Anna the Proletarian
Réžia:
Karel SteklýScenár:
Karel SteklýKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Jan SeidelHrajú:
Marie Tomášová, Josef Bek, Jana Dítětová, Bořivoj Křístek, Bedřich Karen, Jarmila Májová, Libuše Pospíšilová, Oldřich Velen, Vítězslav Vejražka, Saša Lichý (viac)Obsahy(1)
Rok 1919. Mladá venkovská dívka Anna přichází do Prahy sloužit v bohaté rodině stavitele Rubeše. Seznámí se s Toníkem, slévačem v ČKD a aktivním členem sociální demokracie. On, jeho přátelé a kamarádka Máňa naučí Annu samostatnosti v jednání se zaměstnavatelem a poučí ji o třídním boji. Uplyne rok. V sociální demokracii dochází k hlubokému rozkolu. Levicové křídlo tíhne ke komunistickému ruskému vzoru. Pravé křídlo je ochotno ke kompromisům a podporuje buržoazní politiky. Tak se nechá vydíráním dohnat ke zradě poslanec Jandák. V době velkých politických bojů přijde Anna pro malichernou záminku o práci. Toník se jí zastane a zároveň ji požádá o ruku. Anna s ním pak žije v nouzové kolonce. Bohém Franta Sauer pro ni a Toníka sežene malý byt. Anna čeká dítě a její štěstí kazí pouze strach o manžela, který se aktivně účastní všech demonstrací. Pak však pochopí, kde je její místo, a v době generální stávky, vyhlášené levicovými dělníky, se postaví v průvodu vedle Toníka. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (82)
Je s podivem, kolik bystrých mozků podlehlo této zcestné myšlence a kolik jich bylo ochotno ji bránit i za cenu vražd a násilí. Tento film podle předlohy popleteného Olbrachta byl jakýsi vrchol přiblblosti tehdejších elit. S podivem rovněž je, že přímými protivníky komunistů jsou zde sociální demokrati v čele s nedotknutelným Masarykem. Později zase o koryto s komunisty bojovali Němečtí socialističtí nacionalisté. Kde byla v té době pravice je pro mne záhadou. ()
Hrozné, bezdějové, statické, když to vypukne, tak film končí. Nikdy více. ()
Takovou mediální masáž jsem už dlouho nezažil, působí to už hodně komicky jak se snažili nacpat propagandu do každé minuty filmu. Myslel jsem že se budu bavit stejně jak u Rodů Hamrů, ale ta dlouhá stopáž byla dost úmorná, ikdyž jindy mi dlouhé filmy nevadí. Pepík Bek se musí v hrobě obracet, ()
Před mnoha lety povinně,dnes spíše ze zvědavosti skoukaný filmík,který jsem ,jako dítě školou povinné, dost dobře ani nemohla pochopit.Pokud si odmyslíme politické pindy,takje to normální filmík pro pamětníky.(MIMOCHODEM-NĚKTERÉ SLOVNÍ PERLY SEDÍ I NA DNEŠNÍ DOBU- jako ty ve vile dr.Kramáře-"To je v pořádku.Cesta k srdci vede žaludkem.Dejte jim peníze,vily,auta,posaďte je do správních rad,nechte je zbohatnout a ona se jim ta socializace sama vypaří z hlavy".Cosi povědomého s dnešní dobou na mne dýchlo po těchto slovech a zcela určitě nelze tendle filmík zařadit do odpadu.V roce 1952,kdy vznikl, herci vskutku perfektně předvedli nadšení lidu z roku 1920.Kdyby tito lidé tušili co z toho jejich nadšení vznikne-ale to dnes už netřeba komentovat. ()
"Soudruhu Toníku!" "Soudružko Anno!" "Budete do nás střílet? My do vás taky!" I jako groteska podprůměrné... ()
Kan se to ten pan Steklý jenom posunul? Od Barbory Hlavsové, Městečka na dlani a třeba Valentina Dobrotivého až k Aničce. A to je třeba ještě zmínit, že za čtyři roky natočil legendárního Švejka. Je zajímavé podívat se z dnešního pohledu na komunistický snímek a kolik herců v něm hrálo. Anna proletářka má několik rovin. Tou nejzásadnější je fakt, že kritika první republiky měla v lecčems pravdu. Ano, skutečně se korumpovalo, nejchudší lidé trpěli hlady, protože často neměli práci. A bohatí továrníci si jezdili v drahých autech. Pravda, takoví lidé pak logicky inklinovali k vizi komunismu a to naštvání v dalších a dalších volbách dávali patřičně najevo. Ostatně, ani dneska se nevyhneme komunismu a stále více se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými s tím, že střední vrstva pomalu mizí. Na druhé straně je úsměvné, že to co kritizovali komunisté sami dělali. I oni vytáhli na studenty obušky, a nejen na ně. I oni byli ostatní za vyřčenou pravdu. Ta ideální společnost se prostě vytvořit nepodařila a je otázkou, zda je to vůbec možné. Navíc jsem na filmu moc nepochopil pojetí samotné hlavní hrdinky, která se pevně usadila i v názvu, jelikož ta hraje až podružnou roli a hlavně její muž jde v čele revoluční změny. Nejspíš jde ale o uvědomění, které se v ní posléze probudí a ona pochopí, za co že je třeba bojovat. ()
Chce se mi zvracet. ()
Příšerná proletářka tahle Anča jak ubohý film té šílené doby. ()
No to bylo něco!!?? agitka jak vyšitá!! ()
Příliš patetické, přehnané až kýčovité. Nenadchnou ani moc herecké výkony. Hodnocení: 35 % ()
Dvě hvězdičky pro Pepíka Beka... :-) ()
Nechci řešit tehdejší politickou situaci, což by bylo na jednu červenou hvězdičku se srpem a kladivem na červeném pozadí, kde by se tato hvězdička ztratila v propadlišti červených dějin a spláchlo by ji oční pozadí do odpadu, ale herci se fakt snažili a je tady plejáda našich fakt superherců a ty nemůžu spláchnout do toho červenýho odpadu, těm dávám za pět, ale ten srp a kladivo, tak teda za dvě, ale hercům skládám hold! ()
I mistr tesař Steklý se někdy pořádně utne. ()
Každý, kdo kroutí hlavou, jak je to možné, že KSČ byla po válce nejsilnější stranou a Masarykův národ připustil 40 let bolševického útlaku, by si měl povinně pustit tenhle výborný film. Pochopíte proč. Dokonce pochopíte, proč národ připustil politické vraždy let padesátých - viz závěr filmu - "My do vás taky!" ()
Jediné, co na filmu oceňuji je fakt, že to dokumentuje dobu a stav československého státního filmu. I kdybych pominul ideologii, která jest tématem klíčovým v tomto "filmu lidovém", nemohu na film oceniti nic. Linka příběhová je velmi chabá a i kdyby by to nebyla taková agitka, tak ten film je o ničem. Do jisté míry se možná oceniti herectví, protože podíváte-li se na dokumenty doby, tak podobně skutečně tito lidé z lidu hovořili. Mělo podobné dikce hlasů. I tak to ale není film, který se jednu hvězdičku zaslouží. Film je dobrý leda jako dokument filmu dobového, ale jako film k dlouhým zimním večerům... to asi úplně ne. ()
"Tys mi to, Toníku, všechno tak krásně vysvětlil!" Übersexy Josef Bek, pravý třídní boj a pretenciózní, komická buržoazie ("Dala bych pytel mouky." "A já kysané zelí!":-) ()
Co ty vulgarismy tady v komentářích? Neříkám, že to byl úplně zdařený film, ale vulgarismy na režimy sem nepatří. Na názory na režimy jsou na internetu jiné stránky, ale ne tyto. Zde se má hodnotit kvalita filmu a herců či režisérů nebo scénáristů a ne režimu. ()
Filmová kuriozita. Dělníci jsou vykreslováni tak,že jsou těsně před smrtí hlady a v bídě. Zatímco politici jen lžou a zapalují si doutníky stodolarovkami. Největší starostí dělníka je plnění programu strany a nejstatečnějším činem je cesta do Ruska. ()
Jenom debil když přijde z války se první běží zeptat na stranický sekretariát JAK POKRAČUJE KOLEKTIVIZACE. Beka jsem nikdy neměl rád. ()
Člověk by čekal, že film bude o Anně. A ono spíš ne. Více než polovinu tvoří politická debata. Jména sociálních demokratů 20. let poletují sem tam, všichni jsou zrádci, jediné východisko je samozřejmě třetí internacionála. Největší hodnotou, kterou tato typická sorela přináší, je, že člověka donutí vygooglit, každé jméno, které padne, aby zjistil, jak to vlastně bylo. Tudíž jsem si díky Anně načetla politický vývoj první republiky, jsem tedy spokojená. Ráda bych ale ušetřila případnému zájemci dvě hodiny života výčtem hlášek, který nastíní celkové vyznění filmu: (pro pořádek: Anna - vesnická dívka sloužící v Praze buržoazní rodině, Toník - slévač v Kolbence) 1) Anna: „Máňo, prosim tě, ty tak všechno víš… Pověz mi, co je to bolševik." 2) Máňa (jindy): „Holka, mě je svoboda milejší než pečená husa.“ 30. minuta 3) Politik socialistu Jandákovi po proslovu na Staromáku: „Dobré to bylo soudruhu… Ale po volbách zase rozumně, hm?“ 40. minuta 4) Rozhovor s arcibiskupem: „...a mimo to doufáme, že svatá stolice raději slyší pryč od Říma než hurá ke komunistům.“ Arcibiskup na to: „Svatý otec pozorně sleduje vývoj v Československu. A modlí se za odpadlíky… neboť věří, že o církevním majetku se s vládou dohodne." 2) Toník: „Jinak to s nimi nejde! Pořádně uhodit, a měšťák zaleze do ulity jako slimák.“ 5) Soudruh Šmeral: „Vrátil jsem se ze sovětského Ruska. Každý, kdo mě potká, lpí na mě pohledem vážné otázky. Jak je tam? Co jsi viděl, cos tam zažil? Odpovídám krátce a jasně: Přicházím z jiného světa, přicházím jiný člověk. To, co se děje v Rusku, je ohromné. Závratné, rozumné, nutné a nepřemožitelné." 6) Toník na srazu levice: „Soudružky a soudruzi, právě jsme slyšeli, co říká ministerský předseda Tusar a president Masaryk. Já vám teď povím, co říkají dělníci v továrnách. Vono to nebude tak učený, ale podle pravdy.“ 70. minuta 7) Politik bez kontextu prohlásí: „A pozor na Kladno. Pan prezident říká, že se to má vyřídit ein zwei.“ 118. minuta 8) Sousedka Anně, když Toník odešel stávkovat: „Copak je s váma. Přece byste neplakala, můj šel taky. Sama jsem ho poslala. Naplivala bych mu do čí, kdyby nešel. A kdyby mně nestonal kluk, tak by mě v bytě nikdo neudržel.“ ... „Kam šli?“ odpoví akčně Anna. 122. minuta 9) Anna běží na stávku a potká bývalou nadřízenou: „Hmm, nevypadáte zrovna moc dobře. U nás jste se jistě měla líp. A něco vám poradím, Anna. Hlídejte si muže. Budou do vás střílet." Anna na to: „Budete do nás střílet. My do vás taky, paní“ Na závěr nechvalně proslulé znovu shledání páru v čele stávkujícího průvodu: "Soudruhu Toníku!" "Soudružko Anno!" 125. minuta No, a pak to končí. Jediný vokální hudební doprovod v celém filmu je česká verze Rudého praporu: "Dále jen, dále jen, vznesme zpěv! Náš prapor nade trůny vlaje, nese on pomsty hrom, lidu hněv, volnosti seje zjev a rudě do krvava plaje, je na něm pracovníků krev, je na něm pracovníků krev!" Na filmu jsou nejhorší náhodné politické vsuvky. Kdyby byl film jen o Anně a Toníkovi, byla by to hláška za hláškou. Třeba dynamika v rodině, ve které Anna sloužila, byla poutavá. A sousedka Máňa měla takový sufražeťácký šarm. Vykreslení postav se povedlo, všichni měli osobitý styl vyjadřování i chování. Bez těch politický seancí by film domáckostí skoro připomínal Krakonošské pohádky. Další přidanou hodnotu vidím v outfitech mladé slečny z rodiny, kde Anna sloužila. Typická 30. léta. To je k pozitivům bohužel všechno. Jako naprosto typický zástupce socialistického realismu dobrý, jinak větší zlo, než by člověk čekal. () (menej) (viac)