Svět valčíků
Swing Time
Swing Time
Réžia:
George StevensScenár:
Allan ScottKamera:
David AbelHrajú:
Fred Astaire, Ginger Rogers, Victor Moore, Helen Broderick, Eric Blore, Betty Furness, Georges Metaxa, Dennis O'Keefe, Alan Curtis, Ralph Byrd, Frank Jenks (viac)Obsahy(1)
Kabaretní hvězda Lucky (Fred Astaire) se stane v den své svatby obětí nemístného žertu kolegů v divadle a raději odjíždí s přítelem do New Yorku, aby se vyhnul veřejné ostudě. Poté, co jeho vykutálený kamarád okrade neznámou dívku na ulici, pokouší se Lucky jeho chování napravit. Sleduje dívku až ke dveřím taneční školy, aby ji našel a omluvil se. Neváhá se kvůli tomu zapsat do kurzů tance. Krásná neznámá (Ginger Rogersová) však není žačkou, jak se domníval, ale velmi dovednou a trpělivou učitelkou tance. Nezbývá než předstírat, že naléhavě potřebuje doučování. Ve filmu Svět valčíků je třeba ocenit jeho gradující hudebně taneční výstavbu, kdy jednotlivá menší čísla jsou podřízena velkolepému finále, impozantnímu číslu Bojangles of Harlem, které svou stylizací připomíná broadwayské jevištní show. Režisérem snímku byl tentokráte George Stevens, se kterým o rok později natočil Astaire ještě snímek Nevěsta v rozpacích (1937). (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (49)
Ak chcete zapadnúť, nerobte si na nohaviciach záložky. Lepšie povedané, SWING TIMES je pestrou ukážkou hudobného žánru 30. rokov, kde sa popri úžasnej tanečnej choreografii ( a úžasnej krásy Ginger Rogersovej ), rozpohybuje aj svižná milostná zápletka pretkaná osobitými hereckými kreáciami ( hlavne ) vedľajších postáv. ()
"Svět valčíků" mě zaujal o něco více než "Páni v cylindrech", protože Fred a Ginger jsou zde mnohem zajímavějším párem a je mezi nimi skutečně cítit ta jejich chemie. Navíc jsou zde scény, které jsou opravdu neskutečné. Mám samozřejmě na mysli scény, které jsou spojené s tancováním. Některá ta čísla jsou prostě nezapomenutelná. ()
Když se tančilo, bylo to super, zpěv už tak dobrý nebyl, sem tam to bylo i humorné. Sečteno podtrženo, lehký nadprůměr, u kterého se člověk nenudí, ale ani nijak nejásá. ()
Fred Astaire natocil najlepsie muzikaly hlavne v 40. rokoch. V 50-tych rokoch potom prijimal aj civilnejsie roly - a mimochodom, dozil sa 88 rokov, coz je nadherny vek. Ako mam rad 30. roky, nejestvoval CGI bordel vo filme, zelene platno bolo sci-fi a PC nejestvovali - ani triky. Ale nemozem sa ubranit dojmu, ze film jede na primitivnej, zjednodusujucej sablone : dialogy -tanecky -hudba , dialogy -tanecky hudba ..... bez deja, s vatovo planym plkanim, a s kopou nudy . 58 % ()
Fred Astaire a Ginger Rogers - báječní tanečníci, jejichž první film byl zároveň tím nejlepším, navzdory jednoduchému, ba až triviálnímu příběhu, který lze vzhledem k datu výroby odpustit. Krásné písně, skvělí tanečníci a láska jako trám. ()
Zábavné, vtipné, taneční čísla výborná, herci jakbysmet. Problém filmů s Ginger a Fredem je, že jsou si všechny velmi podobné. Některé jsou horší, jiné lepší, ale postavené na téměř totožném základu. Zvlášť v tomto případě to ani v nejmenším nevadí. ()
Pěkné písně, úžasná choreografie, opět výborní Astaire s Rogersovou a režie dobrá. Tentokrát více muzikálové a méně komediální - horších 5*. ()
A fine romance, jak ma bejt! ()
V přímé konfrontaci s o tři roky staršími Zlatokopkami z roku 1933 to u mě Swing Time letos v Hradišti projel po všech stránkách – táákhle fousatej humor, herectví i chatrná zápletka slouží jen jako nezbytná výplň mezi staticky snímanými (protože prý „buď bude tančit kamera, nebo já“) Astairovými tanečními exhibicemi, které sice umí vzít dech, ale mistr se je ani neobtěžuje trochu vygradovat – největší šťávu a lehkost má hned první číslo. Diváci Stardance nechť si hvězdičku přidají. ()
Jeden z nejlepších revuálních filmů dvojice Rogers-Astair s melodiemi Jerome Kerna. Báječná filmová třicátá léta. ()
Krásný film z 30. let v krásných rytmech melodických písní. Mimochodem část kdy fred tančí a zpívá píseň Cheek to cheek se objevila ve filmu Zelená míle. Tedy nikde jsem si to neověřil ale poznal jsem to. ()
ty nekonečné taneční scény! Už chápu Tančící dům ()
Ginger a Fred potřetí a opět stejně. Opět je tu láska jak hrom, která musí překonat prvotní nesnášenlivost, ideálně společným tancem a poté nějakou překážku. Tentokrát je to jednodušší - Fred má totiž doma snoubenku a neví jak to vyřešit. Samozřejmě nechybí i nějaký ten humor (záložky na kalhotech!) a vynikající taneční čísla. Kouká se na to pěkně, ale je to pokaždý to stejné. PS: Oscar za nejlepší písničku jsem moc nepochopil, protože nejde ani o ústřední motiv a písnička je dost nezajímavá. ()
Míň humoru, více zpěvu, více romantiky, tance jako vždycky. ()
"Tančí krásně?" - "Kdo?" - "Dívka, kterou milujete." - "Ano. Překrásně." - "Ta, s kterou jste zasnoubený. Kterou si vezmete." - "Tak to nevím." Swing Time je asi můj vůbec nejoblíbenější film s duem Astaire–Rogersová. Skvělý tanec je samozřejmostí, ale tady není nouze ani o vtip. A je to asi jediný případ, kdy Rogersová usiluje o Astaira (a ne naopak). ()
Tento film sa mi páčil o poznanie menej ako Páni v cylindroch (1935). Pritom začal veľmi sľubne, tie scény v tanečnej škole boli super. Potom už ale vyšli na povrch slabiny filmu - slabý scenár a dialógy, hlúpy humor (aký to rozdiel oproti spomínanému filmu, kde som smial v kuse). No a nakoniec piesne, ktoré síce neboli zlé, ale žiadna Cheek to cheek sa tu nekonala. ()
Samozřejmě - příběh je naprosto banální, ale vše ostatní je dokonalé. Fred je skvělý a ke Ginger mi schází slova...Když napíšu, že je prostě krásná, je to málo... ()
Spíše nuda než cokoliv jiného, první tanec až po patnácti minutách. Jediné klady jsou dvě taneční čísla na konci, zajímavá scénografie a několik vtipů, kouzlo filmů z této doby ale veškeré žádné. ()
Svěží, inteligentní, romantická komedie. Někdy si přeji tuto větu napsat u kousku natočeného v našem století. ()