Suburra

Takto silný zážitok som (márne) čakal loni od Black Mass a Legend. Taliani holt hrajú mafiánske karty v iných leveloch než Briti a Amíci. Jedna menšia zlá udalosť, vedúca k apokalypse, ktorá pohltí a zničí všetkých. Pocit bezmoci, nemožnosti vyhnúť sa lapenia do siete zločinu tu vygraduje v zúrivé šialenstvo. Suburra je žánrovka, v Cannes by ju neoslavovali tak, ako onehdy artovejšiu Garroneho Gomorru, ale je to žánrovka sakra strhujúca a skvelo pracujúca s postavami. Výborne zahranými postavami. Dejové cestičky miestami povedomé, ale nikdy nespadnú vyslovene do klišé. Soundtrackové použitie najväčších hitoviek M83 bizarné, a možno práve preto o to viac pôsobivé. To ony rozhodli o mojej piatej hviezde. (07.03.2016)

Přesně ten typ filmu, který se mi nedobře hodnotí. Ani by mě nenapadlo, abych snímku vyčítal nedostatek poctivé filmařiny, ta tam rozhodně byla, problém byl v tom, že byla první hodina zoufale nudná a uspávající. Taky jsem se nedozvěděl nic nového- cikáni a politici jsou prostě všude stejní a prostituce je nebezpečným povoláním. Tyhle věty jsem si prostě musel zapsat: "Tak mě neštvi i ty, nebo ti uříznu nohu a dám ji do mrazáku. A vrátím ti ji, až přineseš prachy." Tak jo teda. (05.01.2020)

Suburra se snaží být komplexním kriminálním filmem, který zachytí drsné počínání gangsterů, neochvějné zásady mafie, zkorumpovanost politiků, stejně jako střípky lákavé atmosféry rádoby bezstarostného života za hranicí zákona. Bohužel do všeho jsme hozeni jako do rozjetého vlaku, v úvodu je těžké pochopit, jak kdo přišel ke své roli a oč mu vlastně jde. Ve stopáži jednoho celovečerního filmu se nestihneme plně sžít s postavami a plně pochopit jejich cestu, v tomto si Suburra ukousla velké sousto. Stále se však jedná o chytlavou a více zážitkovou než precizní kriminálku (např. ve smyslu filmů Scorseseho). 7/10 (14.08.2016)

Přesně tohle mám na evropské kinematografii nejraději. Občas totiž vyprodukuje snímek, o kterém slyšíte jen letmo či uvidíte trailer na kanále, kam jste jenom náhodně přepnuli, přičemž Vás ve finále "semele" a zanechá v němém úžasu více než kdejaký holywoodský spektákl. Suburra je přesně tímhle případem, jelikož režisér Stefano Sollima na ploše čítající 135 minut rozehrává několik zdánlivě nesouvisejících epizod, které postupem času zapadnou dohromady jako přesně vysoustružený kus nádherně odvedené strojírenské práce. Po celou dobu stopáže jsem byl ohromen stylem, jakým režisér pracuje s reáliemi Říma, herci, lidskými osudy, a tím, jak se nakonec propletou dohromady ve skvěle napsaném příběhu. Celý tento výjev obestírá skvěle zvolený soundtrack, který mi rezonuje v uších ještě teď. Upřímně, ještě než jsem si film pustil, byl docela skeptický ke zdejším hodnocením, nicméně teď, pár minut po projekci musím uznat, že Suburra je filmem, který mi svým syrovým a nekompromisním přístupem k dané látce zcela vyrazil dech. Jsem moc rád, že jsem dal na radu (Lektor!), potažmo i na zdejší hodnocení a film si pustil. A pustit byste si ho měli i Vy, mohu ho totiž s čistým svědomím vřele doporučit. (01.02.2016)

Užil som si tento film, aj keď som nemal žiadne predbežné očakávania. Dej mi pripomínal domino efekt, ktorý sa spustil neočakávaným predávkovaním mladej prostitútky. A potom to už išlo samo a je zásluha režiséra Solimu, že ten prepletenec ľudí, záujmov, moci a prospechu bol vnímateľný a aj keď si v ňom divák ťažko našiel svojho obľúbeného hrdinu, audiovizuálny zážitok mu to bohato vynahradil. Prekvapila ma zaujímavá hudba, ktorú som predtým nepočul a ktorá pridávala dobré body k celkovej atmosfére. Nemám záujem mudrovať nad tým, nakoľko je taký príbeh reálny, či sa niečo podobné odohráva aj na našom malom Slovensku, či je možné zapojenie klérusu do takého biznisu a pod. Všimol som si tiež, že vo filme hemžiacom sa zločinom a mŕtvolami som takmer nevidel policajtov, i keď musím uznať, že mi vôbec nechýbali. (27.01.2017)