Dvě slova jako klíč
Two Words as the Key
Réžia:
Dan SvátekScenár:
Dan SvátekKamera:
Jakub ŠimůnekHudba:
Norbi KovácsHrajú:
David Švehlík, Ivan Franěk, Diana Dulínková, Daniel Olbrychski, Pierre Richard, Gen Seto, Jana Nagyová Pulm, Jaroslav Dušek, Marika Šoposká, Jiří Šimek (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Na niekoľkých kontinentoch sa odohrávajú príbehy o vzťahu medzi rodičmi a deťmi, o osude a neznámych silách, ktoré riadia naše kroky. Japonský biznismen sa chce zmieriť s dcérou, ktorú v detstve opustil, a vydáva sa s ňou na cestu do Himalájí. Slobodná matka v Českej republike dostane záhadný list s dôležitým odkazom. Maliar a vyliečený alkoholik stretáva krásnu ženu a získava nečakanú možnosť rodinného života. Spisovateľ vezme svojho priateľa s jeho vnútornými démonmi na cestu do indonézskej džungle. Kňaz v New Yorku sa musí vyrovnať so zvláštnymi snami a starý muž čaká na odľahlom mieste kdesi na brehu Baltského mora na návštevu svojho syna. Každá z postáv stojí pred veľkou zmenou v živote a jej činy môžu ovplyvniť osud ostatných postáv. Ich životy sa začnú prelínať a nakoniec sa spoja do jedného veľkého príbehu. (Bontonfilm SK)
(viac)Recenzie (96)
Nemůžu si pomoct, ale tohle bylo regulérně krásný. Tleskám panu Svátkovi, na světě není moc filmařů, kteří dotáhli podobně ambiciózní projekt. Navíc se mu ten film povedl, vtiskl mu parádní atmosféru. Tleskám kameramanovi, tohle bylo vážně velký! Tleskám autorům závěrečné písně. Tleskám Davidu Švehlíkovi. Tohle byla šupa, kterou totálně pohřbil svým prvním skutečně srozumitelným názorem dnes nejnenáviděnější Čech Jaroslav Dušek. Kdyby toho nebyl součástí, tak to nebylo měsíc od kinopremiéry na Netflixu. Tohle neprokážu, ale jsem o tom přesvědčenej. Takže vám taky gratuluju, maestro. ()
Narozdiel od Usmevov smutnych muzu, film zdaleka necieli na tak siroku skupinu divakov, preto ma tak nizke hodnotenie. Velmi dobre si dokazem predstavit aj jedincov, ktori z kinosal poutekali skor, ako stihli skonzumovat svoje kybliky s popcornom. Film sa vyhyba vsetkym "zasadnym" problemom "modernej vyspelej" civilizacie, ako je zachrana planety pred globalnym oteplovanim , zachrana ludskej rasy pred "najhrozivejsou virusovou" hrozbou vsetkych cias. Absentuje v nej veskera homoagenda a dokonca aj nenavist voci Putinovskemu rezimu. Nic pre pravdolaskarov , za to niektori jedinci z dezole ezo-sceny si urcite pridu na svoje. ()
Na jednu stranu si cením toho, že v Čechách vznikl film, který si klade spirituální otázky. Bavily mě i pestré lokace a šarmantní Pierre Richard. Ale to je bohužel tak všechno. Příběh se na začátku odvíjí poněkud zmateně, následuje mnoho sekvencí, které se snaží vyždímat nejake emoce, ale je to akorát patetické a na sílu. (A stejný problém jsem měla i s Úsměvy smutných můžu.) A celkové vyznění... Přijde mi smutné, že postava spisovatele hledá onen otcovský princip, jeho pochopení a přijetí kdekoliv, jen ne ve své vlastní rodině, která mu tvoří v jeho osamělém narcismu jakousi kulisu. A stejně tak ta sekvence kde se zfetuje, jde se projít a potká kámoše z léčebny. A třeba to může být naprosto přelomový okamžik pro jeho další života běh, ale nemám pocit, že by se to podařilo převést a přenést na diváka. ()
Kydání mouder, hříchů a vykoupení z celého světa. Jednotlivé zmatené dějové linky jsou bohužel mimo realitu, logiku, o smyslu nemluvě. Výsledkem je nechtěně zábavná esoparodie. Nerad dávám odpad (muselo to dát dost práce a energie), tak alespoň jednu hvězdu za scenérie a druhou za Pierre Richarda. A dvě slova jako klíč? Třeba Fu.k it? ()
"Volné" pokračování Úsměvů smutných mužů? To nemyslíte vážně. Tohle bylo jenom čisté utrpení a zmatenost nad zmatenost. To, že tam hodíte staré "známé" postavy, tím zmatenost příběhu nezachráníte. Bohužel. Velké zklamání. Ani se nedivím, že to v kinech tak dlouho nezůstalo. A možná jsem i ráda, že jsem nešla do kina, asi bych v půlce filmu odešla. ()
Pokračování Úsměvu smutných mužů (2018) je pel mel smutných scének se zamyšlením nad tématy, smrti, umírání, mezilidských vztahů s hloubkou filozofie o smyslu života, takže divácky hodně těžký film a přesto tomu neváhám dát tři hvězdy za úžasnou kameru, krásný lokace, Pierra Richarda a Arabelu. ()
Z výtečných Úsměvů smutných mužů se nám po pár letech stal pan Dušek políbeným bezdomovcem, který skrze psychosomatiku dokáže zničit rakovinu, páni doktoři spalte svoje doktoranty, páni vědci přestaňte vědátorovat. Přesně to popsal v recenzi Marigold. ´´Ten film je tragicky přesnou diagnózou stále sílící ezo scény prodejců duchovního fast foodu.´´ ()
100 minutové utrpení. Každý dialog má být zamyšlení. A to nepřeháním. Fakt každý! Je to až roboticky nepřirozené. Ještě když jsou ta zamyšlení hluboká, tak asi jako facebookové citáty, se západem slunce a postavou s rozpřaženýma rukama na horizontu. Herci jsou prkenní. (Mimo Pierra Richarda). Děj nedává smysl a prostě je to kýč jak bič. Rozjímání o životě a smrti fandím. Dokonce i v podobě zkoumání východních nauk. Jen ji nesmí dělat tři typani, v očividně silné krizi středního věku. Also, ty dvě slova, jež jsou klíčem jsou... SPOILER: buď laskavý. Tak, ušetřil jsem vám 150 až 240 korun. ()
Technicky a rozpočtově téměř ohromující, obzvlášť na poměry české kinematografie. Vypravěčsky ale na úrovni nefiltrovaného halucinogenního tripu, s těžce banální zápletkou zabalenou do pozlátka duchovního orientalismu a polo-prázdných sofismů. Alespoň je ale tu hodinu a půl na co koukat. 55% ()
Vysoce duchovní film, který mi brnknul na citlivou strunu a chápu, že rozhodně není pro každého i když...K jeho pochopení asi musí mít člověk něco odžito a nějakou zkušenost se smrtí, vnitřními démony nebo závislostí a nebo se vším dohromady. Někdo si možná nikdy nepoloží otázku o smyslu života a jeho role v něm a co může jednoho udělat šťastným nebo kolika lidem ublížil...Pro mě to byl velice silný, smutný, filozofický až depresívní snímek, ale zároveň plný naděje i radosti skrze obrovské citové bolesti. Páč pokud má jeden v životě pro co či koho žít, tak se má radovat z každého okamžiku a umět odpouštět ( hlavně sám sobě). Naštěstí přichází katarze v podobě poznání, že je to vlastně jednoduché...stačí znát Dvě slova jako klíč... k životu. Za mě sejmutých 95% ()
Tak tohle už nikdy více :) ()
odklon do eza. ()
Opravdu nerad, ohromně nerad dávám tak málo, ale jako film to naprosto nefunguje až obdivuhodným způsobem, což je ohromná škoda, s ohledem na krásné záběry. Jako barakoidní, duchovní bedekr světem života a umírání potěší, ač je jen zručnou nápodobou viděného, ale jako hraný film, bohužel, nefunkční. ()
Mystické hledání „klíčových slov“, kterých znění zná pouze Josef Formánek a boský Tolték Jarda Dušek. Tohle poselství si musíte vysedět, jinak pro vás Dvě slova budou jenom změtí navzájem nesouvisejících příběhů hlásajících citáty ze sociálních sítí. Na mne byla tahle hloubka až příliš hluboká a dost možná proto, že na rozdíl od právě Duška nebydlím v jurtě, jsem se stal trosečníkem ve světě ezoterického balastu……..a to prostě nechceš!!! ()
Príbehy z rôznych kútov sveta z rôznych životov , zvláštny film až slabší 1* ()
Film Dvě slova jako klíč, mnozí kritizují jako ezoterický blábol a jiní v něm vidí duchovní poselství. Já jsem někde mezí tím. Zpracované je to působivě a hodně nekonvenčně. Kdo zná příběh Josefa Formánka, tak pro toho má film přidanou hodnotu. Někdy jsou tam chvíle, které jsou na hranici eza, ale nemůžeme soudit, když nemáme duchovní zkušenost, nebo jsme neprošly psychospirituální krizí. Je tam několik nesouvisejících, ale možná souvisejících příběhů, co my víme. Dan Svatek to natočil opravdu pro užší publikum, ale také si nemyslím, že by se měl za toto dílo stydět. ()
Taká česká babrácká Baraka. Po slovensky sa tomu hovorí zlátanina. Užívateľ Marigold to vystihol dokonale pomenovaním takýchto sračiek ako duchovný fast food. Ja tomu hovorím ezoterické žvásty. Viem určite, že pred tridsiatimi rokmi by som tomu dal aj plný počet, ale na rozdiel od užívateľky petikacka práve preto, že už mám niečo odžité, nejaké skúsenosti so smrťou, závislosťou aj vnútornými démonmi a pod., takže už to nevnímam tak naivne a povrchne, ako to predkladá tento film. Takéto sentimentálne a dojímavé zjednodušeniny človeku nemajú čo poveDať, nezlepšia ani jeho vnútorný život ani spoločenské vzťahy (aj keď film sa na to chce hrať). A henten novodobý ezo-marketing cestovanie za ducHovnom, to ani nepotrebuje komentár. Pierre Richard- úplne zbytočný. Napr. starý Švehlík by tam vyzeral vhodnejšie. Pre mňa veľké sklamanie, pretože Úsměvy... mám moc rád. ()
Pro někoho zřejmě plné vzletných myšlenek a pro jiné (mne) naopak plytká moudra novodobých šamanů. Ale možná pouze tak hluboké, že my slepí (střízliví?) jen nevidíme na dno. 1* za ukecání Pierre Richarda pro cameo. ()
Asi jsem nepochopil, co tím chtěl básník říct. Zatím co "jednička" měla hlavu a patu, člověka to donutilo se zamyslet. Tady tvůrci vsadili na exotická místa, cizí jazyk a tak různě, ale nemělo to absolutně žádné propojení, vůbec to nemělo pointu... Jako kdyby se jednalo o 4 filmy sestříhaný do jednoho nudného.. trapas .. ()
Různé příběhy na několikati kontinentech. No uspávající film , sem usínal skoro každou půl hodinu. 50% ()