Candyman

Mestské legendy sú pre mňa jednou z najlepších ingrediencií hororu ako takého. Candyman 2021 je presne podľa môjho gusta: temné, pomalé, rozvážne, príjemne rozvláčne, ponuré, dospelé, krvavé, ale nie prehnane, občas jemne humorné (bez toho, aby to narúšalo konzistentnosť pochmúrnej atmosféry). Kasting výborný. Tvorcom sa podaril husársky kúsok: Tonyho Todda do filmu rozmiestnili tak šikovne, že budí dojem, že je v každej scéne a pritom nemá ani 180 sekúnd. Samozrejme, ohromne veľa filmu dáva Cabrini-Green. Pritom ale úplne inak, než v geniálnej jednotke. Svojská štvrť za desaťročia podstúpila revolúciu a vyzerá úplne inak, ako v prvej časti, čo je realistické, lebo všetko na svete sa mení, ale zároveň niektoré temné veci z minulosti pretrvali do dnešných dní. A to je realistické tiež, lebo naopak iné veci sa nemenia, pretože to zlo, tá hlúposť a malosť, to všetko je v nás geneticky zakódované, nikdy sa nepoučíme. Režisérka fenomén Candymana ako takého šikovne a nečakane zasadzuje do širšieho kontextu. Už ani zďaleka nejde „len“ o „nejakého“ neprávom zavraždeného maliara, ale o krivdu páchanú istou častou spoločnosti na inej časti populácie, pričom po tejto krivde zostáva temná machuľa, ktorá sa systematicky, zacyklovane vracia. Kameraman John Guleserian sa do slova a do písmena láskyplná hrá s vynikajúcou architektonickou stránkou snímky. S panoramatickými zábermi. So zábermi na  závratne vysoké budovy. S opustenými starými ulicami. S modernými skvostmi. S interiérmi. Aj s exteriérmi. Raz bohatými, inokedy chudobnými. Jednotku považujem za jeden z najlepších hororov desaťročia, pretože vrátila žánru vážnosť a preniesla ho z temných lesov na sídliská a do miest, kde zlo vyčíňa paradoxne napriek tomu, že je všade plno ľudí, ktorí by vám mohli pomôcť, ale namiesto toho sa na vás pekne krásne vyserú, aby sa nenamočili do problémov. Alebo im je to fuk. Alebo by vám aj pomohli, ale voči zlú sú bezmocní. TO je horor. O Candymanovi 2021 môžeme s čistým svedomím hovoriť ako o štvorke, hoc explicitne nadväzuje len na jednotku. No nemal som pocit, že by popierala udalosti z dvojky a trojky. Ale je natočená tak umne, že ju v pohode môžu vidieť aj diváci, ktorí nevideli prvé tri diely. Takto by podľa mňa mali vyzerať reštarty: aby to neboli jednoduché remaky, mali by brať do úvahy to, čo v minulosti zaznelo, avšak nemali by tým byť otrocky zviazané. Keďže jednotku zbožňujem, vychutnával som si chuťovečky typu „Vanessa Williams hrá v oboch snímkach rovnakú rolu“, alebo „v Candymanovi 2021 síce existuje Daniel Robitaille, ale explicitne (s výnimkou bábky) ho nevidíme, čiže v danej úlohe nevidíme ani Tonyho Todda. Ten technicky braté hrá úplne inú postavu. Pritom v dobe, kedy píšem tieto riadky, je na IMDb podľa mňa pri hercovom mene nesprávne uvádzané meno postavy Daniel Robitaille. (22.09.2021)

Na novýho Candymana jsem byl hodně zvědavej. Před puštěním jsem si četl jen obsah. Zdejším komentářům jsem se vyhnul a nečetl jsem ani jiné recenze. Dokonce jsem nekoukl ani na trailer. Po dokoukání musím uznat, že pojetí celýho příběhu novýho Candymana mě celkem překvapilo. Čekal jsem totiž úplně něco jinýho než mi bylo nabídnuto. Za sebe můžu říct, že zklamanej nejsem (ikdyž Candyman z roku 1992 zůstal nepřekonán)ale myslím si, že film právě díky svému pojetí bude mít problém oslovit širší divácký publikum. (02.10.2021)

Původní film z 90. let mám celkem rád a v pubertě jsem u něj umíral hrůzou, takže jsem byl na sequel hodně zvědavý. Po stránce toho, jak organicky to navazuje na originál, mě to celkem příjemně překvapilo - naroubování děje nového Candymana na toho původního dává absolutně smysl (btw. zaujalo mě, že postavu Anne-Marie McCoy ztvárnila v obou filmech stejná herečka, Vanessa Williams, kterou jsem po těch 29 letech od natočení prvního filmu vůbec nepoznal, jak se v obličeji změnila; v sequelu rovněž zazní hlas Virginie Madsen z jedničky, což mi přišlo fajn a nevadilo mi to tam, a dokonce se tam v malé roli objeví i sám původní Candyman, Tony Todd). Nicméně moje opatrná očekávání (živená hlavně v úvodu filmu), zda by nový Candyman nemohl být náhodou taková pecka jako kdysi Uteč, zůstala bohužel nenaplněna - na to, že to má jen 1,5 hodiny, se mi to nějak nepříjemně táhlo, místy se mi tam téměř vkrádala nuda, strašidelné momenty jsou strašidelné přesně tím způsobem, který nemám rád (stísňující napínavé ticho, které je ukončeno hlasitým zvukem a nějakou akcí), a někdy cca. od 69. minuty se to zvrhne do něčeho, co už mi nedávalo smysl a co mě vůbec nebavilo, včetně příšerného rozuzlení. A taky mi přišlo, že soundtrack lehce vykrádá geniálního Glasse z jedničky, a bylo mi trochu líto, že z nového Candymana byl téměř kompletně vypuštěn motiv urban legends, který měl v původním filmu zásadní význam pro celý děj. Takže za mě spíš zklamání a nepochopení toho, s jakými pohnutkami ten film vlastně vzniknul. (25.11.2021)

Má to tri obrovské klady - kamera, Candymanové vraždy a záverečné animované titulky. Zvyšok je priživovanie sa na pôvodnom filme, ktorý kládol dôraz na atmosféru. Tá tu veľmi nie je, hoci nočné Chicago má niečo do seba. Odkazy na pôvodný film síce poukazujú na to, že tvorcovia majú originál v úcte, chcú ho posunúť niekde ďalej a zároveň byť osobitý. Bohužiaľ pracujú v mantineloch pôvodného príbehu. Nedokážu preklenúť dobu kedy vznikol pôvodný film s tou súčasnou. A nie vizuálom. Ale spôsobom rozprávania. Tým pádom z toho vzniká prapodivný zlepenec nového hávu ale veľmi starého príbehu. A tým pádom film veľmi ako prekvapiť. Je predvídateľný. A napätie v ňom nefunguje takmer vôbec. Na zabitie večera stačí. Ale akosi som naivne dúfal, že to vypáli trochu iným smerom. V zásade taká rutinná jazda, ktorá pre tých čo žáner poznajú, neponúka až tak veľa. (23.09.2021)

Upřímně vůbec netuším, kde se tady vzalo tak špatné hodnocení. Candyman sice není dokonalý, ale na starou klasiku navazuje perfektně a celkově budí velký respekt. Občas má sice člověk problém, aby z toho nevrhnul, protože některé scény jsou opravdu chuťovky, ale to k tomu prostě patří. Mezi hororovou konkurencí, která chodí v posledních letech do kin se tak jedná o jeden z nejlepších počinů, na které jsem měl možnost narazit. (03.06.2022)