Jánošík I., II.

Vrámci slovenskej kinematografie určite revolučný počin a samozrejme aj najlepší sfilmovaný Jánošík. Širokouhlá kamera (prvýkrát použitá na Slovensku) krásne využíva horské exteriéry, prestrelky sú priam westernové, František Kuchta sa na Jánošíka hodí ako nikto iný a celé je to obalené do krásnej filmovej poetiky. Škoda len, že sa na tom tak výrazne podpísala doba v ktorej film vznikal (zidealizovaný hrdina, čiernobielosť postáv, teatrálnosť niektorých hereckých výkonov). (02.04.2010)

"Ktože by hádzal chlebom? Kameňom lepšie trafíš."     Veľkolepý historický veľkofilm, na ktorom je ten vysoký rozpočet naozaj vidieť. Napodiv, film ani po toľkých rokoch príliš nezostarol, dokonca aj tie akčné scény vyzerajú celkom slušne a nie sú na smiech. Je tu viditeľná snaha tvorcov zasadiť túto legendu do realistického prostredia, snaha o verné zachytenie historických reálií. Obrazovo je to aj vďaka nádhernej prírode úchvatné, zážitok mierne kazí iba deformácia na krajoch obrazu (objektív?). Herecké obsadenie je výborné, dokonca ani obsadenie neherca do hlavnej role nepôsobí rušivo. Film je navyše okorenený výborným humorom, a aj vďaka tomu sa úspešne vyhýba zbytočnému pátosu. Pri pozeraní filmu som si uvedomil, aký bohatý zdroj inšpirácie to musel byť pre neskoršieho Pacha, hybského zbojníka. (03.01.2022)

So svojou charizmou, postavou skutočného junáka a príjemným vystupovaním je pre mňa František Kuchta jediným filmovým Jánošíkom. Známy príbeh v rukách najlepšieho slovenského rejžu Paľa Bielika ožíva akoby sám a nedáva mi možnosť odtrhnúť oči od obrazovky. Krásna príroda, skvelí herci (Blaškovič, Filčík, dokonca aj Kroner, ktorého moc nemusím) a jedna nesmrteľná legenda. Film, na ktorom sa zub času ešte dlho nestihne podpísať. (02.01.2014)

Je to veľkolepý film, tie prachy na výpravu na ňom vidno a pri pozeraní si poviete "konečne", teda že sa nešetrilo tam kde sa zvykne v slovenskom filme. Kulisy i scenérie sú presvedčivé. Bielik vedel ako s témou naložiť, lebo Jánošíka žral a dá sa povedať, že mu isté zjavné príbehové nezdary či odbočky možno odpustiť. Je cítiť jeho zapál pre Jánošíka, ktorého príbeh začal rozprávať od útlych čias, od detstva. Je škoda, že sa mu venoval len krátko a preskočilo sa i jeho dospievanie. Poteší enkláva výborných slovenských hercov, z ktorých treba určite vypichnúť herectvo Filčíka či Blaškoviča. Bavilo ma sledovať počiny jánošíkovskej družiny, ktorej veliteľ boj zjavom pravý Jánošík, no len priemerný herec. Svojich kumpánov strhne, no diváka nie až tak. Veľmi dobre je spracovaný koniec. Legendy o krčmárkinom spiknutí s hrachom, na ktorom Jánošík korčuľuje, boli vynechané a hrach samotný hral už len minimálnu rolu pri zlapení. Záverečné zábery s množstvom ľudu zúčastneného na poprave sú skvele nasnímané a dotvárajú dôstojnú poklonu vraj národnému hrdinovi :) (20.10.2020)

Tak tento film se našim slovenským bratiám celkem povedol. Sice jsou zde nějaké historické nepřesnosti (v Jánošíkově době ještě neexistovala moderní slovenština), ale ten příběh zbojníka, stavícího se proti panské zvůli, ta nádherná příroda podhůří Tater a to velkorysé zpracování slovenské legendy vytváří společně silný divácký zážitek. První část mapuje Jánošíkovo dětství, během kterého lítal po venku se svým kamarádem a také s kamarádkou Terezou. Jsou svědky zvěrstev, kterých se dopouští panstvo na poddaných. Během těžby kamene je jeden dělník trestán bitím, a tak po něm začnou děti házet kameny. Poté se jim povede odchytit orla, kterého jim panská jízda zabije, a tak na ně také hází kameny z lesa. Prostě už od malička se Juraj snaží chránit slabé a chudé lidi. Jánošíka pak jeho otec díky přímluvě faráře přijme grof Žurayi do kněžského semináře do města, který je samozřejmě velice přísný a žáci musejí odříkávat Bibli nazpaměť a fyzické tresty jsou běžné. Mezitím v rodné vesnici řádí epidemie a především panská jízda si zde dělá co chce. Během toho zemře Jurajův děda a také milovaný bratr. Hraběcí synek Aurelius si dělá v panství svého starého a nemocného otce co se mu zlíbí, zapaluje chalupy a chce ve své komnatě znásilnit Terezu, kterou však Jurajův otec na poslední chvíli zachrání a skončí za to ve vězení. Jánošíkova matka kvůli tomu uhoří v jejich rodné chalupě na příkaz grofa Aurela, kterou zapálili drábové. Juraj najde svého otce umučeného ve vězení a přísahá pomstu všem panským a pustí se do zapalování panských statků. Jednou při útěku narazí na skupinu jiných zbojníků, kteří jej nejprve chtějí utopit, ale poté, co přepere největšího řízka (který jej měl utopit v řece), tak jej přijmou mezi sebe a posléze z něj udělají hejtmana místo Hrajnohy. A tak začíná jeho zbojnická éra, během které vytrvale bojuje s vrchností, přepadává panské povozy, krade jejich cennosti a ty pak rozdává mezi vesničany. Nicméně, mezi zbojníky je jistý Gajdošík, který se se svými druhy nepohodne kvůli lupu, a tak jde za Aureliem a detailně mu popíše, kde se zbojníci nacházejí, jaké jsou přístupové cesty a kde zapalují ohně v případě poplachu. Jánošík se mezitím vrací do města, aby se sešel s farářem a pomodlil se. Konec filmu je celkem brutální, protože panská jízda provede totální zbojnickou genocidu a ušetřen nezůstane nikdo, kromě Jánošíka, kterého však čeká soud a nabodnutí na hák, jelikož nechce prozradit, kde je ukryté zlato. Na tehdejší poměry celkem dobře zpracovaná legenda o zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával. Akorát na to musí být nálada, přece jenom je to starší film, mluví se v něm ne úplně srozumitelnou slovenštinou a je třeba mít trpělivost během zdánlivě nudných částí. (21.01.2024)