Réžia:
Céline SciammaScenár:
Céline SciammaKamera:
Claire MathonHrajú:
Adèle Haenel, Noémie Merlant, Valeria Golino, Luàna Bajrami, Armande Boulanger, Michèle ClémentVOD (1)
Obsahy(1)
Bretónsko v roku 1760. Talentovaná maliarka Marianne dostane zadanie odísť do panského domu na izolovanom ostrove a namaľovať tam svadobný portrét Héloise – mladej ženy z bohatej rodiny, ktorá na prianie svojej matky práve opustila kláštor, aby sa vydala do Milána. Héloise dohovorenému manželstvu vzdoruje tým, že odmieta maľbu portrétu. Marianne preto hrá rolu najatej spoločníčky a maľuje svoj objekt po večeroch spamäti. Medzi oboma ženami postupne rastie vzájomná príťažlivosť umocnená blížiacim sa koncom slobody. (ASFK)
(viac)Videá (3)
Recenzie (160)
SPOILER! Umelecky skvelý film, ale oproti hodinovej expozícii dáva divákom príliš málo času na prežitie katarzie. Po hodine a štvrť som trpel ako pes, kedy dámy konečne splynú v jednu náruč, ale miesto toho prišla linka o potrate, ktorá mi pokazila celkový dojem. Adele Haenel sa na ženu, čo len pred pár týždňami vyšla z kláštora chovala príliš voľnomyšlienkársky. Bolo to nepresvedčivé, rovnako ako kŕčovitá snaha naroubovat súčasné videnie sveta do kulís 18. storočia. Pred Francúzskou revolúciou bolo náboženstvo všadeprítomné a tu za 2 hodiny ani raz nepadne slovo hriech! ()
Ušlechtile se tvářící banalita, v níž mnoho chytrých lidí vidí (pro mě nepochopitelně) film roku. Dvě hodiny jsem se (velmi znuděně) snažil přijít na to, čím má tenhle film být tak skvělý a výjimečný. A kromě pěkné kamery a solidních hereckých výkonů jsem nepřišel v podstatě na nic... Takhle nějak si představuju červenou knihovnu pro snobské intelektuály. #sorryjako ()
Krásný film. Čekal jsem to mnohem artovější, a přitom je to film, který dokáže zaujmout a bavit širší spektrům publika, než pro jaké je to prezentováno. Film mě hodně sedl, a líbil se mi. Dost oceňuji tempo vyprávění, které si mě získalo a udrželo moji pozornost. Samozřejmě je to dáno taky vizuální stránkou, jenž je působivá a dokáže vtáhnout do děje. Nádherné záběry, práce s vyprávěním a šikovná režie, tento pocit umocňují. Režisérka Céline Sciamma je velmi talentovaná filmařka, a to se zde předvádí se mi hodně líbilo. Film nemá složitou zápletku a přesto dokáže být působivý a zajímavý. Po herecké stránce se tomu nedá moc vytknout, jelikož obě herečky v hlavních rolí předvádí perfektní výkony. Noémie Merlant je zde skvělá a její výkon se mi hodně moc líbil. Adèle Haenel hraje parádně a výborně prodává dilema své postavy a díky ní jsou ty emoce silnější. Herci ve vedlejších rolí jsou dost dobří, a krásně pomáhají hlavním herečkám vyniknout. Portrét dívky v plamenech je krásný film, protože v sobě má mnohem více, než se na první pohled zdá. ()
Portrét dívky v plamenech je velice ženský a pozvolně natočený film o krátkodobé, ale o to více spalující vášni mezi dvěma ženami, které svedl dohromady obyčejný portrét. I když je dějové tempo pomalejšího rázu, film nenudí a vedle milostné linie nabízí exkurz do technik malby a tehdejšího vypořádávání se s typicky ženskými problémy, což mně přišlo nadmíru zajímavé. Nesmím opomenout zmínit pěknou práci s kamerou - mnoho záběrů tamní přírody a obyvatel bylo tak esteticky nasmímaných, že připomínaly samotné malby. Vizuálně podmanivý, místy ba dokonce poeticky laděný filmový zážitek. ()
Ze všeho nejdřív musím zapět ódu Adèle Haenel a Noémie Merlant, bylo mi potěšením tyhle dvě mladé dámy sledovat, jejich rodící se vztah, kontakt očí, okouzlující úsměv, stejně tak jako nesmělost, pochybnosti, obavy, to vše se dalo z jejich půvabných obličejů vyčíst.. Příběh malířky, která má za úkol namalovat Héloise, aniž by ta o tom věděla, neb se vzpouzí domluvenému sňatku, mě zaujal od samého začátku, od prvních záběrů, je nádherně natočený, může se pyšnit krásnou hudbou (např. zpěv u ohně, kde přeskočí jiskra), no a samotné malování obrazu bylo čarovnou vsuvkou do vyprávění.. Mimochodem ku příkladu mně se líbily ty obrazy oba dva, byly úžasné a pak taky strana 28, nejen ta v knize, zejména ta na obrazu.. ()
Galéria (33)
Zaujímavosti (10)
- Výber 18. storočia a hlavnej ženskej postavy ako maliarky bol cielený, nakoľko podľa režisérky Céline Sciamma bolo v tom čase veľa žien, ktoré sa venovali maľbe, ale boli utlačované do úzadia, často boli ich diela vystavované pod menom nejakého mužského maliara. (Sharleen)
- Obrazy Marianne byly vytvořeny malířkou Hélène Delmaire. Ta pracovala na obrazech až 16 hodin denně a ve filmu si můžeme všimnout i jejích rukou. Krátce po premiéře byla její tvorba z filmu k vidění v Pařížské galerii Joseph. (ČSFD)
- Hudební dílo, které se ve filmu objevuje, je houslový koncert „Čtyři roční období“ od Antonia Vivaldiho, přesněji se jedná o větu Presto (bouře) z období L'estate (léto). (PozorGranat)
Reklama