Blade Runner

Dej ma veľmi nezaujal, ale chválim všetko ostatné. Blade Runner je vizuálne podmanivé a temné sci-fi s výbornou atmosférou, ktorú podporuje jemná hudba od Vangelisa a poctivé herecké výkony. Tu to bohužiaľ končí, chcelo by to lepší scenár. 1. pozretie - director's cut, 2. pozretie - final cut Aj po druhom pozretí ostávam pri 3/5. (26.09.2011)

Nudil jsem se. Pekelně jsem se nudil. Co na tom, že celková vize budoucnosti je poměrně zajímavě zpracovaná a atmosféra na nás sálá z každého záběru, když je mi naprosto ukradené, co se bude dál dít. Herecké výkony průměrné, více než Ford mě zaujal Hauer. Ale od údajně "kultovního" filmu od režiséra, který mě doteď nezklamal, bych čekal něco víc. Velké zklamání. (05.11.2011)

Natočeno dobře, scénář mi přišel děravý. Hodně volná adaptace knihy. Např scéna se sovou byla úplně zbytečná, divákovi nic nedá. (16.05.2015)

Scott a Ford v plné síle. Vangelisova hudba. Cyberpunková klasika. (11.11.2015)

Můj nejoblíbenější film, u kterého mě dostala skvělá hudba Vangelise a dokonale vypilované dialogy. Nesouhlasím, že Runner má příliš jednoduchý děj. Naopak myslím, že má dějových a významových rovin víc než dost. Nadupaný vizuál a dobré triky z něj dělají nadčasový film, kterému by nikdo nehádal rok vzniku 1982. Scott dokázal, že jdou skloubit prvky noir a SCIFI. Prostředí města, ve kterém skoro pořád prší a je tma vytváří nezvykle tíživou atmosféra budoucnosti, s přelidněnou planetou a zničeným životním prostředím. (11.12.2015)

Naprosto geniální (nejen) sci-fi s parádním Harrisonem a Ridleym v životní formě (pravděpodobně jeho nejlepší film, kam se hrabe Vetřelec). Viděl jsem sice jenom obyčejnou verzi, ale co na tom, i tak jsem dostal zážitek na hodně dlouhou dobu. Brilantní scénář a dialogy, obraz, atmosféra v čele s pochmurnem, věčným deštěm a typicky zoufalým futuristickým městem (což je klad), herci, vizuální styl a jedna kultovní a památná scéna vedle druhé. Navrch vynikající soundtrack a vize, kterou prostě nechcete zažít. Tady ani není potřeba moc o čem psát, protože Blade Runner je dokonalý v každém detailu od začátku do konce a jedním z nejlepších filmů vůbec. Předlohu jsem nečetl, i tak ale vím, že to nemá cenu jakkoliv srovnávat, protože tohle je lepší. Je to drsné, je to temné, je to strhující. Základní povinnost pro všechny fanoušk žánru a filmu obecně. 100%. (07.07.2016)

Všetko, čo Blade Runner popri príbehu ponúka - od ponurej atmosféry futuristického sveta doplnenej jeho pôsobivým architektonickým spracovaním, cez skvelú prácu s kamerou, až hypnotický hudobný sprievod z dielne geniálneho Vangelisa - je jedným slovom úžasné. Avšak dejovo je film jednoducho prázdny, naťahovaný ako žuvačka na topánke a jeho tempo je také pomalé, až má tendenciu skôr uspať, než zaujať. Nič to však nemení na tom, že pripravované pokračovanie, ktoré prichádza po 35 rokoch od svojho predchodcu do kín, si už "len" kvôli vyššie zhrnutým kladom ujsť rozhodne nenechám. (65%) (08.07.2017)

Spousty humbuku kolem téhle původní kultovky a přemrštěné očekávání! Tak bych popsal své první setkání, s nevím, zda původní režisérskou verzí nebo sestříhanou náhražkou... Skvělý nápad ve slabém tvůrčím konceptu.. uvidíme co na to remake (05.10.2017)

Geniální sci-fi noir, který si pěkně pohrává s divákem na několika úrovních. I přes pomalé tempo klade film nemalé požadavky na vnímání, otázky vyvstávají a nezodpovězené mizí ve stínech, dešti nebo depresivních exteriérech. Scott z protagonistů vymáčkl naprosté maximum (Rutger Hauer válí). Vangelisova hudba výborně dokresluje mlžnou atmosféru. (09.10.2017)

Od kultu jsem očekával něco výjimečného. Jenže tento film je asi tak výjimečný, že mě ve výsledku absolutně nezaujal. Honba za smýšlícími roboty byla pomalá, nudná, plná jakýchsi filozofických myšlenek... ale kam se poděla zábava? Něco, co by dalo filmu tempo, důvod, aby udržel pozornost člověka? Chápu, od roku 1982 mohu očekávat podobnou tvorbu ve sci-fi sféře. Nicméně z toho, co jsem všechno z dané doby a žánru viděl, mě to bavilo asi nejméně. Vlastně jsem u obrazovky nevydržel a ani ne v půlce filmu se uklidil za jinou obrazovku, na které Blade Runner rozhodně neběžel. Vím, že Scott točí spíše zmetky, ale tady jsem čekal něco lepšího. No, dám ještě šanci pokračování z minulého roku. Procentuelně hodnotit nebudu. Shrnuto: Nudil jsem se. (28.09.2018)

(Directr's Cut) Mnohem spíš než klasickym sci-fi je Blade Runner rozervanym zamyšlenim nad tim, co člověka(?) dělá člověkem - o bolesti někoho, kdo žít chce, ale není mu to dovoleno, o touze po přijetí a po svobodě méněcennejch, o odpovědnosti nebo vztahu stvořitele a stvořenejch. S tim souvisí křesťanská symbolika (Zhora jako anděl, holubici vypouštějící Roy) a paradoxy toho líčenýho postmoderního světa, což už ale skvěle popsal Ghoulman. Vůbec nechápu, jakej smysl moh film dávat bez scény s jednorožcem u klavíru, ale pro sebe to budu brát tak, že žádná jiná než DC verze stejně ani existovat neměla. Upršeně špinavou a nehostinnou atmosféru vykreslovanýho světa opravdu zajímavě doplňuje Vangelis, kde bych teda hned nemluvil rovnou o hudbě, ale spíš o takovym (skvěle padnoucim) elektronicky neukotvenym náladovym podkresu. Zajímavý (a nakonec na celym filmu asi to nejzajímavější, nejnosnějí a nejspíš i důvodem, proč takovejhle film přežívá dodnes) je pro mě ale to přenesení toho existenciálního boje ze stroje na člověka, na čemž se projevuje ve filmu jinak mnohokrát řešený prolínání a zaměnitelnost obou rolí (člověk x stroj) - přestože Roy dostal Deckarda do situace, kdy měl nad jeho životem moc (a obrátily se tak role, kdy se z někoho určenýho k likvidaci stal pánem osudu svýho určenýho likvidátora), ukázalo se, že ho nežene nic jinýho než frustrovaná a zoufalá touha po životě - právě po tom, co mu právě Deckard jako ztělesnění a vykonavatel vůle společnosti lidí měl vzít. Roy se ale zachoval víc lidsky, než jak se kdy lidi zachovali k němu - nechal žít. A v momentě, kdy chvíli potom dá Deckardovi Gaff najevo, že ví víc, než by správně vědět měl, převezme tenhle existenciální boj po Royovi androidovi Deckard člověk, ať už tim bojuje i o svou vlastní existenci(?), nebo "jen" o svobodu pro někoho, koho miluje. Neni proto vlastně podstatný, jestli Deckard člověkem je nebo neni (a i proto to jednoznačně vysvětlený nebylo a nejspíš ani nebude), protože to prostě přestává bejt určující a rozhodující. Naopak mě při poslednim zhlídnutí napadlo, že ne tak nápadně zajímavou postavou je pravě Gaff (navzdory tomu, kolik místa jeho postava ve filmu má), a že právě jeho postava by mohla ve skutečnosti mít ňákou zajímavou (a obecně tolik nepropíranou) úlohu - neřikám, že by měl bejt rovnou replikantem, ale třeba ta teorie o tom, že Gaff ve skutečnosti moh celou dobu řídit test novýho typu replikantů, je celkem zajímavá. Přestože se Blade Runner vůbec nesoustředí na žádný technikálie nebo monumentálně efektní triky, je to ve výsledku opravdovější sci-fi (ve smyslu skutečný vědecký fikce) než většina ostatní žánrový produkce. (30.12.2018)

Naprosto bezkonkurenční prostředí - depresivní, neustálý déšť, beznaděj, atd, atd ..... jen ta šílená nuda. Viděl jsem ten film několikrát, ale nevzpomenu si na nic jiného, než na to úžasné prostředí. Žádný příběh, žádná zápletka, .. žádné hvězdičky... (27.01.2004)

Z hlediska filmu jako takového, měl tento snímek pár výchylek, ale zase to mělo dokonalou atmosféru. Takovéto noir... A to se mi moc libí. A z hlediska jakéhosi významu či poselství to bylo vynikající. To se musí prožít! Kdo je vlastně ten zlý a kdo ten hodný? Je hodný Harrison který je vlastně jen jakousi zmanipulovanou loutkou společnosti, nebo druhá strana, svobodná ale zoufalá, toužící jen po právu na život? A kdo jsme vlastně my? Jsme taky ti dobří? Jsme opravdu svobodní? (06.05.2007)

Před lety několikrát producer´s cut, až nedávno director´s cut. Ten druhý je lepší, ale nijak diametrálně. Převádět P. K. Dicka na plátno je obtíž, tohle je myslím dickovská adaptace ze všech nejlepší (on to je koneckonců nejlepší Dickův román - podle mého). Ale musím podotknout, že kdybych neznal knihu, orientoval bych se v tomto filmu jen ztěží. Nakonec i chápu, že se u toho někdo mohl nudit, není to snímek pro každého. A je zajímavé vidět, kolik si toho odtud "vypůjčili" třeba tvůrci Matrixu nebo Pátého elementu. Matrix nesnáším, a proto k němu mlčím. Ale k Elementu: Řekl bych, že tyto dva filmy jsou si podobné víc, než by se zdálo. Zatímco B.R. je smrtelně vážný a spíš pro přemýšlivého diváka, Element je parodie/pastyš, který má pouze bavit. Otázka, kterou B.R. nastoluje, je skutečně trýznivá: pokud má umělá bytost cit (a soucit), je ještě umělá? Vždyť cit ji oslabuje, dělá z ní člověka. Doporučuju přečíst knihu, je to výjimečné literární dílo. Původně se jmenovala: "Do Androids Dream of Electronic Sheep"? V tom názvu to všechno je. A běhá z toho mráz po zádech. A douška nakonec: Je skutečně tak strašné zamilovat se do androidky? Myslím, že ne. Zvlášť když si sami nemůžete být jisti, jak je to s vámi -- s vaší minulostí a vůbec celou podstatou. JENOMŽE se zamilujete, a tak máte jistotu: jste lidská bytost. Tedy dokud vám nezabuší na dveře nelidsky chladný chlápek s pistolí a odznakem jednotky Blade Runners. (08.08.2007)

Takovou stylizaci už dnes člověk moc často nevidí. A je to škoda. Protože i přes řadu nelogičností mě tenhle film fascinoval. A třebaže s některými postavami divák nestrávil mnoho času, působily neuvěřitelně jedinečným dojmem - třeba J. F. Sebastian se svými loutkami a šachy, nebo Deckardův kolega se zálibou v origami. Zkrátka, bylo to skvělé. P.S.: Měl tu ještě někdo tu verzi titulků (amatérských, jak jinak), které při dojíždění závěrečných titulků končí slovy: "A to je vše, přátelé. Utřete slzu a hupky do hajan!"? :-) (01.07.2008)

[Třetí zhlédnutí; vždy The Director's Cut] Miluji ten kult, který se okolo Blade Runnera za ta léta vytvořil i to pošťuchování fanoušků, tvůrců a snad i housenek u nás na zahradě nad "životní otázkou". Blade Runner je spíše jako kniha, neříká nic doslovně a nechává na čtenáři prostor k jeho vlastní imaginaci a projekci. Popisovat svět, který Scott vytvořil by zabralo tuny papíru. Trochu depresivní, velmi funkční, neelegantní a neosobní, a tak trochu osmdesátkově dekadentní - přece jenom ty svítící deštníky a igelitové oblečky jsou dnes trochu cheesy. Ale vždy tak moc atmosferický svět, že jsem ho chtěl poznat více. Tak nádherně nejednoznačné postavy vykouzlil opravdový umělec, kterých se na filmu podílel nespočet. Jediné s čím nedokážu žít je snad jen kultovní Vangelisova hudba, tyhle 80s cingrlátka nejsou můj šálek kávy. Respektujeme se, ale nevyhledáváme se (mimochodem stejný problém mám např. se soundtrackem k Zjizvené tváři). 90 % (22.07.2008)

Či . s n í v a j ú . a n d r o i d i . o . e l e k t r o n i c k ý ch . o v e č k á ch . som sa síce nedozvedel, každopádne BLADE RUNNER zostáva jedným z najnádhernejšie zrežírovaných a vizuálne najúchvatnejších science fiction filmov, aké boli kedy nakrútené. Škoda len, že jeho príbeh vyznieva nedôveryhodne. (05.11.2008)

První půlhodina budování atmosféry byla perfektní. Čekal jsem, čím mě příběh překvapí ale bohužel se žádný božský zvrat nestal a tak to pomalu upadalo a bylo to takové trochu bez duše. Ovšem jinak rozhodně více než koukatelný a poslouchatelný snímek. (07.12.2008)

Atmosféra, hudba a vizuál ma ešte nikdy tak nepohltili ako pri BLADE RUNNER. Scott (Réžia) a Vangelis (Hudba) - perfektné spojenie pre SCI-FI film. 100% (31.05.2009)

A chčije a chčije... (24.06.2009)