Wecfarien

"A toho Ravica dělá kdo, prosimvás?" - "Ravic jste vy, mistře!" Což o to, Anthony Hopkins ztvárňuje Ravica skutečně jako charismatického a mužného. Ale na to, že to má dvě hodiny, je to spíš rozvleklá romance než freska o životě emigrantů v předválečné Paříži. Představitelka Joan Madouové mi připadala poněkud mdlá a docela mi chyběla pro román poměrně zásadní postava Kate Hegstroemové (jako třeba i Ravicovo setkání s úředníkem, kterého operoval apod.) "Ne, ta se tam vůbec nevyskytuje, v té hře." - "A s kým jsem v té Šeherezádě?" - "S Kate Hegstroemovou!"

Naprosto chápu, že lidem, kteří se v osobním životě nepotýkali s tím, s čím autorka, to přijde poněkud extrémní. Ale jelikož patřím taky mezi zasažené těhotenskou cukrovkou, tak se s jejím poselstvím ztotožňuji. Bez cukru se opravdu dá žít. A líp.

Za mě super, v roli D'Artagnana mám sice raději M. Yorka, ale celkově vzato se mi tato verze Mušketýrů zdá nejvíce pohodová, příjemná, pocitově jako čtení knižní předlohy. A písničky... inu, svérázné, ale proč ne :)