Na Apocalypse now mě oslovilo, že se nezabýval osobními utrpeními, že utrpení veskrze nereflektoval tradičními empatickými záběry charakteristických případů války, tedy bezprostředně, ale naopak jako složitý filosofický problém, související s konečnou neidentifikovatelností lidskosti, jejíž toulavý výklad, tu jako pohodlnosti mírumilovného, tu naopak skrze bezohlednou aktivitu chamtivého nebo jako tragické vůle k překračování hranic, vnucuje našemu úsudku protichůdné interpretace té „pravé“ humanity. Když už se ale režisér jako v Četě rozhodne mapovat válečné utrpení, měl by v případě této války dát vždy přednost civilistům, kteří zde představovali celých 70 % celkového množství obětí. Počínaje touto válkou jsou to vůbec rezidenční oblasti, které trpí nejvíc. V případě Iráku to například bylo až 90 %, což je přirozený vývoj vojenství pojímaného stále zbaběleji. Místo toho Stoneova Četa, vyjma snad jednu vzácnou scénu, kde se jich několik zcvokne a začne běsnit, presentuje vojáky jako hlavní oběti jejich bludu. Přitom je jasné - a Stone to moc dobře ví -, že kdo po druhé světové válce vstoupil do armády, dobrovolně se rozhodl ne někoho chránit, ale prostě vraždit, s tím, že sem tam rozdá trochu pastelek, aby ulevil svému ubohému svědomí. Proto čím víc zabitých mezi těmito militantními úchyly a idealisty, tím čistěji. Mrtvý voják, to je dneska hygiena. Přesto si dovolím vyhodnotit snímek i nezaujatěji upozorněním na tyto věcné body: - Rozkladná síla Barnes, který si hraje na nepostradatelného. / Vietnamky jsou pro ně „žluté čubky“, ale stejně jim jsou dost přitažlivé na to, aby si na nich násilně ulevovali od sexuálního napětí. / Podezřelý ze spolupráce s Vietcongem je každý, prostě proto, že se to vyplatí, že se vybíjení civilistů s tímto zdůvodněním stává beztrestným. / Kdokoliv měl dost osobnosti, aby se nechoval jako hovado, ten se zároveň vystavoval riziku, že ho budou hanět zprofanovaným a velmi banálně jimi chápaným označením „idealista“. Přitom jsou to právě lidsko-právní idealisté, kteří tyto masakry doma i na místě zásobovali rozhodující podporou právě v nejkritičtějších stadiích celého pochybného konfliktu. Sběř domácími problémy frustrovaných adolescentů se alibisticky ohání „realismem“ a ti původně pomatení idealisté mají někdy víc co dělat s těmito imbecily ve vlastních řadách, než s jednoznačným nepřítelem z druhé strany. / Taylor nakonec pochopil: Barnes je jenom pro sebe a při své autoritě jako příklad velice nebezpečný, takže dobrý bude jedině mrtvý. (19.03.2012)

Neviem, pôsobilo to na mňa ako obyčajný film. Skvelý Willem Dafoe, ale potom len pátos, nasilu vtipne hláškujúcí vojaci v pekelných situáciach a tak ďalej. Väčšinu času som si želal, aby som radšej pozeral Apocalypse Now. (10.10.2012)

Mr. Cocaine ve svý životní roli. Vietnam bez přetvářky. Zatim top film o týhle válce co jsem viděl. (09.01.2013)

Stone v reakci na filmy Johna Waynea servíruje dvouhodinové svědectví o tom, že válka je peklo a že nic není černobílé. Zároveň brojí proti přílišnému americkému patriotismu a idealistickému zobrazování amerických vojáků ve filmech. Není divu, že veteráni z Vietnamu nemají film příliš v lásce a ostře protestovali proti jakémukoli zobrazování vojáků jako bezcitných bestií. Výkon Willema Dafoeho je zvlášť v nejikoničtější scéně filmu geniální, škoda je i Charlieho Sheena, který v Četě vypadá jako velice slibný mladý herec se zářnou budoucností, která se ovšem utopila v koksu a hraním v chujovinách. (14.02.2014)

Strašne jednoduchý film, kde Stone názorne odlišuje dobro od zla a dobrého vojaka od zlého a plný moralistických zbytočných hlášok. Ale za to tak kruto a drsne natočené, že aj ten jediný hudobný motív, až tak neprekáža a skutočne si myslíte, že takto nejak to vo Vietname vyzeralo. (03.08.2014)

Je to jistě jeden z nejlepších válečných a ještě spíše protiválečných filmů. Ukazuje nesmyslnost války, kterou vedli Američané a jejich jihovietnamští spojenci proti národně-osvobozeneckým silám jihovietnamských partyzánů za pomoci Hočiminovy armády Vietkongu. Taylor šel do války dobrovolně a přichází přímo do středu nejkrutějších bojů uprostřed jihovietnamské džungle, do středu vietnamského pekla. Tenhle film nehodnotí, na čí straně byla pravda, ukazuje válku z pohledu několika vojáků, pro něž je válka především jednolitou prožívanou hrůzou. A tu prožívá každý po svém a někdy se afekt a zlost ze smrti kamarádů promění v nelidské vraždění prostých civilistů, jindy se stres mění ve vyřizování osobních účtů... Přece jen jsem nakonec i jako odpůrce jakékoliv války a odpůrce jakékoliv vojenské techniky dal pět hvězdiček. Postava Taylora je o tom, jak člověk ztrácí iluze. Kéž by si už mocní za Velkou louží vzali z téhle dnes už historické války poučení jednou provždy a nechali svět žít nezávisle na jejich vůli... (29.11.2014)

Geniální hudební motiv, strhující herecké výkony (Dafoe, Sheen) a působivě krutá atmosféra mě pohltily natolik, že mi až po dvou hodinách došlo, že snímek vlastně nemá děj. Jedná se jen o pravděpodobně velmi autentické zobrazení teroru, kterému však chybí pořádná zápletka a propracovanější poselství. (22.01.2015)

Tak to je moje klasika...Olivera Stonea jsem žrala díky jeho naprosto neamerickému pohledu na válku ve Vietnamu...Četa je vlastně 1. z Vietnamské trojsérie...Další je Narozen 4.července a pak Nebe a země...Četa je nejlepší z nich a zazářil v ní Charlie Sheen než se potom ze své slávy posral a všechno prosral...O válečných filmech se nedá psát, ty se musí vidět... Za mě 95% (31.05.2019)