365 dní

V tomto případě termín „szukam gangstera“ nabývá úplně nových rozměrů.  Padesát odstínů šedi pohádka pro zoufalé manželky, které každodenně na gauči sní o tom, že u nich jednou zabouchá na dveře princ na třiceticentimetrovém penisu a udělá jim to tak, jak jejich Franta nedokáže ani po pěti modrých pilulkách. Co dodat? Plytké, nepřirozené, realitě vzdálené světelné roky. Pánové se pobaví, dámy zvlhnou a já se zvlhle bavím. (02.09.2022)

Drsný film nemalým počtom soft porno scén z Poľska už sám sebou budí záujem. To, že sa jedná o „podobný film“ ako Fifty Shades of Grey a že „365 Dní je film Fifty Shades of Grey pre chudobných“ sa ja osobne nestotožňujem. V porovnaní s „USA verziou“ je totiž viac surovejší a disponuje „otvorenejším svetom“. Obsahovo a scenáristicky však 365 Dní je podobne povrchný ako FSoG. Obdive filmy majú ešte jednu spoločnú vec – knižnú predlohu v obidvoch prípadoch napísala žena. Osobné hodnotenie: 60% (**) (03.09.2022)

Příběh filmíku se točí kolem Laurinky, která tak trochu neví co chce. Zároveň se nudí se svým aktuálním (asi) přítelem (nejsem si jistý, protože jsem asi špatně poslouchal) a proto se nechá unést primitivem z nějaký mocný rodinky, který je ultimátní svůdník a psychouš, který se při ehm ehm styku tváří jak Shrek, když mu někdo cizí strčí patu do bažiny. Guilty pleasure scény fungují, ale čekal jsem toho trochu.. no více. Podtrženo, sečteno, Poláci se posnažili a vyvařili si jednu mini-prsatou hvězdičku. 1/5 (30.04.2023)

Co to vidí, oko mé modravé? Vážne bude aj druhá časť????? :D :D :D Dude, just no.. seriously, stop! (04.07.2020)

"Hledal jsem tě po celém světě." Absurdní polská sračka made in Netflus. Totálně debilní scénář, trapná zápletka a směšné herecké výkony. 0/10 (27.04.2022)

. (16.08.2022)

Část první. Přítelkyně je velká milovnice trilogie 50 odstínů (šedi, temnoty a dál fakt nevím), kterou já pohrdám. Když se mě snažila přesvědčit, že to není až tak hrozné, za příklad mi uvedla 365 dní, které se 50 odstínúm v lecčems podobají, ale zde se i dle jejího názoru skutečně jedná o absolutní filmové dno. Neuváženě jsem se nechal přesvědčit, že se s ní na těch 365 dní, včetně sequelů, podívám, s tím, že pak ty Odstíny šedi možná i docením. Už v tu chvíli jsem cítil průser. Mýsily se ve mně pocity strachu a nervozity, asi jako u čerstvě zmobilizovaného kluka, kterého právě posílají na válečnou frontu. Věděl jsem, že mě čeká leccos, ale nevěděl jsem, jestli to přežiju a budu schopen se potom vrátit k normálnímu životu. Inu... Se šrámy na duši i těle jsem přece jen přežil. A můžu se tak s Vámi nyní podělit o svůj zážitek, který mě bude ještě mnoho následujících let strašit v nočních můrách. Den první (Příjezd na frontu a seznámení s nepřítelem): Bojiště Netflix. S mrazením v ruce mačkám tlačítka na ovladači a v netflixovském hubbu hledám a následně pouštím 365 dní. Zachvacuje mě strach. Začínám se potit. Cítím, jak mi ledové kapky potu tečou po tváři. Uvědomuji si, čemu jsem se upsal, a přesto nebo právě proto mě zachvacuje panika. Jak sleduji červené kolečko, které se pomalu otáčí po tmavé obrazovce televizoru, přemýšlím nad útěkem z boje. Alas pozdě. Film, jestli se tomu tak dá řikat, začíná. Nepřítel byl na dohled. Napětí v místnosti by se dalo krájet. A pak přišel útok. Nebyl nečekaný. A dokonce začal poněkud zlehka, neboť úvodní scéna, ač nikterak zdařilá, ještě nesla prvky kinematografického umění. Byl to však zastírací manévr, jak mě zmást a nechat polevit na ostražitosti. Hned poté na mě totiž začal nepřítel pálit kulometnou salvu scén, jenž byly v lepším případě urážkou dobrého vkusu, v tom horším vizuálním ekvivalentem chemických zbraní způsobujících krvácení ze všech tělesných otvorů a pomalou, bolestivou smrt. Snažil jsem se krýt a uhýbat, leč marně. Věděl jsem, že se nelze bránit. Mým cílem se tedy stalo přežít. Nebylo to vůbec snadné, neb tvůrci se mě svým scénaristickým a všeobecně řemeslným (ne)umem snažili udolat ze všech sil. Pálili na mě scény bolestně směšné postrádající vzájemnou návaznost i sebemenší náznak logického chování jednotlivých postav prezentovaných buď těžce topornými nebo přehnaně expresivními herci. A to vše navíc v příběhu, který by se dal jednoduše popsat jako fantazie násilného mysoginího psychopata či extrémně submisivní blbky s nulovou sebeúctou. Ani jako to porno to pořádně nefunguje, ač se snímek chvílemi tváří jako z produkce Bangbros či Brazzers. Přes všechny ty hrůzy jsem se nakonec dostal až k samotnému závěru, který po mě však mrštil granát v podobě toho nejdebilnějšího a nejhůře prezentovaného twistu, který jsem kdy v životě viděl. První den na bojišti byl náročnou zkouškou, přesto ve mě rostl neodbytný pocit, že to pravé peklo se na mě teprve řítí. 2/10 (21.12.2022)

Neviem ako by som toto ohodnotil, tak pre mňa jednoznačne 1 hviezdičku za Lauru bez handier haha.. zvyšok je na úrovni argentínskej telenovely. (10.06.2020)

Mixík rádobyporna a telenovely, s hlavním hrdinou Odpudivým Slizounem. Na koukání ve dvou je lepší si pustit cokoliv explicitnějšího, na výplach mozku je lepší Divoký anděl nebo rovnou mlátit hlavou do zdi. (16.06.2020)

50 odstínů šedi v odvážnější verzi...a taky ještě o něco pitomejsi. 🙏😅 Nazvala bych to možná "jak si týpek nechá dělat ku*bu 20x za film". Znovu to určitě vidět nepotrebuji (18.06.2020)

Vizuál bol celkom moderný a dobrý, to, že herci vyzerali ako z tureckej telenovely mi nevadilo, príbeh bol jednoduchý, zahrané to bolo tak všelijak a milostné scény boli síce vášnivé, ale iba ľahko erotickej povahy, čo ma sklamalo najviac. Koniec bol pre mňa celkom nečakaný, ale niesol sa v duchu kostrbatosti celého filmu. Takže, nejednu ženu v dlhotrvajúcom vzťahu tento film poteší, ale kvalitatívne je to podobné ako väčšina takýchto filmov pre ženy. 5,2/10. (24.06.2020)

Pokaždý, když slyšim to jeho "baby girl" tak si trochu ugrcnu. Lidi, víte že je normální koukat na porno? 10% (05.07.2020)

Zlatých 50 odstínů šedi. (30.07.2020)

V první polovině téměř nefunkční příběh bez příběhu a scénáře, ve druhé půli se sesypalo to málo, co film v té první nastavil a ve finále nezbylo vůbec nic. Chtělo by to být jako Padesát odstínů šedi, ale základní problém je v tom, že i slavnější americký film má lepší scénář a je alespoň trochu uvěřitelný. Tady se na sebe nabalují příšernosti, u kterých má člověk chuť si jen ťukat na čelo. Nefunguje herci, kteří vlastně nejsou herci, nefunguje scénář, nefunguje dramaturgie, nefunguje jakákoliv emoce, kterou bych k těm dvěma mohl cítit. Anna Maria Sieklucka je přitažlivá a kameraman očividně věděl jak jí natočit, aby vypadala dobře, ale to je upřímně to jediný, co bych mohl vyzdvihnout. Závěr je dost wtf právě proto, že si divák nemá absolutně jak vypěstovat nějaký vztah. Je mi upřímně úplně jedno jak dopadnou. Po první ještě trochu koukatelný polovině, která byla plná krásných míst a trochu toho neznáma a hry "máš rok na to, aby ses do mě zamilovala", je pak ta druhá jak z obyčejného romantického filmu, kde se dokonce tvůrce snaží i o vtip. Akorát jsem se nesmál a jen čekal až to skončí... A to nepovažuju Padesát odstínů šedi za takový odpad, jako ostatní. Tohle je ale o 2 levely níže. (05.07.2021)

No hele... Film to byl fakt tragickej, ale rozhodně lepší než nějaký obyc péčko :) (22.08.2021)

Taky hnoj som nevidel ani u starkej na dedine. Massimo je taky mafian asi ako ta dievcina (bohvieakosavola) inteligentna (31.08.2021)

Poměrně hloupá a velice vlažná romance. Pro mě ztráta času. (16.01.2022)

Hozná hovadina. Prý mix Kmotra a odstínů šedi. Jako vážně? (19.01.2022)

Au!!! Tohle se fakt nedalo! Dál nerozebírám, protože by to bylo dlouhé a škoda času. (28.04.2022)

Jedna hvězdička za Olgu... (14.11.2022)