Brutálna Nikita

Scénář: Luc Besson .. Perfektně stavěný příběh mladé ženy, která na okraji propasti dostane druhou šanci. Šanci na život, ovšem dvojí, kontrastní. Jeden plně profesionální pro vládu a pak ten vlastní normální a "svobodný". Nikita je dnes klenot z top Besson kvarteta (Magická hlubina, Pátý element) a režisérova menší žánrová příprava na ještě o něco lepší film, a to Leon. I když zde je ten realismus mnohem silnější.. (20.03.2005)

Velké zklamání. Brutalita, kterou si přivlastnil český překlad francouzské Nikity, působí, jak bych to řekl, poněkud podivně. Nikita se potácí mezi bezmeznou naivitou a rolí drsné nájemné vražedkyně, přitom miluje svého snoubence a se slzou v oku ale s chladnou hlavou a pevným prstem na spoušti vraždí vytyčené cíle. Plus s trochou francouzského nebarokního manýrismu. Zní to opravdu zajímavě. Ale výsledek mě moc nevzal. Prostě nevím, kde je chyba. Asi u mě. [LFŠ 2009] (03.08.2009)

Noblesní,melancholický a působivý Bessonův klenot! Nikita je rázná,tvrdá ženská,která se s nikým a ničím nesere a roztrhá vše, co jí zkříží cestu. Ve filmu je spousta úchvatných scén viz. Viktor, čistič! či nářez v restauraci. Tímhle filmem si Besson definitivně vysloužil místo v mých oblíbených režisérech. Pecka! (05.12.2013)

„There are two things that are infinite: femininity and means to take advantage of it...“ Zatímco Karyo je jako profesor Higgins zajímavý až do posledního uvědomělého úsměvu, jeho emočně nestabilní narko-Líza musí o diváka bojovat stejně intenzivně jako o své vykoupení.. Bessonův zabijácký Pygmalion z dob, kdy jeho postavy ještě nevyklidily pole akci, nicméně do kruté poetiky nemluvného pěstitele fíkusu mu pořád něco schází. Sice ne tolik, jak Viktoru Čističovi do zaměstnance, který dodržuje zásady BOZP, ale schází.. (01.12.2017)

Typický Besson ve svém nejsilnějším období. Silné a atraktivní téma zpracovává bez přemíry důrazu na pozlátko a první plán a naopak: koncentruje se na spodní proudy a psychologii postav. Akce a špionážní gloriola jsou staženy taktně do ústraní, o to větší prostor však dostává lidská dimenze příběhu o ženě, která dostala druhou šanci. Akční stránka, ač skutečně zabírá minimum prostoru, je provedená velmi vynalézavě a obsahuje značnou porci cynismu, ne nepodobného pozdější Tarantinově poetice. Anne Parillaud hraje s neuvěřitelným nasazením a drastický přerod své postavy podává s neobyčejnou mírou přesvědčivosti. O Bessonově formě svědčí i "čističovská" epizoda, která díky výkonu Jeana Rena patří k filmové klasice. Osobně mi dost vadí syntetický soundtrack a poněkud kolébavý krok vyprávění, nicméně i tak patří Nikita k absolutní klasice, na čemž nic nezmění ani tradičně debilní americký remake. (26.06.2006)