Zúriaci býk

Tak tenhle biografický film zvládnul Scorsese na jedničku. Z celéhu snímku je cítit atmosféra Bronxu a De Nirův La Motta působí opravdu autenticky. La Motta není žádný chytrák, ale je to chlapák, který má svou hlavu a řeší vše po svém. Divák si neví rady, zda La Mottu brát jako kladného, či spíše záporného hrdinu a tento rozpor činí tento film netradiční a unikátní. (03.06.2005)

toto je zfilmovaný životní příběh boxera středně těžké váhy Jakea LaMotty! Je to one man show vynikajícího Roberta De Nira. On se jednoduše na celých 129 minut snímku stává Jakem LaMottou! R. De Niro touto rolí naprosto žil ( stačí se podívat jak vypadal na začátku a na konci tohoto snímku). Vše pod taktovkou mistra Martyho! Jeho režie je excelentní, stejně jako kamera a střih u tohoto snímku. Parádní zážitek, který ještě umocňuje fakt, že snímek je černobílý! Díky Marty a Roberte! Nemůžu jinak než 5*! p.s. málem bych zapomněl na svého oblíbence J. Pesciho, který zde odvádí svůj tradičně poctivý výkon! (04.01.2007)

Zuřící býk je nesmírně inteligentním film, nespadá do škatulek běžných dramat, či sportovních, popř. biografických filmů, nepřínáší divákovi to, co by mu bylo nejvíce po chuti, ale jen s přesností a hloubavostí profiluje charakter Jake La Motty a věnuje se jeho životu s poutavým zanícením i objektivním, nesoudícím odstupem současně. V podstatě lze říct, že La Motta je jeden z nejpropracovanějších filmových charakterů vůbec, není hrdina, ani antihrdina a přitom není diváku lhostejný - božská práce Scorseseho je až k neuvěření. K tomu naprosto famózní Robert De Niro a bylo by to dokonalé, kdybych se i dokonale bavil, jenže dokonale zábavný Zuřící býk není. Já mu to nevyčítám, je to film jiné kategorie, ale čísilka vždy dávám dle svých nepokryteckých pocitů -> 8/10 (03.07.2009)

Všichni o něm někdy slyšeli. A drtivá většina z nich se nad ním rozplývá. Já si dovolím konstatovat, že životní příběh boxerského mistra ve střední váze, podezřívavého žárlivého hovada (jak v ringu, tak i v kuchyni, že?) a posléze obtloustlého baviče v nočním podniku je sice díky De Nirovi a Scorseseho novátorském zobrazení boxerských sekvencí s dojmem bezprostřední účasti velmi působivý, ale k opakovanému zhlédnutí mě nedonutí. Klasické vyprávění o období slávy i pádů na hubu i kvůli napojení na mafii odezní, člověka zaujme De Nirův životní výkon i odcizení s bratrem Joeym, ale já dám stejně vždycky přednost Rockymu. I když jsou vlastně oba úplně o něčem jiném. Sorry.. (09.04.2015)

Scorseseho mistrovské dílo se všemi klady i zápory, které tahle kategorie přináší. Tak nějak totiž věřím, že právě kvůli svému stylu bude tenhle film naprosto nezkousnutelný pro 95% bežných televizních diváků. Těch zbylých několik málo (řekněme) "vyvolených" v něm ale objeví možná jeden z nejzásadnějších snímků filmové historie. Osobně se mi hodně často u filmů stává, že jsem z nich napoprvé úplně na větvi (dokonalý příklad Zelené míle), ale jak uplyne několik dnů, týdnů, měsíců, jejich kouzlo vyprchá. Pustím si je podruhé a je téměř pryč. Zuřící býk je film z přesně opačné kategorie, napoprvé mě nesebral tak, jak bych podle hodnocení čekala, ale po měsících, možná i letech ve mně zraje jako víno. Dodnes nemůžu zapomenout na tu úžasnou kameru snímající židli letící vzduchem, netradiční černobílé zpracování, krásný hlavní hudební motiv a hlavně brilantní herectví jistého muže jménem Robert De Niro, které v Zuřícím býkovi přesáhlo všechny limity a mohlo by být označováno za jedno z nejpůsobivějších v historii. Za sebe musím říct, že se Zuřící býk asi v nejbližších měsících do mých top 10 nejoblíbenějších filmů nedostane, přesto nevylučuji, že tam za pár let možná najde své čestné místo hned vedle Scorseseho Taxikáře, který možná není tím nejdokonaleji vybroušeným diamantem, přesto (či právě proto) je mi jaksi o něco málo bližší. (20.07.2008)