Reklama

Reklama

Malmkrog

(festivalový názov)
  • Rumunsko Malmkrog
Historický / Dráma
Rumunsko / Srbsko / Švajčiarsko / Švédsko / Bosna a Hercegovina / Macedónsko, 2020, 201 min

Obsahy(1)

Na slavnostní oběd se v bohatě zařízeném domě schází pětice aristokratů. Nad vybranými pokrmy rozvíjejí úvahy o víře, dobru a zlu i osudu Evropy, zatímco zůstávají zcela bezbranní před realitou nadcházejícího 20. století. Původní filozofický traktát oživuje Cristi Puiu výsostně subtilní dramaturgií, která vnímavým divákům přinese výlučný filmový zážitek. (Letní filmová škola)

(viac)

Videá (3)

Recenzie (5)

liborek_ 

všetky recenzie užívateľa

Sledování tři a půl hodinového, zdánlivě bezdějového setkání lidí z vyšších kruhů vyžaduje maximální pozornost a právě kvůli nárokům, které film na diváka klade, bude mnohým vstup do tohoto Puiuova světa uzavřen. Pokud ale na podmínky (přiznané už v prvních minutách filmu) přistoupíme, oprostíme se od těkavého diváctví a nenecháme se rušit & rozptylovat okolním prostředím, pocítíme skoro až fyzickou přítomnost v sídle aristokrata Nikolaje, pocítíme chuť aktivně zasahovat do neustálého toku diskuzí, které pán domu vede se svou společností. Diskuze se točí kolem klasických otázek typu "je vražda ospravedlnitelná?", řeší se vztah dobra a zla, "dobré války a špatného míru", budoucnosti Evropy a roli Antikrista v ní... Malmkrog ale není pouze strhující debatní výměnou, kterou si užijete tím lépe, čím víc máte načteno. Ostatně tyto diskuze už z podstaty probíraných témat nemohou mít jasný výsledek (pro postavy filmu, ani o více než sto let mladší diváky), protože debaty tohoto typu jsou historicky a kulturně podmíněné a každá doba si je musí absolvovat znovu (se změněnými výchozími podmínkami a jinou historickou zkušeností). Malmkrog je ale také úžasným psychologickým dramatem, v němž vztahy mezi postavami jsou odhalovány postupně s každým detailem, přičemž rostoucí napětí lze cítit nejen z vášnivé argumentace, ale i z pouhého odkašlání, otočení hlavy... Bezdějovost v Malmkrogu je zdánlivá, děje se toho tam tolik! A to i mimo samotný debatní kroužek - v pozadí mezi služebnictvem nebo díky dalším obyvatelům domu. Toto by nebylo možné bez puntičkářské režie, skvělých herců a naprosto úchvatné práce se zvukem. Je to velkolepé dílo, rozkročené mezi kinematografií, divadlem, literaturou, filosofií a vlastně i výtvarným uměním. Tři a půl hodiny...? Nicneříkající bezvýznamný časový údaj... ()

Reklama

Traffic 

všetky recenzie užívateľa

Cristi Puiu adaptuje Vladimira Solovjova a je z toho ukrutně těžký, hutný kolos, který jednoduše nelze pojmout napoprvé. Je to vše velmi literární a divadelní, ale vůbec ne statické. Snad poprvé Puiu přechází od realismu k lehké teatrální stylizaci, kde tím spíš vynikne jeho mistrovský inscenační um. Nenechte se zmást těmi, kdo budou prohlašovat, že je to jen nekonečné úmorné filosofování. Malmkrog je monument, režisérův nejnáročnější a dost možná nejlepší film. O něco víc jsem se pokusil rozepsat ve festivalové reflexi z Berlinale a taky v analytickém příspěvku, kde si všímám decentralizovaného vyprávění založeného na inscenování herců a vrstevnaté mizanscéně. ()

Idego 

všetky recenzie užívateľa

Koncepčně to nemá chybu, poselství skvostné, herci byli famózní, atmosféra z obrazovky přímo teče. Vlastně nemám co vytknout krom té naprosto příšterně přepálené stopáže. Beru tvůrčí záměr. Ostatně Smrt pana Lazaresca by bez dlouhé stopáže nefungovala. A mít Malmkrog stejně jako pan Lazarescu maximálně ty dvě a něco hodiny, asi bych chrochtal blahem nad trefným obrazem od reality odtržených filozofů. Ale na 200 minutách je to jeden z těch filmů, co se mi vlastně líbí, ale sledovat je příjemný není. Po druhé hodině jsem začal usínat a musel si to čím dál častěji přetáčet (a tím ještě prodlužovat), protože jsem každou chvílí ztratil nit. Nabízí se i interpretace, že přetáčet a snažit se tomu porozumět nebylo potřeba, protože o čem postavy mluví, vlastně není podstatené, ale tak nějak jsem usoudil, že koukat na tři a půl hodiny dialogu navíc ještě bez pochopení jeho obsahu by byl ještě větší masochismus, takže jsem se snažil. Taky jsem si zavařil tím, že sem si té stopáže před projekcí nevšiml a pustil si to po desáté večer a až v průběhu filmu se zhrozil. Kdo ví, možná kdybych se díval v sobotní odpoledne, neměl bych takovej problém to sežvýkat. I tak si myslím, že obdobnýho sdělení se dalo dosáhnout i na výrazně menším prostoru a že hnát to takhle do extrému už zavání prvoplánovostí, takže ve výsledku za tři. ()

Matty 

všetky recenzie užívateľa

Pětice příslušníků vyšší společnosti se sešla v rozlehlém sídle. Přes tři hodiny budou diskutovat o válce, pokroku a konci dějin (jak prozrazuje už název Solovjovová filozofického traktátu, kterým se Puiu inspiroval). Zastavit je nedokáže vážná nemoc, pokus o převrat ani příchod Antikrista. Nehledě na to, jak dlouho jejich disputace trvají, a kolik kroků při nich nachodí, daleko dojít nedokážou. Pohybují se v kruzích (dantovského pekla). Podobně jako postavy z Buñuelova Nenápadného půvabu buržoazie jsou vězni svých myšlenkových světů a představ o ideální společnosti, jen málo odrážejících vnější realitu, která není pouze myšlená, ale také žitá. V satirizování snobů, kteří se oddávají svým samoúčelným intelektuálním hrám, zatímco se za okny hroutí starý řád, je ale Puiu decentnější než jeho španělský kolega. Jeho lehce pohrdlivý odstup od sebestředných aristokratů se projevuje méně v dialozích samotných a více v tom, jak herci reagují na některé repliky nebo jak důmyslně režisér během dlouhých záběrů inscenuje a rámuje pohyb figur členitým prostorem, zejména pak jejich interakci se služebnictvem, které oproti hlavním postavám neustále něco vykonává a svými činy něčeho dosahuje. Jde o dlouhý, vážný, myšlenkově hutný a vůči divákům v něčem rozkošně sadistický film, který ovšem svou délku, vážnost a myšlenkovou hutnost zároveň vtipně reflektuje a shazuje, takže na rozdíl od svých postav netrpí akademickou strnulostí. Naopak. Dlouho mě nic tak nedějového (ale přitom díky střetům různých názorů a subsvětů a režii herců a prostoru ohromně dynamického) tolik nevtáhlo. 90% ()

Galéria (4)

Reklama

Reklama