Stratený svet

Viděl jsem verzi, která měla 68 minut a díky tomu jsem zřejmě přišel o ono avizované cameo Sira A. C. Doyla. Těšil jsem se, ale zase tolik to nevadí, protože i tak bylo na co se dívat. Ztracený svět je úchvatný hlavně po trikové stránce, protože na to, že byl rok 1925, je to něco famózního. A nijak úsměvně to nepůsobí ani po 85ti letech od svého vzniku. Takto nadšený jsem bohužel už nebyl z příběhu. Ten mě zase tolik nebavil. (21.12.2010)

Kouzlo dobrodružného eskapismu. Dějový oblouk je velmi jednoduchý a značně melodramatický, jak se tomu ostatně u raných začátků kinematografie slušelo a patřilo, nicméně stále velmi dobře funguje a svým archetypem prakticky předznamenává legendární díla, jako jsou původní King Kong i relativně mladý Jurský park. Navíc zde opravdu kraluje práce s miniaturami a speciálními efekty, které by (zvláště v bombastické poslední půlhodině) prakticky zcela obstály i ve filmu o tři dekády mladším - ano, tenhle Ztracený svět v mnohém předčí i mnohá americká sci-fi vzniklá v 50. a 60. letech minulého století. Totální žánrový milník. (15.06.2022)

Pôvabná, doslovná (až na tú nešťastnú ženu, ktorú by ste v knižke hľadali zbytočne), nemá a čierno-biela adaptácia Doyleovho ("Pes baskervillský") útleho chlapčenského románu stojí na atmosfére veľkého dobrodružstva, výkone cholerického mastodonta Wallacea Beerya (profesor Challenger) a silných trikoch. (09.01.2007)

Kdyby Harry O. Hoyt koncipoval snímek jako pětiminutový přírodopisný dokument o jihoamerické fauně, tak bych možná i udělil jednu dvě hvězdy. Záběry kočkovitých šelem či hadů by se zřejmě nepodařilo prodat rovnou do National Geographic, ale jako nadšený zoolog bych jimi určitě nepohrdl. Režisér se však rozhodl vytvořit dlouhometrážní míchanici bez hlavy a paty, po které zůstane na tváři diváka značně křečovitý úsměv. Scéna s postavou, která čirou náhodou uklouzne na banánové slupce, má velmi daleko i do nepovedené grotesky a dosud marně patrám po jejím smyslu. Lost World se totiž kromě tohoto ústřelu snaží tvářit velmi vážně, k čemuž mají zřejmě pomoci i afektované herecké výkony. Když se však na scéně objevili dinosauři, vyprskl jsem smíchy. K jejich oživení byla použita naprosto triviální stop-motion animace, za níž by se bezpochyby musel stydět i žák prvního ročníku pomocné filmové školy. Chování dinosaurů navíc nedává nejmenší smysl a těžkopádný stegosaurus zde jeví známky větší hbitosti jak obávaný tyrannosaurus. Arthur Conan Doyle se musí v hrobě obracet. Kdo chce uvěřitelné dinosaury, ať se místo této nezáživné blbiny raději podívá na Spielbergův Jurassic Park. Odpad. (14.03.2017)

Triky aj výprava zrejme boli na svoju dobu ohromujúce a publikum sa možno cítilo v kine ako v siedmom nebi. Lenže hodnotiť film iba takouto observačnou optikou proste nedokážem, pretože sú nemé filmy, ktoré ma emocionálne oveľa viac rozobrali a niekedy boli aj staršie než The Lost World. Vtipná je určite pridaná milostná zápletka, respektíve milostný trojuholník, ktorý stojí na premise, že snúbenica potrebuje od svojho budúceho muža dôkaz jeho hrdinstva, pričom je perfektne vypointovaná. (31.10.2019)