Palm Springs

„Palm Springs” ("Palmové Pramene"), je slnečné mestečko kdesi v Kalifornii, so samými tropickými stromami, utešeným, letným počasím, či aj k tomu s bezstarostnými ľuďmi, extra naviac. A k tým by som kľudne mohol priradiť i takého sympatického, miestneho povaľača Nylesa. Má to však jeden podstatný háčik ? Totiž v neďalekej púšti sa nachádza zázračná a záhadná jaskyňa, do ktorej, ak vkročíte v danom, časovom okamihu, nastane, t. j. spustí sa tzv. « časová slučka » , čiže zrovna aktuálny 9. november sa vám bude opakovať asi donekonečna a ešte oveľa ďalej, nepomôžu ani tucty vašich samovrážd, lebo sa zakaždým prebudíte do toho istého rána, v ktorom ste trebárs vstali tou pravou nohou. Nielenže zatiahol do tejto šľamastiky najmä sám seba, ale aj ďalších dvoch občanov, najprv pomstychtivého, bradatého chlapíka Roya, a potom i družičku s peknými, veľkými očami Sarah Wilder. Očividne mu neprekáža, že sa mu opakuje rovnaký deň, pretože si môže robiť, čo sa mu zachce. Jednak má „atentátnika” neustále v pätách, alebo blížiaca sa svadba Taly Anne Wilder a Abrahama Eugenea Trenta "Abea" Schlieffena, nám automaticky predhodí dva, kľúčové charaktery, ktorí budú zdieľať spoločné chvíle plné nezáväzných zážitkov, opakujúcich sa dookola, no zakaždým pridávajú i čosi nové. Ako dlho sa dá vôbec takýmto spôsobom života, žiť ? Predsa jedného z nich, to musí, skôr, či neskôr, prestať úplne baviť, však ? Pokúsia sa ešte zvrátiť svoje osudy... ? / Filmy s časovou slučkou ste isto museli už voľakedy dávno, či prednedávnom vidieť... ? Nebudem ich teraz zbytočne menovať, pretože všetky majú jednú vlastnosť spoločnú: „Ako sa postava/y vysporadúvajú s danou situáciou, väčšinou to býva naprosto humorne a komicky, lebo sa zaraďujú ku komediálnemu žánru” ? Ani tentoraz to nie je žiadna výnimka, lebo postavy si zvyčajne vypomáhajú ustavičným hrešením, no i napriek tomu, že si bohvieako nezakladám na jeho opakovaní, neprekážalo mi to, vo filmoch mi to absolútne nevadí, skrátka, vyžaduje si to scenár, i keď vždy hádam nemusí ? V reálnom, nefikčnom živote, mi to už dosť vadí, ak natrafím na hulváta ! Andy a Cristin sú neuveriteľne svieži, aj keď ešte neurobili dieru do toho sveta filmového, dá sa s nimi do budúcnosti počítať, veď J. K. Simmons, by teda vedel o tom vyprávať... ? Štáb mi bol totálne neznámy: Režiséra, scenáristu, kameramana a hudobného skladateľa síce nepoznám, ale to mi nezabránilo byť s ich prácou, takmer maximálne spokojný. Najlepšie si je užiť práve taký filmový počin, od ktorého to dopredu nikdy neočakávate, o to viac vás môže i veľmi príjemne prekvapiť a inšpirovať... !? Pohodička. (02.09.2020)

Celé to působí jako nevydařený pokus o to natočit originální, nápaditou, zkrátka ''jinou'', než tuctovou romantickou komedii. Proč nevydařený, ukazuje například práce s motivem časové smyčky, který se vyčerpá asi po dvaceti minutách, neboť všechny karty jsou ihned vyloženy na stůl. Navíc to příliš originální není, neboť film se drží dějových schémat, která jsou pro romantické filmy tohoto typu naprosto typická (mezi dvěma polovičkami to nejprve zajiskří, následně dojde k nedorozumění, které je rozdělí, aby si nakonec pak oba ve své odloučenosti uvědomili, že jeden bez druhého nedokáží žít, bla bla bla). Navíc jsem se moc nesmál, a to nejspíš proto, že mi ten humor přišel vcelku bezzubý a zbabělý. (30.08.2020)

Veskrze nesnesitelný film, který jsem vyloženě protrpěl. Nesympatické obsazení (člověk, který ho dával dohromady, musel mít vyloženě zadání, sehnat do všech rolí co nejhnusnější herce), neoriginální (vykradený) námět, nezajímavý děj i postavy, a celé mi to přišlo zoufala nevtipné. Navíc mě iritoval ten paradox, že Nyles a Sarah si vše pamatovali, ale přitom nestárli - to mi nedává smysl, tak buď měli prožívat ten den stále znovu i s vyresetovanou pamětí (a tudíž by ani nevěděli, že ho prožívají stále znovu, ani by nestárli), nebo ok, ať si teda vše pamatují, ale pak by přece museli i stárnout ne? Celkově musím říct, že náběh závěrečných titulků zde pro mě znamenal velkou úlevu, že ta blbost konečně skončila, scenáristicky mě to prostě strašně popuzovalo (mj. proto, že jsem alergický na filmy, v nichž se nějaký zásadní problém vyřeší tak, že si to hlavní postava vygooglí - btw. je zajímavé, že něco tak samozřejmého nenapadlo i Nylese a přišla s tím až Sarah) a taky mi přišlo poněkud smutné, když jsem si vybavil všechny ty skvělé artové filmy, které Aerofilms dřív kupovali, s nimiž tahle sračka pro mě až nepochopitelně kontrastuje (nemluvě o tom úletu pouštět do kin film, který je dávno ke stažení online). (01.08.2020)

Čekala jsem víc. Aby se to jen vzdáleně dalo připodobnit k Hromnicím, muselo by to být lépe obsazeno, lépe zahráno, lépe napsáno, určité pasáže fajn byly, však poskrovnu. Otravovala jsem se celou dobu, přitom skutečné peklo přišlo až při projekci následující hrůzy s názvem Ta druhá. Dvě slabé záležitosti, tato sice výrazně vkusnější, no ale já se ptám: kam se nám poděly všechny sympatické a pohledné bytosti? Teskním po mladinké Cameron Diaz, Meg Ryan, Andie McDowell, Heleně Bonham Carter a všech dalších bystrých, zábavných, fotogenických divách filmového plátna. (23.07.2020)

Příjemná žánrová jednohubka. Nečekal jsem od celovečerní premiéry Maxe Barbakowa s Andy Sambergem v hlavní roli velké divy, ale ve finále je to hodně zábavná podívaná. Motiv časové smyčky už dnes asi nikoho tolik nepřekvapí, ale přesto působí poměrně svěže. Samberg je překvapivě hodně fajn, nejde se vyloženě až na komediální dřeň a nepůsobí to tak nijak nucené. Milioti a Simmons jako sidekickové také na výbornou, takže nezbývá než doporučit všem, kteří hledají nenáročnou zábavu, která zvedne náladu. (16.07.2020)