Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Filmový prepis rovnomenného románu Leva Nikolajeviča Tolstého. Tragický príbeh vydatej ženy a matky, ktorá sa prostavila proti prísnym konvenciím svojej doby a mala odvahu riadiť sa hlasom vlastného srdca. Napriek odsudkom okolia a strate spoločenského postavenia nasledovala milovaného muža. Ale ten, pre ktorého obetovala všetko, nevie jej obeť pochopiť ani oplatiť... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (79)

Hedka 

všetky recenzie používateľa

Presne ako pri Vojne a mieri - výraznejšie cítim Tolstého z tohoto amerického spracovania (ako z ruského v roku 1967), ani jedno sa však nevyrovná literárnej predlohe. Z ruského cítim vtedajší ideologický vplyv (a viem, aké bludy o Tolstom a jeho dielach hovorili za socializmu v škole - a ako im unikala podstata jeho myslenia). ()

thorewi 

všetky recenzie používateľa

Těžko se dají hodnotit díla, o kterých člověk ví, o čem budou a jak skončí, navíc když je ještě srovnává s knižní předlohou. Proto je poté těžké určit, zda Vám film připadal nudnější právě z tohto důvodu, nebo protože jednoduše nudnější byl. Dlouho jsem přemýšlel mezi 3 nebo 4 hvězdičkami, nakonec jsem se však přiklonil pro vyšší hodnocení, ale plné 4 hvězdičky to nejsou, spíše 70%. ()

Reklama

pursulus 

všetky recenzie používateľa

Klasikův odkaz a film.¬         Jsou různé názory na to, kterak se zachovati k původnímu psanému dílu, zvláště tak složitému, jakým bývají romány literárních klasiků, převádí-li se na plátno do pohyblivých obrázků a vstupujíc tím jaksi bezprostředně vidově v život činný; od krajnosti té, že román sám je scénářem, jejž nutno dodržeti z úplna za každou cenu, po krajnost tu, že pro nynější pochopení díla je nutno převésti vše, myšlenky i děj, do současné podoby a doby.¬                 Pominu teorii tvorby, na niž bez tak nejsem odborníkem, a jakožto myslitel a člověk k tomu říkám: Je jedno v posledku, jakým způsobem se filmový odborník vypořádá s tak složitou stavbou, jakou je klasický román, zde L. N. Tolstého Annou Kareninou; ale výsledkem nesmí býti znehodnocení na způsob závažného rozmělnění, překroucení klasikova odkazu; tím by se stalo, že by svědectví původního tvůrce nebylo předáno, aby mohlo žíti dál v myslích a srdcích lidí jako poslání pro budoucí čas. Jako je málo geniálních klasiků, jimž sudičky daly do vínku ono nevšední — a bolestné — nadání uchopiti svět v celistvosti a umně předati své poznání nám ostatním ve svém díle, tak také je málo těch, kdož by dokázali vdechnouti duši takového díla filmovému plátnu.¬                 Je zřejmé, že pan režisér a zároveň scénárista B. Rose si podrobně nastudoval a promyslel psanou předlohu (na amyho obdivuhodný výkon, jenž jej možná stál několik beden bourbonu po případě krabic antidepresiv); pečlivě vybral stěžejní scény a pospojoval je čtenými úryvky románu; přešťastně vybral herce, kteří jako by z oka vypadli Tolstého postavám; co možná věrně vykulisil svět carské Rusi, alespoň co se vyšších kruhů týká; nicméně, zkratkovitost, s níž bylo dílo předvedeno, nestačila ani z daleka na to, aby se probuzený Levin (on je vlastně ústřední postavou románu, ne A. Kareninová), jak byl předvedený v závěru snímku, mohl rovnati skutečnému probuzenému Levinovi v závěru Tolstého díla.¬                 Je to škoda, a zároveň to je pochopitelné: u tak složitého díla (výstavbou i myšlenkou), jakým Anna Kareninová L. Tolstého je, je třeba k tomu malému zázraku, — abychom byli uchváceni a ohromeni stejně jako při a po četbě románové předlohy —, nejenom znalosti historického pozadí, ale též prvku genialiaty snesivšího se na tvůrce a ovanuvšího jej jako zákmit křídel andělů.¬                 Žel, pan Rose takovou přízeň neobdržel...¬¬¬                 Malý přehled pokusů o převedení (klasické) literatury do filmu.¬         Obtížnost, nikoli neumětelství, je hlavní příčinou, že výsledek nebývá uspokojivý. Uvedené příklady to potvrzují, režii a scénář dělaly opravdové, významné osobnosti. Při tom, na uvedeném níže necíleném výběru je viděti, že skutečně odpovídající a kvalitní provedení jsou v menšině. Odhaduji, že to je také souhra náhod ( časová konstelace tvůrce), co nakonec rozhodne o kvalitě v případech tak náročných jako jsou literární přepisy do filmové podoby. — Za mým ohodnocením jsou procentuální hodnocení na ČSFD a IMDB.¬                 Cizinec. Předloha: Cizinec (A. Camus; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: dobré, ale neodpovídající. ** (76, 74)¬                 Paní Bovaryová. Předloha: Paní Bovaryová (G. Flaubert; román). Režie, scénář: C. Chabrol (Francie). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (61, 67)¬                 Bílá velryba. Předloha: Bílá velryba (H. Melville; román). Režie, scénář: J. Huston (USA). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (80, 74)¬                 Anna Kareninová. Předloha: Anna Kareninová (L. Tolstoj; román). Režie, scénář: B. Rose (GB; USA). Provedení: dobré, méně odpovídající. ** (67, 64)¬                 Lord Jim. Předloha: Lord Jim (J. Conrad; román). Režie, scénář: R. Brooks (USA). Provedení: dobré, ne neodpovídající. *** (69, 68)¬                 Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: M. Haneke (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (69, 67)¬                 Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: R. Noelte (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (74, 69)¬                 Proces. Předloha: Proces (F. Kafka; román). Režie, scénář: O. Welles (USA). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (77, 78)¬                 Smrt v Benátkách. Předloha: Smrt v Benátkách (T. Mann; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (76, 75)¬                 Karamazovi. Předloha: Bratři Karamazovovi (F. Dostojevskij; román). Režie, scénář: P. Zelenka (Česko). Provedení: výborné, značně odpovídající. ***** (82, 77) () (menej) (viac)

Madison 

všetky recenzie používateľa

Príjemné filmové spracovanie celosvetovo uznávaného románu s tragickým nádychom, prekrásnou hudbou a nadpriemernými hereckými výkonmi - tým mám na mysli hlavne Sophie Marceau a Seana Beana, ktorých som si pri čítaní románu takto nejako predstavovala - a moje očakávania nesklamali ani náhodou + tanečný bál bol vyslovene očarujúci. ()

adriane9 

všetky recenzie používateľa

Pro mě je u filmu strašně důležité koho do hlavních rolí obsadí, protože když tohle někdo fakt "splete" je to pro mě konečná, jako v případě Anny Kareniny z roku 2012. Ale tady to byl trefa do černého.. Nádherná Sofie Marceau, která výrazově je absolutní Annou a dominantní sympatický Sean Bean byli filmově natolik spojení, že mě to přikovalo k sedačce, nemluvě o konci, který mě...duševně vyždímal.. ()

Galéria (26)

Zaujímavosti (3)

  • Jedná se o první americkou produkci Anny Kareniny, která byla filmována v Rusku, přesněji v St. Petersburgu. (Kritiq)
  • Annu Kareninu dabovala v slovenskom znení Zuzana Fialová, ktorá túto postavu o viac ako desať rokov neskôr stvárnila na doskách Slovenského národného divadla. (matthew.17)
  • Sean Bean byl do role hraběte Counta vybrán režisérem Bernardem Rosem, a to na základě jeho výkonu v roli Richarda Sharpa v britské televizní sérii Sharpe's. Líbilo se mu, že vypadá přirozeně ve vojenské uniformě. (Kritiq)

Reklama

Reklama