Zaujímavosti (13)
- Byl scenárista, dramaturg, pedagog, publicista, organizační pracovník a režisér. (sator)
Nejistá sezóna (1987)
- Herec Jaroslav Vozáb se sice premiéry snímku dožil, zemřel však pouhé dva dny po ní, 3. dubna 1988. V září téhož roku pak skonal také Ludvík Toman, dlouholetý barrandovský ústřední dramaturg, ve své době postava nenáviděná herci i režiséry a opředená mnoha mýty, včetně spolupráce s KGB a osobních vazbách na Leonida Brežněva. Ve filmu si zahrál (ovšem v době, kdy už svou funkci opustil) zcela příznačně jednoho z členů hodnotící komise. (curfew77)
Nejistá sezóna (1987)
- Režisér Ladislav Smoljak chtěl, aby vše bylo co nejvíce autentické. Roli organizátorky Strašnického divadla Markové hrála tehdejší ředitelka, neherečka Jana Vokrojová. Ředitele agentury ztělesnil Ludvík Toman, který rok před natáčením skončil ve funkci ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov. (Mertax)
Upír z Feratu (1981)
- Po dotočení film prodělal těžké cenzorní zásahy pod přímým dohledem tehdejšího vedoucího dramaturga Barrandova Ludvíka Tomana. Po řadě úprav byla odstraněna většina scén považovaných za "ohrožení morálky komunistického lidu", ať už se jednalo o nahotu, provokativní západní elementy, krvavé scény a scény se záběry na vnitřnosti Feratu. Vystřižené scény se nedochovaly. Režisér dodnes považuje tento film za své "nejzmrzačenější" dílo. (BoredSeal)
Postřižiny (1980)
- Prase, které se chystají porazit, oslovují Ludvíčku. Je to Menzelova poťouchlost na tehdejšího ředitele Barrandova Ludvíka Tomana, kterému až do své smrti nemohl přijít na jméno. (sator)
Vrchní, prchni! (1980)
- Ladislav Smoljak původně zamýšlel do filmu zařadit scénu, v níž měl Dalibor Vrána (Josef Abrhám) zavítat do divadelního klubu s myšlenkou, že tučně zkasíruje přítomné umělce. Překvapení herci mu ovšem odmítají zaplatit, jelikož jsou zvyklí, že útrata se jim připisuje na účet. Scéna, ve které sami sebe představovali Vladimír Menšík, Vlastimil Brodský, Jana Brejchová, Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý a Jiří Suchý, pak byla skutečně natočena. Protože v té době neměl Jiří Suchý povoleno natáčet, tehdejší ústřední dramaturg Filmového studia Barrandov Ludvík Toman ji nařídil vystřihnout. (bloom)
Což takhle dát si špenát (1977)
- Po zásahu cenzorov, hlavne Ludvíka Tomana, muselo byť z filmu vystrihnutých skoro 7 minút. (Raccoon.city)
Na samotě u lesa (1976)
- Vrchní dramaturg na Barrandově a aktivní agent KGB Ludvík Toman chtěl film stopnout, protože na hřbitově bylo příliš mnoho křížů a protože bude divákovi vadit amatérské hraní Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. (rublik05)
Páni kluci (1975)
- V písni „Nestůj a pojď“ byl původně verš: „My jsme ti tři jak se patří, výkvět a smetánka.“ Na zásah ústředního dramaturga Ludvíka Tomana musel být text změněn na: „My jsme ti tři jak se patří, nápadů studánka,“ protože v socialismu prý „žádný výkvět a smetánka není“. Upravenou verzi však slyšíme jen během úvodních titulků z úst Václava Neckáře. Když píseň zpívají dětští představitelé ve filmu, slyšíme původní zakázaný verš. Cenzorům tedy tato pasáž unikla. (Zany)
Tri oriešky pre Popolušku (1973)
- Pred natáčaním rozprávky rozhodovali o výbere režiséra traja ľudia, ale navrhnutého Jiřího Menzela schválili iba dvaja - riaditeľ Československého filmu Jiří Purš a riaditeľ filmových štúdií Barrandov Miloslav Fábera. Tretím bol dramaturg FSB Ludvík Toman, ktorý nesúhlasil, pretože režisér dovtedy nevykonal verejnú sebakritiku za film Skřivánci na niti a navyše mu osobne povedal, že by radšej točil látku zo súčasnosti. Toman preto ponúkol Menzelovi ako náhradu scenár Petra Ruttnera "Zítra duha", ku ktorého sfilmovaniu však nikdy nedošlo. (Raccoon.city)
Tri oriešky pre Popolušku (1973)
- Scenár bol pôvodne písaný pre režisérku Věru Plívovú-Šimkovú, tá ho však odmietla, pretože chcela prezentovať Popolušku ako súčasné moderné dievča, ktoré jazdí na motorke a chodí sa s priateľmi vyblázniť na diskotéku. Neskôr bol ponúknutý Jiřímu Menzlovi, ale vtedajší ústredný dramaturg na Barrandove Ludvík Toman využil jeho zákaz filmovania a natáčaním poveril Václava Vorlíčka. (Raccoon.city)
Petrolejové lampy (1971)
- Cenzura při schvalování hotového filmu nařídila vystřihnout scénu, kde Štěpa (Iva Janžurová) táhne ze skal na zádech svého těžce nemocného manžela (Petr Čepek) poté, co nedokázal spáchat sebevraždu. Ústřednímu dramaturgovi Ludvíku Tomanovi totiž připadalo, že postavy spolu souloží. (BoredSeal)
Iva Janžurová
- Po jejím velmi úspěšném hereckém startu přišel v určité době určitý útlum. Jaroslavu Sedláčkovi k tomu řekla: "Ve filmové práci jsem začala stagnovat už s nástupem "normalizace" kolem roku 1973. Ono se o tom nesmělo moc mluvit, ale když mi dva režiséři tehdy řekli, že jsem nebyla schválena do obsazení, tak jsem si šla stěžovat. (...) Výsledek byl ten, že vyšlo nařízení, podle kterého se hercům nesní říkat o rolích, dokud neprojdou schvalovacím nařízením. Měla jsem zákaz a dovtípila jsem se i proč a zač. Už v roce 1972 jsem nesměla jet do Cannes, kde byly v soutěži Petrolejové lampy. Prošla jsem až díky Oldřichovi Lipskému, který využil nepřítomnosti soudruha Tomana na Barrandově a nechal mě schválit jeho zástupcem. Šlo o Cirkus v cirkuse, koprodukci se Sovětským svazem, tak to bylo důležité. Pak si mě třeba ještě prosadili například Václav Vorlíček nebo Petr Schulhoff, ale spousta režisérů raději do režimem nepovzbuzované herečky nešla. Doneslo se mi jeden čas, že mám normu a můžu být maximálně v jednom filmu ročně, v televizi jsem směla dělat jenom v redakci zábavy. Někdy jsem si situací ještě přiostřovala sama, ani ne vždycky statečností, většinou to bylo spíš nevědomky, například když jsem pochválila v článku pro nějaký bratislavský deník - bylo to dokonce novoroční pozdravení - dramaturgii slovenských televizních pondělků. Tím jsem obrovsky popudila ředitele pražské televize Zelenku, který měl právě namířeno k tomu, stát se ředitelem televize celostátní a tohle mu, říkali mi, notně podtrhlo stoličku." (NIRO)
Herec
| Filmy | |
|---|---|
| 1987 |
Nejistá sezóna |
| 1976 |
Dům Na poříčí |
Scenárista
| Filmy | |
|---|---|
| 1977 |
Hněv |
| 1975 |
Borisek, malý seržant |
| 1973 |
Větrné moře |
| 1948 |
Návrat domů |
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 1959 |
Dávným Egyptem |
| 1958 |
Betatron |
| Krátkometrážny | |
|---|---|
| 1948 |
Křižovatka života |
Režisér
| Dokumentárne | |
|---|---|
| 1959 |
Dávným Egyptem |
| 1958 |
Betatron |
| 1957 |
Polarografie III. - Speciální polarografické proudy |
| 1956 |
Kontrola výroby svařovacích konstrukcí I. |
Polarografie II. - Difusní děje |
|
| 1955 |
Pereme hnědé uhlí |
Polarografie |
|
Roentgenovy paprsky |
|
Tuky a mýdla |
|
| 1954 |
Rychloraziči z Tisové |
| 1953 |
Není tříska jako tříska |
| 1951 |
Naše dovolená |
| 1948 |
Přímou cestou |
| 1947 |
Bratrství v práci |
| Krátkometrážny | |
|---|---|
| 1949 |
I andělé ztrácejí trpělivost |
Zrcadlo na vesnici 3 |
|
| 1948 |
Křižovatka života |
| 1947 |
Nedělní odpoledne |