Candyman

Mestské legendy sú pre mňa jednou z najlepších ingrediencií hororu ako takého. Candyman 2021 je presne podľa môjho gusta: temné, pomalé, rozvážne, príjemne rozvláčne, ponuré, dospelé, krvavé, ale nie prehnane, občas jemne humorné (bez toho, aby to narúšalo konzistentnosť pochmúrnej atmosféry). Kasting výborný. Tvorcom sa podaril husársky kúsok: Tonyho Todda do filmu rozmiestnili tak šikovne, že budí dojem, že je v každej scéne a pritom nemá ani 180 sekúnd. Samozrejme, ohromne veľa filmu dáva Cabrini-Green. Pritom ale úplne inak, než v geniálnej jednotke. Svojská štvrť za desaťročia podstúpila revolúciu a vyzerá úplne inak, ako v prvej časti, čo je realistické, lebo všetko na svete sa mení, ale zároveň niektoré temné veci z minulosti pretrvali do dnešných dní. A to je realistické tiež, lebo naopak iné veci sa nemenia, pretože to zlo, tá hlúposť a malosť, to všetko je v nás geneticky zakódované, nikdy sa nepoučíme. Režisérka fenomén Candymana ako takého šikovne a nečakane zasadzuje do širšieho kontextu. Už ani zďaleka nejde „len“ o „nejakého“ neprávom zavraždeného maliara, ale o krivdu páchanú istou častou spoločnosti na inej časti populácie, pričom po tejto krivde zostáva temná machuľa, ktorá sa systematicky, zacyklovane vracia. Kameraman John Guleserian sa do slova a do písmena láskyplná hrá s vynikajúcou architektonickou stránkou snímky. S panoramatickými zábermi. So zábermi na  závratne vysoké budovy. S opustenými starými ulicami. S modernými skvostmi. S interiérmi. Aj s exteriérmi. Raz bohatými, inokedy chudobnými. Jednotku považujem za jeden z najlepších hororov desaťročia, pretože vrátila žánru vážnosť a preniesla ho z temných lesov na sídliská a do miest, kde zlo vyčíňa paradoxne napriek tomu, že je všade plno ľudí, ktorí by vám mohli pomôcť, ale namiesto toho sa na vás pekne krásne vyserú, aby sa nenamočili do problémov. Alebo im je to fuk. Alebo by vám aj pomohli, ale voči zlú sú bezmocní. TO je horor. O Candymanovi 2021 môžeme s čistým svedomím hovoriť ako o štvorke, hoc explicitne nadväzuje len na jednotku. No nemal som pocit, že by popierala udalosti z dvojky a trojky. Ale je natočená tak umne, že ju v pohode môžu vidieť aj diváci, ktorí nevideli prvé tri diely. Takto by podľa mňa mali vyzerať reštarty: aby to neboli jednoduché remaky, mali by brať do úvahy to, čo v minulosti zaznelo, avšak nemali by tým byť otrocky zviazané. Keďže jednotku zbožňujem, vychutnával som si chuťovečky typu „Vanessa Williams hrá v oboch snímkach rovnakú rolu“, alebo „v Candymanovi 2021 síce existuje Daniel Robitaille, ale explicitne (s výnimkou bábky) ho nevidíme, čiže v danej úlohe nevidíme ani Tonyho Todda. Ten technicky braté hrá úplne inú postavu. Pritom v dobe, kedy píšem tieto riadky, je na IMDb podľa mňa pri hercovom mene nesprávne uvádzané meno postavy Daniel Robitaille. (22.09.2021)

Tak ako originálnu verziu som nevidel, ale tento Candyman mi prišiel slabší než Candyshop od 50 centového rapera. Všade to je prešpikované rasizmom a už mi to príde, že tie filmy k tomu rasizmu sami prispievajú. Keď nám budete všade tlačiť, ako sú tí čierni obeťami a všetci bieli sú zlí, tak okamžite príde protireakcia z tej strany, ktorá je nálepkovaná všetkým tým sajrajtom. Všetko sa to už točí tak, aby to vyhovovalo politickým merítkam liberálov a marxistov. Tak s týmto bežte do prdele. (02.09.2021)

Líbí se mi, že byla zachována "pomalost", důslednost a sebevážnost prvního filmu. Sice to vede k poněkud pomalejšímu rozjezdu, ale jinak to je velmi zajímavé pokračování, které to nepřehání s metaprvky a pomrkáváním, primární roli hraje opět sociální komentář, tentokrát navíc obohacený o individuální úhel pohledu protagonisty, který do tohoto světa v nějakém slova smyslu patří i nepatří. Hra se zrcadly, která na téhle rovině v původním filmu vůbec nebyla (nevím, jak v pokračováních) ukazuje, že filmaři nepotřebují jen otrocky sledovat předlohu, ale rozvíjejí ji. Vrstva o roli a hodnotě umění a umělcích přijde určitě někomu jako to nejvíc nosné a zásadní, mně to přišlo trochu nadbytečné a hrozící, že se tím film přeplní a strhne pozornost (zvlášť když to je na konci víceméně irelevantní) - ale respektuju to a "nevadilo mi to". Občas bylo poněkud zvláštní chování některých postav, ale to mě zpravidla u hororu zajímá tak málo, že jsem zvažoval to ani nezmínit. Je to především zajímavá alternativa, příliš to nezapadá do žádné konkrétní škatulky. (26.09.2021)

Jordan Peele očividně zavolal pár černým bratrům s hákem a cukrovinkama pro děti pana domácího – a perfektně zde demonstruje, jak má vypadat objektivně kvalitní moderní horor. Závěrečný titulky prostřednictvím stínohry, které v podstatě parafrázují historii rasově motivovaného lynčování v USA, jsou geniální. Motiv rasismu je zřejmě i důvod, proč většině uživatelů ČSFD u sledování evidentně praskla žilka, a mě to actually těší...... [#HORROR'SNOTDEAD] (03.10.2021)

[15%] Boha jeho, to byla ale kundovina! Candyman, no to mě poser. Původní filmy jsem neviděl, tento nový jsem si prostě dal náhodně na odreagování. No, hned ze začátku se nám tu ukázalo klasické LGBT, takže tohle asi řešit nebudu. Postavy mě nebavily a nějaké hororové prvky? Absolutně nulové. Mělo to Rko, takže se tu obejvilo pár kruvavých scén, které mě teda nebavily, ale aspoň nedávám odpad, i když je to asi jedno, že dávám velmi slabou 1*. Prostě je to shit. Nikomu nedoporučuji! (22.05.2022)