Kate

Mary Elizabeth Winstead v Japonsku nedává na odiv svoje vnady, aby se asijským kolegům nerozšířily zorničky do evropských parametrů, nýbrž svůj plochý hrudníček dostává do akčních a značně brutálních poloh. Je to holka na zabíjení, která skončila po jedné nezdařené akci s jedem v těle. A nyní ji zbývá jen nějakých 24 hodin, než účinky polonia dosáhnou svého vrcholu. A musí se v nočních ulicích i budovách utkat s japonskou mafií, nepřímo ochránit neteř vlivného mafiána a nepostavit si proti sobě svého zaměstnavatele. Slovutný David Leitch je jedním z producentů filmu. A je to znát. Po zběžném přečtení scénáře jistě naznal, že není z nejoriginálnějších a je samé klišé. S otravou v těle už bojoval třeba Dennis Quaid a (ženských) nájemných zabijáků jsou filmy plné, takže prim dostala akce, skvěle natočená akce, která je brutálně pojatá. A hlavní hrdinka je postupem času (po)řádně fyzicky zdecimovaná. Režijně má film na svědomí Cedric Nicolas-Troyan, o němž od jeho debutu Lovec: Zimní válka nebylo více slyšet. Je fakt, že takového režiséra si musel všimnout Netflix, který využil jeho vytříbeného vizuálního cítění a akční zdatnosti, takže film by se v kinech vůbec neztratil. Akcí film překypuje, k mání jsou přestřelky s krvavými průstřely a kontaktní bitky, které nejsou po choreografické stránce nikterak rozmáchlé. Sympatická ženská hrdinka dává vale umolousaným mužským hrdinům a přináší pořádnou akční nálož, kde estrogen nahrazuje větší porce testosteronu. 10/10 (25.09.2021)

Věrozvěsti z 87North Productions přinášejí další zázrak ze střední rozpočtové kategorie akčního žánru. Na jedné straně sice opakují osvědčenou formulku, kdy celý film vystaví na castingu a ústřední herecké osobnosti postaví na tělo akční sekvence. Ale ono to prostě zase skvěle funguje. Trademarkem choreografů a kaskadérů z 87Eleven je zapracování bolesti a únavy do choreografie akčních sekvencí, ale tady ještě násobí zhuntovanost a opotřebení materiálu viděné v "Atomic Blonde" . Zatímco tam Charlize Theron byla navzdory všem modřinám pořád dokonalý stroj na zabíjení, Mary Elizabeth Winstead se v "Kate" skvěle položila do role likvidátorky s urychleným poločasem rozpadu. Příznačně tak její figura mnohem více v soubojích chybuje, za každou druhou ránu, co dá, jednu schytá, ale o to víc zabejčeně se plahočí za svým cílem. Každá modřina, otevřená rána, podlité oko a cizí chlístanec krve na jejím zevnějšku se stává jednotkou na jejím barometru postoje "stejně chcípnu, všechno je mi u zadku". Jednotlivé akční sekvence vše řečené zúročují v prospěch neokoukané efektnosti. Současně si jako základ berou to nejlepší a nejstylovější z tradice thajské a japonské akční školy i scénografie a kombinují to s hravým formalismem západní tradice. Zásadním způsobem tuhle ženskou verzi "Cranku" dotváří vizuální stylizace, kde pod taktovkou kameramana Lyla Vincenta a režiséra Cedrica Nicolase-Troyana vzniká tvar, který ve vrcholných momentech působí jako anime kreslené digitálními neony (s konkrétními pasážemi evokujícími "Redline" či "Ghost in the Shell"). Vše dohromady z "Kate" dělá nejen skvostně uhrančivou a nakažlivě rozjařilou akční jízdu se zatraceně cool akční hrdinkou, ale také jeden z vrcholů akčního žánru posledních let. (04.10.2021)

Čo vo filme funguje je vizuál, nápaditá kamera a akčné scény plné násilia, Tadanobu Asano a Džun Kunimura. Títo dvaja si kradnú každú scénu pre seba. Film sám o sebe je ale zbierkou tých najhorších klišé, aké si viete predstaviť. Neznesiteľné decko, príliš sa vážne berúca hlavná hrdinka a motivácie, ktoré od polovice filmu prestávajú dávať zmysel. Vytvoriť si tak silné puto (hlavná hrdinka, dievča) sa skrátka nedá za pár hodín. Nech je situácia akákoľvek. Mary mám rád, ale tu sa jasne ukazuje, že je omnoho silnejšia ako vedľajšia postava. Ako hlavná má svoje limity. Úplný opak Maggie Q, ktorej Protege pracuje s podobnou zápletkou ale ten nadhľad ho robí príjemnejším a zábavnejším. Pôvodne som chcel dať dve hviezdy, ale tá akcia je tu naozaj dobre zvládnutá. Takže slabšie tri. (05.10.2021)

Scénář je ta největší klišé rutina (a motiv otravy jen vede ke srovnávání s Crankem, který nabízí úplně jiný level nápaditosti a zběsilosti), motivace hrdinky mi přišla chabá (já bych si prostě někam zalezl a chcípl), tu autohoničku na začátku snad vystřihli z počítačové hry a neónový vizuál je už těžký provar. Ale přestřelky a bitky jsou solidně ochoreografované, natočené i brutální (jen to finále je docela nuda) a Winstead ta unavená zabijákyně sedí. Žádný zázrak, ale za mě nejlepší z vlny filmů o zabijákyních posledních let. (17.09.2021)

Před pár týdny jsem shlédnul Gunpowder Milkshake, jehož snaha o stylovou akci a sexy vizuál se začala nečekaně rychle zajídat. Dámy nicméně dál potřebují své hrdinky, které potrestají (rozuměj rozsekají) všechny ty dareby mužského pohlaví. Proto je tu nájemná vražedkyně Kate. Ta ovšem zjistí, že jí zbývá pramálo hodin života. Nesáhne po kapesnících, ani si nepustí oblíbený díl nějaké telenovely, ale je odhodlaná najít lidi, kteří jsou za to všechno zodpovědní. Celkově se na to dívá díky solidní akci i vizuálu docela hezky. Jasně, co se syrovosti týče, s Atomic Blonde nebo Johnem Wickem se to nemůže srovnávat. Ale má to pár slušných hlášek, docela dost solidních nápadů (nemyslím tu nehezky digitální bouračku), neony, cool soundtrack a Mary Elizabeth Winstead, která mi v akčním podání sedí víc než kdejaká její předchůdkyně. A užvaněná dívčí japonská parťačka mi překvapivě nevadila. Velmi slušné tři hvězdy. (14.09.2021)