Réžia:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (viac)Obsahy(1)
Príbeh divadla, ktoré má síce úspech u publika, ale musí čeliť aj ťažkostiam zo strany nadriadených orgánov a sťahovaniu do nových priestorov periférneho kultúrneho domu. Veľký priestor dostávajú ukážky z repertoáru Divadla Járy Cimrmana ako Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, či Vizionář. (RTVS)
(viac)Recenzie (452)
No tak co k tomu říct...Divadlo Járy Cimrmana zbožňuji a tento film mi umožnil nahlédnout i do zákulisí. Navíc, film nechť je důkazem, že sranda se dá dělat ze všeho a kdykoliv. Úžasná reflexe doby, shrnutá do 88minut zábavy v dosti nahořklé atmosféře. Film se možná tváří jako komedie, ale skrývá se v něm mnohem víc. * * * * ()
„Když je člověk na něco krátkej, tak si z toho aspoň musí dělat srandu. To platí o smrti i o politice.“ Takové mírně melancholické pozastavení nad každodenními problémy Divadla Járy Cimrmana v době, kdy si člověk musel dávat bacha na to co říká. Je to takový milý a nostalgický pohled do zákulisí jednoho z největších českých kulturních fenoménů české divadelní scény. Plnohodnotné dílo. ()
Je mi fuk, jestli je tohle film, dokument, vystříhaný záběry či co. Je to neskutečně vtipný "snímek" o který by rozhodně pro všechny cimrmanovské fandy byla škoda se ochudit. Jak to bývá, komedie je tu provázaná s vážnou linkou, jak to bývá, tak to funguje dokonale a jak už to u cimrmanů bývá, je to ohromná švanda. A ty střípky ze zákulisí prostě miluju. "Až půjdu přes Most Karla do Divadla Národa na Stěnu Čerta, uznám, že jste zvítězili. Ale bude to vítězství Pyrrhy." ()
V roce 1987 vznikla celkem hořká komedie, která se satirickým podtextem líčí peripetie malého divadelního souboru, který si říká Divadlo starých forem, a jehož ústředními protagonisty jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Přestože má divadlo úspěch u publika, má také současně neustále potíže s nadřízenými orgány tehdejšího totalitního režimu. Většinu absurdních situací, popisovaných ve filmu, tvůrci sami ve své divadelní praxi prožili. Možná v dobách totality to mohl být dobrý film, ale dnes už bohužel působí vyčpěle a výrazně ztratil na aktuálnosti. 40% ()
Takový líně tekoucí film, čímž však vtahuje do hlavního toku problémů té doby s netradičním divadlem a jednotlivými představeními, boji s komisemi, obhajováním se, ale i se sebou samotnými, nedochvilností, bokovkami, vztahy. Jak jde každý den našich životů za dnem, tak se zde střídá jeden divadelní večer s druhým, podle toho tedy i to pomalé plynutí. A přitom kromě určitého cynismu, rýpanců a vtipů i prvky nostalgie a zaujetí. ()
Galéria (4)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (42)
- V šatně svého nového působiště mají členové souboru vyvěšen plakát polské divadelní hry „Tato, tato-sprawa się rypła“, kterou napsal Richard Latko a začalo ji hrát Divadlo Rozmaitości ve Varšavě 2. října 1977. V roce 1984 vznikl na základě této hry film Sprawa się rypła. (sator)
- Režisér Ladislav Smoljak chtěl, aby vše bylo co nejvíce autentické. Roli organizátorky Strašnického divadla Markové hrála tehdejší ředitelka, neherečka Jana Vokrojová. Ředitele agentury ztělesnil Ludvík Toman, který rok před natáčením skončil ve funkci ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov. (Mertax)
- Ačkoliv je děj filmu situován do roku 1983, můžeme v něm spatřit postavu protagonisty Františka Petišky (Josef Vondráček), známého též jako František Vinant (zemřel v roce 1980 na infarkt), nebo hru Dobytí severního pólu, poprvé uvedenou až v roce 1985. (Kroup4)
Reklama