Blade Runner

Snímek mě zaujal svoji temnou, ponurou atmosférou, vykreslením světa budoucnosti a také výborně zvolenou hudbou. Příběh nenudil, ale to bohužel jen do chvíle, kdy jedna z postav zachránila hlavnímu hrdinovi život. Pak se ve mně něco vzpříčilo, můj zájem o film poněkud opadl a následná romantická linie, stejně jako závěrečný souboj, mě už nechaly docela chladným. Možná, že je Blade Runner pro mnohé naprostou klasikou, kultem daného žánru, pro mě je to však jen průměrná záležitost na jedno použití. (01.10.2010)

Blade runner je asi nejzvláštnější film, ke kterýmu tady píšu komentář. Nějak mi dost dlouho unikal, takže poprvé jsem ho viděl až v únoru 2007 a byl jsem hodně zklamanej, protože jsem viděl nějakou neuvěřitelně zprasenou verzi, kde byly vystříhaný různý důležitý scény a dohromady to vůbec nedávalo smysl. Ale zase tam nebyl ten slavnej happy end, takže to asi nebyla ani ta původní verze z roku 1982. No netušim, co to bylo, ale třeba nebylo z filmu moc jasný, jak je to s Rachel, samotnej konec s papírovym jednorožcem pak nedával vůbec smysl a vypadalo to, jak kdyby byl úplnej konec ustřiženej. Tenkrát jsem tady dal Blade runnerovi jenom 3 hvězdičky a do komentáře napsal, jak mě to zklamalo. Později jsem se ale dozvěděl, že jsem opravdu viděl nějakou debilní verzi, takže jsem vzal film na milost a rozhod jsem se podívat na ten slavnej director's cut. Počkal jsem pár měsíců, abych nebyl moc ovlivěnej prvnim zhlédnutim, kouknul jsem se na Blade runnera znovu a byl jsem doslova šokovanej (pozitivně). Najednou všechno začalo dávat smysl, všechno do sebe zapadalo a těch posledních cca 30 vteřin na konci byl takovej poslední díl do skládačky. No prostě jsem měl pocit, jak kdybych se díval na úplně jinej film a musim dát 5 hvězdiček (možná moje rozhodnutí trochu ovlivnil taky fakt, že jsem minule Blade runnerovi křivdil a tentokrát jsem ho navíc sledoval v noci a zrovna tady byly přívalový deště). Co dodat? Snad akorát, když tady čtu komentáře, že film nemá děj a že to nedává smysl, tak musim zopakovat: Zkuste se podívat na director's cut a možná změníte názor jako já. Jinak jsem se pro zajímavost podíval i na tu verzi, která končí happy endem a to je opravdu hnůj. Prostě Blade runner má končit tim, že se zavřou dveře od výtahu a padnou titulky. Mimochodem titulky jsem pokaždý vydržel až do konce, protože u nich hraje ta skvělá Vangelisova hudba. Ten motiv je takovej zvláštní a tajemnej, až mi z toho běhá mráz po zádech. Prostě to v tom finále sedne jak prdel na hrnec a jenom to podtrhuje celkovou atmosféru Blade runnera. (19.02.2007)

Říkala jsem si: "Nepouštěj si to. Zítra brzo vstáváš. Slyšíš, jak tě ta škola volá? Musíš se vyspat. Je devět, pokud dáš play, počítač vypneš až v jedenáct. To bude teda plnohodnotný spánek! Tak buď poslušná holčička a vypni to." Odvětila jsem svému schizofrennímu já: "Dobře," a dala jsem play. Často, když si jdu lehnout s hlavou plnou otázek, ráno se probouzím odpočatá. Čím to je? Zítra - a vím to jistojistě - budu odpočatá. Neboť mi bylo do hlavy nasazeno pár brouků. Se zavřenýma očima budu ležet v posteli a přemítat nad tím, jak podivuhodný svět jsem navštívila. Ptám se sama sebe: "Jejich svět byl takový umělý, až to vypadalo, že jediný živý tvor na planetě byl člověk. Co potom takovému člověku zbylo?" A mé druhé já bodře odpoví: "Pocity. Emoce." Pak si přejedu prsty po spáncích. "Možná proto chtěli replikanty zabít. Že i to poslední opravdové, co měli, si přivlastnily organokovové sloučeniny, když to řeknu takhle." S myšlenkou na ten tmavý a upršený svět usnu. Zvláštní. Stále nechápu, co mě nutí, dát filmu 4*. Jsem zmatená - nic necítím. Jenom neurony přenášejí impulsy. Možná proto, že mi Blade Runner daroval inspiraci. Mám námět o čem snít, přemýšlet i psát (a že to dělám setsakramentsky ráda!). Přesto; bylo to tak ponuré... (09.11.2008)

„Všetky spomienky sa stratia v čase. Ako slzy. Dážď. Hodina smrti.“ BLADE RUNNER mi nikdy extra nesadol a tento naoko chladný sci-fi experiment sa mi nikdy nezapísal do srdiečka. A ak mám od Ridleyho Scotta vybrať kultové sci-fi, bez váhania vyberám VOTRELCA. Napriek tomu BLADE RUNNER má veľa do seba: dodnes (!!!) nezostarnutú víziu sveta budúcnosti, ktorá síce zaváňa klišé (lietajúce autá), ale napriek tomu nie je smiešna, ani trápna. Naopak, i vďaka slušným hercom (najmä Ford s Hauerom) dodnes kvalitne funguje. Tou skutočnou bombou je ale práve vizuálna stránka. Či skôr audiovizuálna, pretože i vďaka šialenej Vangelisovej hudbe, geniálnej výprave, fantastickým kostýmom a originálnym rekvizitám úchvatne hypnotická atmosféra nepripomína nič, čo by mohlo vzniknúť na planéte Zem. (25.11.2006)

Jedna z nejneutěšenějších vizí budoucnosti, a přitom se nekoná žádný zánik civilizace, žádná epidemie, nic takového. A lidé mimo hlavní zápletku si možná ve světě Blade Runnera žijí taky celkem spokojeně...tak proč ten depresivní pocit? Je to především naprosto dokonalou atmosférou odvrácené stránky svým způsobem asimovského světa, kterou Ridley Scott načrtnul způsobem tak nehorázně megalomanským, že ve své době zkrátka neměl obdoby. Ale těžko říct jak by Blade Runner uspěl bez Vangelisova úchvatného OST... Překvapivě nejvíc na mě zapůsobil Edward James Olmos. Nehoráznost, že? Ale je to tak... Absolutně jsem nevěděl, co mám od Blade Runnera čekat...nebylo to lehké pokoukání, ale byl to silný zážitek. Duch P. K. Dicka, Williama Gibsona a jim podobných je tu. Pro někoho navždy, pro někoho nikdy. Nic mezi tím. 90% (01.06.2005)