Slúžka

V podstate nemám čo vytknúť! Konečne poriadny moderný slovenský historický film, poctivo, otvorene, odvážne a so zameraním na detail zobrazujúci dejiny každodennosti a realitu našej mnohonárodnostnej minulosti. ___ Vidím početné výhrady vzniklé ahistorickým vnímaním historickej látky. Celkom príznačne pre dnešok však nie sú zamerané proti multi-kulti kozmopolitnej spoločnosti, ale proti údajnému pretláčaniu LGBT ideológie. Nuž, podľa mňa sú skorej komentátori na to vysadení, keď si nevšimli, že film obsahuje celý rad rozličných podôb sexuálnych vzťahov a ich proporcionalita je vyvážená. Homosexuálne vzťahy existovali aj v minulosti, chvíľami rovnako rozšírené ako dnes a žiadni transvestiti tam nepobehujú... A že tam nie sú žiadne pozitívne mužské postavy.. - no ale ani tie ženské predsa nie sú žiadne ideály! Sú to proste ľudia, obyčajní a veľmi reálni. Áno, okrem toho, že je to silný historický film, je to aj silne ženský film, ale čo sa čudovať, keď ho stvorili ženy... A aj keď to bude kdejakým skrytým patriarchalistom vadiť, tak toto pohlavie má leví podiel na tom, že v posledných dvoch rokoch naša kinematografia dosiahla istej profesionálnej a umeleckej hranice, za ktorú sa už netreba hanbiť. Aj hlavná ženská herecká päťka je brilantná, takúto odvahu a presvedčivosť v našej kinematografií rozhodne nevídať! ___ SLÚŽKA navyše okrem zaujímavého zážitku, doslova osobného prežitku minulosti, spláca dlh tým našim predkom, pre ktorých bola práve taká existencia, akú film zobrazuje, náplňou väčšiny života... (23.02.2024)

Slovensko-česká odpověď na Portrét dívky v plamenech, která mi paradoxně sedla mnohem více než oceňovaný francouzský předobraz. Nečekaně suverénně odvyprávěná feministická dobovka, kterou si bez brblání klidně dám někdy znovu, přestože tomuhle ranku filmů se jinak dost vyhýbám. 70 % (07.01.2024)

"Čo by ženy robily bez chlapov…Veď vy byste si bez nás poradili“ Lesbická linka mi příběhově přišla trošku uměle naroubovaná, ale poradil jsem si s tím, a celkově se si tento film dost líbil. Užíval jsem si hlavně vizuál s velmi zajímavou a nápaditou kameru (viz třeba záběry točené skrz škvíru ve dveřích nebo skrz okno, po které stékají kapky deště). Díky výborným lokacím jsem si užil atmosféru staré doby (zvláště Prahy). A nemohl jsem se nabažit libozvučné hudby. V neposlední řadě bych pak zmínil scenáristicky zajímavý nápad zarámovat příběh drobnými reáliemi ze života Milana Rastislava Štefánika. (15.10.2023)

Chápu, že vzhledem k tomu, kolik se na Slovensku točí filmů, je zázrak najít někoho, jako je paní režisérka Solčanská, která je schopna vyprodukovat větší množství filmů, ale je třeba si přiznat, že ona prostě není dobrá režisérka a ještě se jí nepodařilo natočit aspoň nadprůměrný film. Ani Služka z její tvorby nijak nevybočuje. Postupem času vše sklouzne k poměrně lacinné červené knihovně, která nemá nic moc co nabídnout, kromě všudypřítomné sázky na ženskou kartu a místy přehnaně nereálný dobový feminismus. Přitom z námětu šlo vytřískat velmi zajímavé dobové drama. Neznám knihu, tak nevím, jak moc je jí film ovlivněn, ale je tu prostě cítit režijní ruka ženské režisérky a očekávám, že kniha na tom bude podobně. Podobně jako u jiných projektů paní režisérky, i tady umí prodat fajn vizuál, či v tomto případě i dobové kostýmy a interiéry, ale práce s gradací děje či napsáním zajímavých postav jí pořád nejde. (01.01.2024)

Nevidel som Únos, ani Sviňu a dielo Mariany Čengel Solčanskej som nakúsol Slúžkou. Zdanlivo jednoduchý príbeh štiavnického dievčaťa, ktoré odchádza slúžiť do nemeckej rodiny v Prahe je ozvláštnený viacerými vedľajšími motívmi a svoje zohráva aj komplikovaná atmosféra prelomu storočí. S filmom som celkom spokojný, reálie boli starostlivo vybrané, postavy vytvárali málo opozeraní herci, sem tam ma zaujala aj dobrá hudba, páčili sa mi viaceré detaily. Obočie som dvíhal iba nad vzťahom Anky a Rézi a najmä pri malej zrozumiteľnosti časti dialógov, čo považujem už pomaly za chronický nedostatok slovenských filmov. (30.01.2024)