Legenda

Legenda je především pastva pro oči. Ridley Scott vykouzlil typický pohádkový příběh, kde proti sobě tradičně stojí dobro a zlo, zasazený do překrásného Tolkienovského světa a doplněn nádhernou hudbou Jerryho Goldsmithe. Legenda mě mile překvapila, od spojení Ridley Scott a fantasy pohádka jsem si mnoho nesliboval, ale nakonec jsem vcelku spokojen. Dodám jen, že jsem viděl 114 minutovou režisérskou verzi. S přihlédnutím k tomu, že je Legenda asi nejslabším "celovečerákem" Ridleyho Scotta, dávám jen za 3*. 70% (02.07.2007)

"Black as midnight, black as pitch, blacker than the foulest witch." Quenta Silmarillion nikdy zfilmována nebude. Přesto lze při troše fantazie spatřit v magickém lese, který nám představí "Legenda", odlesky kouzla Doriathu. Ostatně i princezna Lily, běžící přes zlatavě zelenou louku, ze všeho nejvíc připomíná nejkrásnější kresby Lúthien Tinúviel. Stejně tak doupě Pána temnoty jako by bylo odrazem ohnivých kobek samotného Morgotha v Angbandu. Tuším proč tento film neměl taký úspěch jaký by si zasloužil. Podle mě je příliš zasněný a neuchopitelný. Postrádá lidský prvek. Vždyť jedinou postavou, která není přímo pohlcena tou všeobjímající pohádkovostí je služka, která se sotva mihne na začátku vyprávění. Ridley Scottovi jde hlavně o krásu, a já jsem z toho co dokáže vyčarovat upřímně nadšený. PS : Český dabing a televizní formát obrazu 4:3 dokáže zabít téměř vše co je na tomto filmu krásné :( (05.07.2004)

Ačkoliv jde o jednoduchý příběh: zachránit princeznu a zabít netvora, flm se mi líbil. Herecké výkony nejsou nijak převratné, ale postavy k nim ani nedávaly prostor. Přesto někdy je skutečně v jednoduchosti krása a v téhle oddychové pohádce to platí dvojnásob. Vizualizace a hudba zde vytvořila dokonalý pár, který ve filmu vynahradí slabší stránky. Zvláště silná a působivá se mi zdá scéna, kdy skřeti sekají jednorožcův roh, teda alespoň mne magická a tragická atmosféra nadzvedávala ze židle. (12.07.2005)

Měla jsem na Legendu velmi mlhavou vzpomínku, jako na strašně krásnou pohádku o jednorožcích, kde figuroval nějaký hezký hnědovlasý kluk. Scéna, kterou jsem ve vzpomínkách měla za závěr filmu, byla v jeho asi první třetině, jednu z hlavních postav jsem si nepamatovala vůbec a víla nebyla zdaleka tak zlá postava, jakou jsem si ji pamatovala. Když jsem zjistila, co je ta mlhavá vzpomínka za film, zaradovala jsem se, že to uvidím znovu a zároveň jsem se bála, že si zkazím jednu hezkou filmovou vzpomínku. Nezkazila. Legenda si své kouzlo uchovala přes víc než třicet let. (27.03.2017)

Dva bílí jednorožci s bujnou hřívou prohánějící se bystřinou uprostřed skalisk zahalených pestrobarevnou flórou a poletujícím chmýřím? Může se malíř na stříbrné plátno jménem Ridley Scott ještě více přiblížit kýči? Co se mě týká, nemám s tím u něj problém.. Pohádkový příběh souboje dobra a zla ve své nejklasičtější podobě a pokud jsem snad chvílemi váhal mezi třemi hvězdami osmdesátkové naivity a čtyřmi uchvacující formy, vstoupilo na scénu rohaté To s dokonalou maskou a bylo rozhodnuto. A ani mi nevadilo, že tu americkou holčičku křestním jménem Tom zastínili trpaslíci z Hobita, kuchař ze Silent Hillu a jeden zakrslý bubeníček.. (02.10.2014)