Babylon

Babylon je zážitek. Kvůli takovým filmům se zkrátka chodí do kina a nevím, nevím, jestli letos uvidím něco lepšího. Stejně dobrého snad, protože věřím Oppenheimerovi, ale lepšího sotva. Tříhodinová jízda neřestným Hollywoodem dvacátých let v půlhodinovém úvodu zašlape Luhrmanova kýčovitého Gatsbyho do kokainem posypaného parketu a dál se odvíjí stylem takřka tarantinovsky-coenovským, v němž je každá scéna perfektně napsaná i zahraná, neodolatelný černý humor se mísí s napětím a nejrůznějšími bizarními výjevy, to všechno v naprosto zběsilém tempu, které udává Hurwitzova dokonalá hudba. A ti herci a herečky! Margot Robbie nikdy nehrála lépe, Brad Pitt dlouho nedostal takovou krásnou příležitost, neokoukaný Diego Calva s nimi v pohodě drží krok... Já byl v sedmém nebi a nechtělo se mi pryč. A ačkoliv mě filmové ceny jindy nechávají chladným, Babylonu bych přál úplně každou. Tím víc mě ovšem zaráží, že nebyl nominovaný na Oscara ani za nejlepší film, ani za režii, ani za herce nebo herečky... Snad tedy uspěje aspoň hudba, protože Justin Hurwitz je jednoduše génius, výprava a kostýmy. (28.01.2023)

Jak jsem psal na podzim zrovna u Zpívání v dešti - film o lásce k filmu mě vždycky potěší. Tady tomu nebylo jinak. Pokud se dobře vypráví, tak jako zde, stopáž nevadí a konec mě dojal stejně, jako ostatní. Ale ani tak mě snímek nestrhl, jak jsem čekal - tři hlavní, v podstatě klasické postavy se v ikonických letech v Hollywoodu snaží najít své místo na slunci - a obávám se, že i klasicky, celkem nepřekvapivě, většina z nich dopadne. Taky u mnohých dekadentních okamžiků mě napadlo, zda by v tehdejší době puritánství, studiového systému a cenzury byly vůbec možné. Takže zbývá užit si opulentní vizuální stránku a ostatní scény, které přibližují natáčení v těch báječných letech - scénu na planině nebo se zvukem. (30.01.2023)

Všechny filmové i zhýralé cesty vedou do Babylonu. Originálně zábavný i nemálo dekadentní náhled na smetánku němého filmu v tříhodinové náloži. A v dokonalém režijním provedení Damiena Chazella. Provede nás od roku 1926 a skončíme až v roce 1952. Éra němého filmu už bere pomalu a jistě za své. Revoluční nástup hlásí zvukový film. Filmová studia Kinoscope a MGM mezi sebou vedou tichý konkurenční boj. V popředí stojí tři protagonisté vyprávění - atraktivní Nellie LaRoyová (Margot Robbie), lascivní skandalista, příležitostná gamblerka i narkomanka, která si svoji hereckou slávu musí teprve vydobýt, ač podle mnohých hereckého talentu má pomálu, Jack Conrad (Brad Pitt), milovník žen a luxusu a hlavně nejslavnější herec své doby a také Manny Torres (Diego Calva), mexický přistěhovalec, který u filmu zastává nejrůznější funkce, jen se zatím nikterak neprosadil, ale bude se postupně šplhat nahoru. A minimálně ke dvěma z nich nebude štěstěna navždy tak přívětivá a ukáže jim svoje holá záda. Chazelle natočil svůj nejosobitější film. Má špičkové herecké obsazení, kterému vévodí Margot Robbie, po celé tři hodiny svého trvání má co nabídnout a stále chrlí nepředstavitelně dramatické, zábavné i prudce absurdní scény. Ač velmi často dochází k žánrovému prostřídání, stále to je přehledné a nevytváří to chaotický ráz. Kamerové obrazy Linuse Sandgrena patří k tomu nejlepšímu na poli snímání za poslední dobu. Hned v úvodu diváka zaplaví dekadentní večírek, který přivodí vodopád mravního úpadku, na kterém v červených odhalujících šatech tanečně řádí k pomilování určená Margot. Je to oslnivě nastavené a rázem přejdeme do drobných detailů z natáčení, kde se herci musí podřizovat roztodivným požadavkům věčně nespokojených režisérů, vznikají nesváry a nemálo záleží i na těch nejtitěrnějších detailech. A pochopitelně začnou narůstat osobní problémy našich tří protagonistů. Okolo filmu se vždy točí krásné ženy a scénář si dovolil vtípek, že by se Margot Robbie mohla konečně setkat se svojí dvojnicí v reálu Samarou Weaving. A tak se i stalo, načež si ty dvě zrovna do oka nepadnou. Margot z toho ale vyjde jednoznačně lépe, přinejmenším její na vteřinu odhalené prso, tedy není jisté, jestli se o to nepostarala její dublerka, a posléze stoprocentně stojící bradavky pod kostýmem rozverné studentky jí zajistí vítězství. Jedním z producentů filmu byl Tobey Maguire. Zřejmě si vymínil, aby ve filmu dostal svoji osobní linku, takže ve třetí hodině s ním film udělá odbočku, ale i ta se povedla. Tenhle film je nastavený získat mnoho filmových ocenění. Pozornosti na Oscarech se mu nedostalo. Minimálně k Margot Robbie je to značně nefér. Ve výsledku se zrodil velmi ojedinělý multižánrově pojatý film, co zapůsobí vizuálně, herecky, scenáristicky i režijně a ani v dalších kategoriích se neztratí. Skvělý počin. 10/10 (16.03.2023)

" and camera ...and sound...!" Nejako som cítil, že toto je ten pravý film pre veľké plátno a vyrazil som do kina. Damien Chazalle je stále veľmi mladý, no ešte viac talentovaný režisér. Jeden z tých, u ktorého je jasné, že pôjde v šľapajách velikánov ako Scorsese, Leone, Spielberg...Film, ktorý vzdáva hold filmovému remeslu tu nedávno natočil aj Spielberg, ale vedľa Babylonu je to veľmi komorný film. Kto z nich vyhrá bitku o Oscary? Babylon je veľkolepý epos, ktorý je nadupaný vizuálnymi nápadmi, davovými scénami a samozrejme hudbou, ktorou Chazalle spolu so svojím už dvorným skladateľom Hurwitzom ohuruje opäť. Našiel som si tu svoje skladby, niekedy je to až príliš divoké, no soundtrack je výborný, Oscar minimálne za hudbu je asi istý. Réžia je úplne geniálna, klobúk dole ako to Chazalle dokázal všetko pretaviť a skĺbiť do jedného dokonale fungujúceho celku. Humor nenásilne prechádza takmer celým filmom, no s blížiacim sa záverom sa nenápadne vytratí. Hlavné herecké trio je úžasné. Nebudem tu vychvaľovať hviezdy Pitt a M. Robbie, no je úžasne ako dobre zapadol neznámy Diego Calva a rozhodne sa nestratil. Film má mnoho doslova úžasných a čarovných scén. Prvý natáčací deň, bitka s hadom, stresové natáčanie so zvukom, tajná návšteva kina(Pitt) a jeho sklamanie... Film dokáže rozosmiať, rozbúchať srdce i dojať. Som fakt vďačný za tento film (aj ten Spielbergov) po všetkých tých digitálnych Marveláckych filmoch, ktoré okupujú kiná... Posledný movie mix si režisér mohol odpustiť, nejako mi to tam nezapadlo a už vôbec nie v kontexte scény "Singing in the rain". Inak krásna pocta Holywoodu a starým dobrým časom. Tie časy sú už preč, ale vďaka Babylonu ich môžeme znovu zažiť. A presne preto máme radi filmy. 80%. (06.02.2023)

Kocovina po večírku u Velkého Gatsbyho. Pošlapaná cívka s La La Landem vložená do promítačky obráceně. Hlavně ale čirá óda na filmovou radost a zároveň lesk a bída velkých herců. Pokaždé, když se zdálo, že se Babylon nadechuje k poslednímu aktu, přišla další změna. A další. Od bodavé radosti ke smutku na přání, nejpozitivnější emoce ruku v ruce s bolestí. Damien Chazelle nejspíš naposledy dostal přebujelý rozpočet a využil ho do posledního centu na film, který vidělo příliš málo diváků. Při jeho tvorbě vylezl ale tak vysoko, že je odvahou se za ním vůbec vydat. (21.02.2023)