Jára Cimrman ležící, spící

Ano, ve filmu je spousta skvělých fórů, které stojí za to sledovat vícekrát. Problém je asi v tom, že film nedrží pohromadě. Že je to (přes veškerou snahu) každý pes jiná ves. Jediným dějovým poutem je postava hlavního hrdiny, který však jakožto fiktivní postava tyto jednotliviny není sto udržet pohromadě. Navíc jsou některé dějové linky poněkud nadbytečné, například onen rádoby komický znalec Dvořákova díla, který celou dobu nic nechápe je myslím zcela zbytečný a možná i trapný... Závěr: začátek 100%, od Konopiště dál tak 60%. PS: Ten oficiální text distributora, to je vážně skvost ;o) (22.01.2008)

Životopisný film českého génia Járy Cimrmana, na jehož konci se konečně dozvíme pravdu ... Samozřejmě plné inteligentního humoru, skvělého hereckého obsazení a výtečné situační komiky. Zbožňuji pasáž, kdy Cimrman chodí na patentový úřad, ale vždycky ho někdo o pár minut předběhne. Nakonec uspěje s dvoudílnými plavkami poté, co mu je zamítnuta žárovka, rádio, telegraf a spousta jiných věcí. (01.12.2003)

Tak co, Dvořáku, už jste z Nového Yorku doma? Není větší osobnosti v historii našeho národa, opravdu ne...:))) (14.09.2003)

Ne, ne, ne, ne, ne! Cimrmanovi hraný film nesvědčí. Při vší úctě k Divadlu Járy Cimrmana – tohle pánům Smoljakovi, Svěrákovi a ostatním nevyšlo. Dlouhý a nevtipný prolog. Líná režie. Unylé, zdlouhavé, dramaturgicky zcela nezvládnuté. Souvislé vyprávění zde neexistuje (prvních třicet minut je spíše takovou hrou pro diváky „Kdo objeví více známých osobností“). Málo vtipů a i z toho mála jenom pár opravdu vydařených. 55% Zajímavé komentáře: Radek99, sportovec (09.08.2008)

-A CO MÁTE V PLÁNU TEĎ? -ROZBÍT ATOM. NE! NEJDŘÍV ROZBÍT MONARCHII! (28.08.2003)

Slabší než Cimrmanovy hry, ale pořád dobrá zábava. (14.11.2008)

Jára Cimrman pod mikroskopem, je dobré že krom her máme možnost poznat i život Járy.Tomuhle se snad budu smát i když budu ležící , spící. (05.07.2006)

Humor pánů Smoljaka a Svěrák je opravdu geniální a veškeré jejich aktivity okolo zneuznaného génia Járy Cimrmana by si zasloužily nějaké významné ocenění. Už jen proto, že cimrmanovský humor bavil a stále ještě baví už několikátou generaci a rozhodně se nedá říct, že by jeho popularita nějak skomírala. I tento film jasně dokazuje mimořádnou inteligenci obou zmíněných pánů a všichni fandové zmíněného humoru se jistě při sledování osudů slavného génia skvěle bavili. (26.08.2002)

Jára Cimrman, jakožto nejoblíbenější fiktivní Čech se i v anketě o nejoblíbenějšího Čecha objevil hodně vysoko, že TAKŘKA přeskočil i Božského Karla, což ho rozhodně nepoznamenalo. Já jsem po shlédnutí tohoto filmu prozatím žádnou divadelní hru o něm neviděl celou, ale u tohoto filmu jsem se i tak musel neskutečně smát. Takových narážek na minulost, taková zábava, ta může vypadnout opravdu jen z pera Svěráka a Smoljaka. Je to totiž tak hezké sledovat život Čecha, který vlastně nikdy nežil, ale který zná celý národ. Právě pro Svěráka a Smoljaka to musí být opravdu nádherný pocit vědět, že stvořili něco, nebo v tomto případě někoho, který bude znát celý národ dejme tomu dále i po několik století. Protože Jára Cimrman se jen tak nezapomene. Tento všeuměl z Liptákova totiž nikdy nezůstane nepoznamenán. --- Pane Holube, tak kam budete raisovat příště? - Nikam nepude, už se nacestoval dost - Tak asi nikam no. (10.05.2008)

skôr sklamanie, než nadšenie, má to niekoľko zaujímavých nápadov, scénok ale miestami tam je tak kostrbatý pasívny dej až hrôza, v konečnom výsledku nezmar /40%/ (09.01.2012)

Scénář: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák .. Vrchol naší biografické fikce. Na Divadle Járy Cimrmana nijak neulítávám, ale jeden díleček této chytré tvůrčí mozaiky miluji a tím je Zdeněk Svěrák. Jára Cimrman byl… Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. (25.10.2007)

Nádherný mystifikační klenot české filmové a obecně kulturní pokladnice... Filmové rozvíjení fenoménu fiktivního českého génia vpravdě renesančních rozměrů v rukách režiséra Smoljaka nabralo zajímavý rozměr. Nejedná se o klasický biografický film, ale o jakýsi rámcový pseudodokument k bádání teatrologa (Josef Abrhám), do něhož je životopis Cimrmanův zasazen (z pseudodokumentární formy pramení také velká část komiky snímku)... To, co dělá z výplodů autorského dua Svěrák-Smoljak skutečně velká nadčasová díla, je samozřejmě obsaženo i v tomhle filmu - tak kupříkladu již samotná národní identita Cimrmanova - ,,český" génius je typický jedinec obývající středoevropský prostor, jehož národnost je z geografické a historické povahy sporná, národní škatulky totiž přinesla až vlna národních obrození valící se Evropou a s ní příchozí vzepjatý nacionalismus, symbolické je usazení Cimrmana do pomezí česko-rakousko-německého (byl asi tolik Čechem, na kolik je dnes Čechem Milan Kundera)...; extrémní zalidnění obrozenecké Prahy velkými osobnostmi NO, které odráží představu malé české kotliny, kde se všichni znají a dívají se vzájemně do talíře; typický mýtus o českém člověku, který vstoupí do struktury nějakého systému a postupným latentním působením ho ideologicky rozloží zevnitř (Cimrman coby vychovatel u arcivévody Františka Ferdinanda d'Este); symbolicky ztvárněná dekadence doby před první světovou válkou ve scéně honu na zajíce oblečené v komických a ponižujících převlečcích; Tyršovo heslo ,,Přelez, přeskoč, ale nepodlez" aplikované na český národní charakter ve výstižné variaci ,,Můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat..."; poklona estetice éry němé grotesky (Cimrmanova školní léta strávené v dívčí škole...); obrozenecká vize učitele coby posla vzdělanosti a nositele všeslovanských ideí; individualistická koncepce dějin (Cimrman je největším hybatelem dějinného vývoje); absurdita zobrazovaných faktů (Cimrman patentující si vynálezy vždy několik chvil po kolegovi, radící dobovým velikánům a zhmotňující se tak v jejich inspiraci, žijící do svých 16 let v přesvědčení, že je dívkou...); kongeniální stylizace a s ní spojená příznakovost jazyka (,,šosáctví doby"...)... Fenomén fiktivního českého génia byl dotažen k dokonalosti, když se jeho jméno dostalo do jedné americké encyklopedie Kdo byl kdo... To byla asi ta největší satisfakce pánům Svěrákovi a Smoljakovi...a další přikládám já na konci tohoto komentáře: Děkuji Vám, pánové, udělali ste můj život radostnější... (24.10.2007)

Skvělá, nejkultivovanější možná přehlídka působivých mystifikačních paradoxů a sebetrýznivého humoru, z níž je cítit intelektuální kavárensky-zatuchlé vymezení proti masivistickému pojetí historie. To by Lojza Jirásků se Zdendou Nejedlým koukali, kdo vlastně zapříčiňoval nejpodstatnější národní dějinné okamžiky a jakými zpropadenými náhodami byly mnohé ušlechtilé počiny všečeského velikána zbaběle přervány a znemožněny! (28.11.2004)

Takovou koncentraci geniu, jako je v tomhle filmu, asi jen tak neuvidite. Smoljakovi a Sverakovi se podarilo film udelat takovym stylem, ze byste skoro i verily, ze nejakej Cimrman zil. Je naprosto genialni, jak Cimrman prochazi ruznyma obdobima a mistama a kazdemu geniovi nejak poradi, ale sam ve skutecnosti nic moc nevymysli. Moje nejoblibenejsi cast je patentovy urad a scena s Nyvltem a Machanem, to proste nema chybu. Diky svoji delce film ani na okamzik nenudi a je narvanej spoustou skvelyho humoru a hlasek. Nejvetsi podil na tom ma promakanej scenar a vyborne hereckeho obsazeni v cele s opet vybornym Sverakem. Jasnejch 5*. (27.03.2006)

Úplně nejlšpí je první hodina filmu, po fiasku s Ferdinandem už to pak ztrácí šťávu. Ale i tak nutno vidět. (09.12.2008)

Cimrman nám dal nejenom moře, ale natočil i tento film. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=LN1lvfqfkOk (02.01.2009)

"Tyrš, ten říká: Přeskoč, přelez, ale nepodlézej. Já říkám: můžeš i podlézt, ale pak se zase narovnej." Hus, Komenský, Smetana, Cimrman a možná i Nývlt. To pořadí českých velikánů samozřejmě není správně, ale dejme šanci vyniknout i těm, kteří nikdy nevynalezli dynamit, telefon, pojistku, kinematograf či dvojdílné plavky. Pro mne je tohle základní dokument o životě geniálního, leč nekorunovaného Největšího Čecha, který nemůže v srdcích našeho národa nikdy zemřít, přestože o jeho narození panují jisté neopodstatněné pochybnosti. (26.06.2011)

Divadlo a humor Járy Cimrmana je excelentní záležitost, jenže právě divadlo má zcela jiné nároky a přednosti, než film, každé vystoupení je jedinečné a probíhá větší interakce mezi představiteli a diváky. Převod nejvýznamější fiktivní osoby české historie, všeználka Cimrmana do filmu se dle mě nepovedl úplně na výbornou. Film není celistvý, sled poslepovaných scének s vlastními pointami nemůže vynahradit plnohodnotný děj a navíc spousta vtípků zkrátka ani tak dobře nevyzní, d'Este byl nesympatický hlupák a závěr byl skoro až trapný... A z principu, že jde o Cimrmana vysoké hodnocení dávat rozhodně nemohu. Takže bylo to docela dobré, Svěrák hraje moc příjemně, ale celkově jen za silnější 3*, pardon. 7/10 (16.09.2008)

Já bych tomu Járovi strašně rád dal pět hvězd, už jako cenu útěchy za to, že furt byl všude pozdě... :-) Ale nemůžu. Ten film má bohužel dost much(šek), ale takových, které jsou pro mě u potenciálně >vynikajícího< filmu těžko akceptovatelné (například moderní sloupy elektrického vedení v záběru při jízdě na Konopiště léta páně 1909). Mám rád tyhle >dadapata< hrátky s legendárním géniem, nakonec i ty hry D.J.C., ale tenhle film víc jak čtyři hvězdičky nezaslouží. Škoda, protože je to nadprůměrná, námětem i v dialozích skvěle vypointovaná komedie (s lehce >národně-satirickým< náhledem ;o), kterou zkrátka v detailech kazí ta typická česká ledabylost... (20.09.2006)

Jára Cimrman žil a stále žije a nikdy mi to nikdo nerozmluví!! (11.06.2009)