Čest a sláva

Myslím, že mezi všemi těmi rychlokvašenými historickými filmy, který se u nás točily v 60. letech jak na běžícím páse, ční Čest a sláva kvalitativně nebývale vysoko. Hlavně Hrušínský a Kemr hrají jako o život; oproti tomu takovej Lipský nebo Hanzlik zase byli skutečným zklamáním (zvlášť u Hanzlika, ztvárňujícího miniroli zlýho vojáka, nemohli tvůrci při obsazování postav zvolit míň vhodnej ksicht). Přestože je dílko vynikající a velmi mě potěšilo důvěryhodný zobrazení poměrů, který je třeba ocenit třeba ve vztahu rytíř - poddaní sedláci, samotná dějová linka je poněkud podivná a vůbec nepochopitelně na mě působí, proč se zemitý rytíř Randa nechá zfanfrnět k buntu od tradičně přemoudřelýho Högera. A když pak vytáhne se svými pěti sedláky do sebedestruktivní války s císařem pánem, působí to na mě už tak nějak debilně a parodicky. No a kdyby mi do tvrze přikodrcala sympatická Blanka Bohdanová, bičem bych jí hnal a ne jí vykrmoval celou zimu. (27.09.2012)

Úvodní scéna s hořícím křížem a pochodováním sedláků za impozantního dunění hudby Zdeňka Lišky slibovala něco velkýho, alespoň z půlky tak, jako o rok později natočené Vávrovo Kladivo. Bohužel se moje očekávání ale nenaplnilo a film mě nijak nezaujal. Z herců mi přišel zajímavý asi jenom ten Höger, ostatní mě nebavili. Filozofický dialogy neustále ztrácely mojí pozornost, kterou zaručeně vracela jen v úvodu zmiňovaná hudba. Čest a sláva pro mě bude jenom bývalý trezorák, kde se hodně řve, ale málo děje. (30.08.2016)

Desivé obrazy mŕtvol a pochodu voči nim ľahostajných ľudí zachytené výnimočnou kamerou sa krásne snúbia s vážnymi tónmi hudby Zdenka Lišku. Marketa Lazarová to nie je, ale aj tento cit pre detail Hynka Bočana treba oceniť. Kemr ako vždy výrečný, no životný výkon je asi v Markete, Hrušínsky v hlavnej úlohe ako prísny grobian. Pri jeho tóne hlasu pri vete „Pane bože..“ si divák môže na chvíľu zažiť neistotu, či ironicky komentuje situáciu, avšak hneď prechádza do modlitby. Tento krásny scenáristicko-herecký detail je jedným z vycibrených chvíľ výborného filmu. Podobné humorné pomrkávanie scenáristu na diváka je aj pri motivačnej reči rebelujúceho hrdinu v podaní Karla Högera. Akcia je brutálna a s hudbou náboženských piesní výborne pôsobivá. Presviedčanie hlavnej postavy o nevyhnutnosti pridania sa na tú správnu stranu je napriek jej neochote ovplyvňované okolnosťami, ktorým sa nedá uniknúť. Cirkevný predstaviteľ je vybraný výborne s pochybnosťami vtedajšej doby. Všetky aspekty filmu sú v dokonalom súlade a tvoria výnimočný zážitok, ktorý bol škoda chovať ako trezorový film. (09.05.2020)

Jasně, že člověk se potřebuje zu fressen; jasně, že válka je nevýslovně krutá. Tento film však přináší naprostou adoraci malosti a ubohosti; vydávaje přízemnost za zemitost; touhu po svobodě za salónní revolucionářství, přičemž života běh vnímá pouze a jedině jako malichernou běhnu, která si na člověka zdravého rozumu zasedla, by jej rozdrtila. Tam, kde je Vláčil nadčasový, Bočan ryje držkou v hnoji. S předstihem; nikoliv prorocky.------- Dílko jest výborně obsazeno, jakož i velmi slušně natočeno, což na jeho mrzké podstatě ničehož nemění. (05.03.2014)

„Co myslíte, že bych mohla chtít. Je mi smutno. Bojím se v noci sama…“ – „Petlice je tady, dobrou noc.“ Výborné historické drama. Ve jménu zobrazované doby náležitě plné naturalismu, špíny, vulgarit, buranství, chudoby, strachu, zmaru, ale také pohodlnosti, falešné nábožnosti (vhodně vypíchnuté knězem, se kterým ON už nemluví) a možná trochu překvapivě i (černého) humoru. Stojící na hercích, nechybí mu ani něco k zamyšlení. Hodně výrazná je hudba Zdeňka Lišky (která mi zpočátku nesedla, ale čím dál víc jsem jí v průběhu přicházel na chuť, až mě ke konci dokázala uhranout), zdařilé jsou také kostýmy, konec je nanejvýš emočně působivý. Solidní 4*, opět 1 z případů, kdy nechápu, jak mi mohl film takového formátu tak dlouho unikat. „Krásné stříbro, po rodičích, viďte? Měl jste je rád?“ – „Mají to za sebou.“ – „Snad pro ně líp, ne?“ – „Taky si říkám, těžko by se dneska vyznali.“ (14.03.2014)