Socialism in Motion: Czechoslovak Spartakiads 1955–1990
Réžia:
Tereza BernátkováScenár:
Tereza BernátkováHrajú:
Jaroslav Suchánek (a.z.), Miluše Voborníková (a.z.), Valerie Chmelová (a.z.), Jiří Štědroň (a.z.)Obsahy(1)
Nejmasovější a nejpropracovanější politický rituál celého východního bloku, nebo svého druhu lidový karneval? Střihový dokument Terezy Bernátkové se na fenomén hromadného cvičení dívá nejen pohledem propagandy, ale i samotných cvičenců... Díky bohatému množství archivních materiálů vás zveme k ponoru do minulosti československých spartakiád, které byly jednou z výstavních skříní minulého režimu. Pět spartakiádních ročníků představuje proměny socialistické společnosti. Zatímco v roce 1955 ukazovaly spartakiádní sestavy společnost jako dokonale fungující stroj, v šedesátých letech se nosilo rozjásané pojetí spartakiády s lidskou tváří, které se v normalizačních letech proměnilo v doklad jistoty, stability a rodinného štěstí, aby se v závěrečném roce 85 za doprovodu hitu Michala Davida proměnilo v jeden velký mejdan. Co se naopak neměnilo, byla dokonale zvládnutá organizace celé akce od technického zázemí Strahovského stadionu, přes logistiku statisíců cvičenců, zásobování potravinami až po hromadnou dopravu. Spoluautorem scénáře je historik Petr Roubal – držitel ceny Magnesia litera za naučnou literaturu. (Česká televize)
(viac)Recenzie (12)
Přehledný dokument, dnes by se řeklo časosběrný, o dlouhodobě plánovaných akcích, kterým se - bůhví proč - říkalo spartakiády (podle Spartaka či Spartakovců sotva). Pokud někomu chybí větší ponor do problematiky, má ho mít: Účastnil jsem se dvou spartakiád, první v roce 1960, cvičilo se s tzv. májkami opatřenými pentlemi. Zachovalo se z toho i pár fotografií; na jedné z nich sedím vpředu (byl jsem nejmenším klukem) s njmenší holkou, Maryškou Kováčovou, černou jako uhel, z obličeje lze mi snadno vyčíst, co si o tom myslím. To bylo v třetí třídě. V osmé třídě jsme cvičili i v Praze. Z toho si pamatuji (audiovizuální pamětí) jenom na dlouhé čekání někde na seřadišiti. Někteří kluci výše po proudu se začali z nudy houpat na lampách. Jedna z nich se zřítila přímo do zástupu. Přijely sanitky a postižené odvezli, proslýchalo se, že jeden kluk zemřel. Myslel jsem, že tím spartakiáda skončila, ale jelo se dál jakoby se nic nestalo. ()
Již podruhé, ačkoli chronologicky poprvé, se Tereza Bernátková snaží zaměřit na dvojí tvář. Tentokrát jde o spartakiády. Nemyslím ale, že se jí to i v tomto případě zrovna povedlo, neboť my sledujeme pořád tu jednu - takovou, jaká byla oficiálně vysílaná pomocí množství archivních záběrů. Spartakiáda a její proměny, ale též perfektně organizačně zvládnutá akce, na kterou se všichni těšili. Všimněme si třeba, že zatímco ženy se připravovaly rády, muže to spíše obtěžovalo. Současné matky a manželky by možná zaujal rozhovor s jednou z cvičenek, která ochotně odpovídá reportérce, že všechno stíhá a domácnost nezanedbává. Je též zvláštní, kolik lidí by dnes spartakiády znovu přivítalo. Nicméně já jsem rád, že zrovna tato soudružská akce s koncem socialismu zanikla. Na mě, kdyby takhle ječela nějaká evidentně frigidní, feministická soudružka jako na ty cvičence, tak se jim na to vy..ru na místě. Každopádně o zákulisí se také něco dozvíme, hlavně spartakiádní zajímavosti ačkoli dotaz reportéra na to, zda účastníkům chutná, když si nemohli veřejně moc stěžovat bych si klidně odpustil a raději přidal více těch skutečných faktů. ()
Příjmné překvapení, snad možná proto, že 98% fimu tvoří nekomentované záběry z archivu, velmi šikovně a koukatelně sestříhané. Prostě to není nuda, což se zdá skoro neuvěřitelné. Zbývající 2 procenta mimózních komentářů (např. "dalším příkladem selhání tehdejšího zřízení bylo i to, že nevyšel pokus o zavedení zdravé výživy pro cvičence, kteří se dožadovali pokrmů jako byl hovězí guláš, nebo vepřové se zelím") se dala vydržet. Viděno online v rámci Academia Film Olomouc 2020. ()
Moc se mi lobil ten dokument, který ukázal na rozpor mezi tím, co chtěl po spartakiádách režim a jak jej chápli lidé, kteří se jich zúčastnili. I v takovém oficiálním ideologickém tyjátru si našli něco jiného. Někteří radost z pohybu, někteří možnoist podívat se za rodná humna a někteří i jako příležitost k výdělku. ()
Určite by som to ohodnotil lepšie, ak by to bolo lepšie spracované. A to ma celkom mrzí. Toto sú len narýchlo (podľa môjho dojmu) povyberané a narýchlo prestrihané filmy z archívov, bez patričného komentára z postprodukcie (nejaký komentár tu predsa len je, ale obsahuje nanajvýš tak tri, štyri vety). Takto pozbierať zábery a dať ich dokopy zvládne aj lepší školák zo základnej školy, navyše by možno vybral aj krajšie zábery. Dve hviezdy za pár nostalgických pocitov, keďže som bol v osemdesiatom piatom malý chlapec, ktorý si niečo už pamätá... ()
Galéria (8)
Fotka © Česká televize
Reklama