Réžia:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (viac)Obsahy(1)
Príbeh divadla, ktoré má síce úspech u publika, ale musí čeliť aj ťažkostiam zo strany nadriadených orgánov a sťahovaniu do nových priestorov periférneho kultúrneho domu. Veľký priestor dostávajú ukážky z repertoáru Divadla Járy Cimrmana ako Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, či Vizionář. (RTVS)
(viac)Recenzie (452)
V roce 1987 vznikla celkem hořká komedie, která se satirickým podtextem líčí peripetie malého divadelního souboru, který si říká Divadlo starých forem, a jehož ústředními protagonisty jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Přestože má divadlo úspěch u publika, má také současně neustále potíže s nadřízenými orgány tehdejšího totalitního režimu. Většinu absurdních situací, popisovaných ve filmu, tvůrci sami ve své divadelní praxi prožili. Možná v dobách totality to mohl být dobrý film, ale dnes už bohužel působí vyčpěle a výrazně ztratil na aktuálnosti. 40% ()
Dlhý trailer, v rámci ktorého je ako výplň doplnený dokument zo zákulisia. Ako namotávka dobré, pretože chuť pustiť si niekedy celú divadelnú hru sa dostavila. Pohľad do zákulisia nebol vyložene vata, ale v kontraste so scénami na prknách čo znamenajú svet pôsobil fádne. Chápem, treba vnímať kontext doby, ale v rámci komediálneho žánru musím zraziť dojmové body. ()
Kde jsou ty děti? Asi odešly, jak jsem na ně řval... tak jsem je zaplašil. Humor tvůrčí dvojice Svěrák - Smoljak, mám moc rád, je to pohlazení po duši v kterékoli roční době i v kteroukoli hodinu. A musím uznat, že tady se Cimrmani fakt pěkně rozšoupli (např. zlatý prciny). Vynikající film, nabitý osobitým humorem výše zmíněných pánů. Jen se oholím a pak se podívám panu Daňkovi na ptáčka. - Panu Ptáčkovi na daňka! ()
Mám ráda filmy z divadelního prostředí. Škoda, že to v dnešní době není takové podobně osobní např. chodit si pokecat s herci a pro podpisy..Zajímavý nápad jak zasvětit filmové diváky do kouzla divadelního prostředí her Járy Cimrmana. Vlastně já osobně nejsem až tak fanouškem tohoto žánru a prozatím jsem tomu nepřišla k chuti - snad časem. Tento snímek nenudí, každý hraje perfektně sám sebe a taková další pěkná ukázka co ti komanči řešili za trapnosti. Všechna čest panu Smoljakovi. ()
Dokumentová metafikce, která krásně vypovídá o cenzorních mechanismech doby, kdy vznikla, resp. doby, která datu vzniku krátce předcházela, čehož důkazem je, že mohla jít Nejistá sezóna vůbec do kin. Protože natočit podobný film o nějaké dva roky dříve, pravděpodobně by snímek uvízl v cenzorním sítu. Čímž pádem jde vlastně o svého druhu meta-metafikci. :) ()
Galéria (4)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (43)
- Danica Kozlová v dobové recenzi, otištěné 24. 2. 1988 ve Tvorbě, napsala: "Řekne-li se u nás v Čechách satira, většina čtenářů pod dojmem četných nepříliš zdařilých pokusů o ni přinejmenším zneklidní. Nejistá sezóna však tento pojem nepochybně rehabilituje, vrací pravý lesk jeho původnímu významu. Jen výjimečně - a to nejen v našem filmu - se můžeme setkat s tak skvělou satirou, která si bere na mušku takové jevy, jako jsou nesprávný výklad pojmu angažovanost a současnost uměleckého díla, formální a necitlivý přístup k problémům kultury, kvalifikace některých řídících pracovníků kulturní svéry, popřávání sluchu různým fámám atd. Zvláštní půvab zde získává i kontrast mezi závažností zesměšňovaných problémů a úsměvnou polohou satiry vzdávající se břitké útočnosti, která by nepochybně spolu s ústy geniálního Čecha J. Cimrmana tak ráda prohlásila: 'Opak je pravdou.'" (NIRO)
- Prakticky celý snímek byl natočen bez post synchronního zvuku, tedy „naživo“, což v době jeho vzniku nebylo tak časté. Ladislav Smoljak k tomu uvedl, že to je i z důvodu, „že to filmu dodává dokumentární charakter“. (mnaucz)
- Někteří herci v Divadla Járy Cimrmana neměli ve filmu roli členů souboru. Václav Kotek si zahrál příslušníka VB, Bořivoj Penc na konci filmu opravuje na dvoře auto. (mnaucz)
Reklama