Fantazie

Když jsem jako kluk chodil na ZUŠ, pouštěla nám učitelka tenhle film, když nebylo co dělat. Nikdy jsem ho ale neviděl celý. Myšák Mickey je v Dukasově Učni čaroději nezapomenutelný, některé pasáže ale mírně nudí (Svěcení jara mě příliš nebavilo). Původně jsem chtěl dát jen tři hvězdičky, ale závěrečná Ave Maria mě dostala... Podobných pokusů skloubit vážnou hudbu s obrazem by mělo být rozhodně více. A pokud možno abstraktnějších... (609., 17. II. 2011) (17.02.2011)

Tento komentár bude trochu netradičný. Najprv hodlám osvetliť a poukázať na spôsob, ako správne pristupovať k tomuto klasickému dielu z animačných štúdií Walta Disneyho. 1.) Nejedná sa o film primárne cielený na deti. Je nutné si uvedomiť, že Snehulienka z roku 1937 mala rating 15+, to jest mládeži neprístupný. Iná doba znamenala iné pomery, čím sa dostávam k bodu č. 2.) Samo o sebe je toto dielo animátorskou exhibíciou a prezentáciou dobových schopností vizuálnych mágov od W.D. Ako prvý disponoval revolučnou metódou reprodukcie zvuku, vďaka čomu získal prvenstvo aj v oblasti filmov premietaných v stereofonickom znení. 3.) Označiť ho za film v bežnom zmysle slova je prinajmenšom zavádzajúce, keďže je rozdelený na osem nesúvisiacich fragmentov, ktoré demonštrujú doslovné dostátie názvu ako vzdanie holdu imaginácii a fantázii bez hraníc. Samotné fragmenty sa líšia natoľko, ako je to len možné, takže sa tu stretávame s audiovizuálnym abstraktom v štýle experimentov 20. rokov (Rhythmus 21 Hansa Richtera a mnohé ďalšie), nadväzujúcimi obrazmi bez pevne ukotveného príbehu, ale aj klasického story-tellingu s úvodom, zápletkou, vyvrcholením a rozuzlením, teda konvenčným dramatickým oblúkom v medziach žánru. 4.) Objavnosť daného obdobia nemožno zopakovať, ani brať ako ospravedlnenie pre dnešný zážitok z filmu, ale jednoducho je potrebné ju brať do úvahy. Subjektívne pocity sú individuálne a ja ako vášnivý milovník klasickej hudby, animácie a rytmického spojenia zvuku a obrazu som napriek všetkému unesený. Pri sledovaní som mal priamu možnosť porovnávať s neskoršou animáciou, kde som bral v ohľad "modernejšiu" konkurenciu - napr. segment o zrodení Zeme a vývoji až po vyhynutie dinosaurov si v určitých sekvenciách nezadá s Fire and Ice Ralpha Bakshiho (1983), v iných zasa s The Land Before Time (1988 - 2007), čo len potvrdzuje nadčasovosť diela a len minimálny posun v sfére kresleného filmu. Za vrchol považujem práve tento, a záverečný segment súboja Diabla a "stvorení noci" s "nebeskou armádou", ktoré sú čo do prepojenia hudby s obrazom na najvyššej úrovni a zároveň najširšie divácky prístupné čo do vekových kategórií. Poslednou vecou, ktorá zaujme diváka znalého kontextu je opätovná demoštrácia relatívnej ideologickej slobody a uvoľnenosti dobového Hollywoodu, keď sa v tomto "filme" priamo stretávajú darwinizmus, grécka mytológia a kresťanské motívy, čo by dnes už tak poľahky neprešlo, a určite sa aj v tej doby našli takí, ktorým to nebolo po chuti. V dnešnej dobe televízie FOX, ktorá pranieruje LEGO Movie za démonizáciu biznisu, by však z toho bol hotový škandál. Záverom sa poďakujem Viva Musica Cinema, ktoré mi umožnilo vychutnať si tento nesmrteľný klenot, ktorého sledovanie mi narúšalo len menej priaznivé počasie a pár prítulných bezdomovcov. Jediným skutočným záporom filmu je tak stopáž, ktorá mohla byť vskutku o niečo kratšia - ale pocitovo na tom majú istotne podiel dva vyššie spomínané aspekty, takže 90%. (13.07.2014)

Vynikající pokus podbarvit klasickou hudbu "obrazy, které se vám možná při jejím poslouchání objevují v hlavě", dopadl poměrně nevyrovnaně. Přesto je ale vynikající. První dvě části jsou excelentní a nastaví laďku hodně vysoko. Notoricky známá část s kouzelníkem Mickey Mousem ji ještě přeskočí, ale sladoučká okřídlená hříbátka, poskakující v záplavě růžové s bezpohlavními andílky... to už bylo krapet moc. A nezachránila to ani nahá kentauřice bez bradavek. Temné (závěrečná kapitola), střídá povedené (dinosauři), nebo nechutně sladké... O hudbě se samozřejmě nedá vůbec diskutovat. Ale za tu lehkost, která nedá vůbec tušit nehoráznou práci, jaká se za mimořádným dílem skrývá, a působí, jako by před vás promítaly intuitivní nápady posluchače... velká Úcta. (13.12.2008)

Jsem naprosto unešen a nechápu, jak jsem si mohl tohle dílo nechat tak dlouho unikat. Bohužel, chtělo by to kino... Jistě, jde o ilustraci hudby, jak zde někteří podotýkají, leč takovou, co s ní dokonale souzní a vytváří jeden celek. Perfektní animace, kdy jen třeba čáry, bubliny, kruhy na vodě nebo drobné kvítky přesně doplňují hudbu velikánů klasiky a to bez jakékoliv počítačové grafiky a jiných vymožeností. Nechybí roztomilá Disneyova zvířátka ani Mickey jako čarodějův učeň (podle Goetheovy básně), což je snad samozřejmé. Na druhou stranu Disney si vždy liboval v horroru (Tanec kostlivců, Sněhurka s přístupností od 15 let, čarodějnice proměněná v děsivého draka v Šípkové Růžence), a tak zde máme zrození života na zemi začínající peklem a pokračující ke krvelačné hostině tyranosaura až k nevyhnutelné kruté smrti většiny živočichů se skvělou hudbou Stravinského, divokou bouři v Pastorální symfonii a nakonec pekelného démona z hor (Musorgskij). Někdy krátký příběh, jindy snové surrealistické výjevy plné fantazie a nádherných nápadů. To vše v pastelových barvách, které jsou i dnes pastvou pro oči - neskutečná pařížská modř, zářivý šarlat, zlatá i barvy duhy... (24.01.2013)

Fascinující filmový experiment čili Fantasia. Dvouhodinový animovaný videoklip k výběru toho nejlepšího z vážné hudby. Někdy od druhé půlky mě to dokonce i bavilo, ale je to fakt příšerně dlouhé a chce to sakra práci udržet pozornost, a to hlavně v lyrických scénách. Disneyho animátoři se vyblbli, já jsem si to vcelku užil, ale asi nejsem cílová skupina. Podruhé už se na to asi nepodívám. Sláva Stvoření světa. (29.05.2017)