Brutálna Nikita

Dal bych možná i o hvězdičku víc, zpočátku to byla vážně solidní seriálová podívaná. Ale s postupem času scénář přitvrzoval do podoby "všichni proti všem", "nikdo nic neví", "všechno je stejně jinak", že mi začaly být osudy zúčastněných úplně fuk a bylo by mi i jedno, kdyby se zjistilo, že Sekci řídí Medvídek Pú. (08.10.2005)

Jeden z mých nejoblíbenějších seiálů se odahrává v hi-tech prostředí sekce 1, což je tajná organizace potlačující mezinárodní zločin. Nemilosrdní a za všech okolností drsní agenti se v něm pohybují v kovově chladném, sterilním světě plném počítačů a plní své téměř sebevražedné mise. Největším a možná i jediným zklamáním seriálu je poslední série. V ní se autoři museli asi zbláznit, protože celý předchozí děj a vývoj postav úplně převrátili na hlavu rádoby velkou pointou, která místo pocitu překvapení vyvolá spíš smích. Závěrečná série má ale i jiné nedostatky, studio asi chtělo bez dobrých nápadů jen nastavit Nikitu o další díly. Kéž bych poslední řadu neviděl, trochu mi to zkazilo prožitek z celého seriálu. Jinak bych dal určitě 100%. (07.03.2003)

Objektivně vzato snese přísnější měřítko jen první, maximálně druhá série, zbytek už pomalu směřuje k béčkové telenovele. A já ztrácím objektivitu a stejně dávám 50%, protože se tenhle seriál, který nijak nespojuji s výbornými filmy o Nikitě, ve mně uchytil drápkem a jako vyložená oddechovka mi v pondělí vyplňoval večery po návratu z bridže a velmi dobře mazal z paměti každou kartu neúspěšné partie, která v ní uvízla. A jedna hvězda navíc pro Petu, na málokterou seriálovou hvězdičku se dívám tak rád... (17.05.2006)

Pro mě dokonalá záležitost. V devadesátém osmém, kdy se vysílali akční seriály ve stylu "já hodnej polda, ty zlej terorista" přišla najednou bomba s našlapaným vizuální zpracováním, plná emocí, které z lidí doslova ždímala. Přišel seriál, kde ti "hodní" byli mnohem větší svině než většina soupeřů, kteří proti nim stáli a právě proto nad nimi vítězili. Byla báječné sledovat ženu, která ač nebyla naivní a hloupá, měla svoje ideály, svoje pravdila cti a fair play a jak jsou tyto její hodnoty stále více nabourávány nemilosrdnou Sekcí 1. Téměř každý díl sice končil dopadením zloducha, ale přitom zároveň nějakým způsobem špatně a někdo i tak, že člověk zůstal sedět s otevřenou pusou a říkal si to snad ne... Když si k tomu připočtu propracované hlavní postavy, skvělé vizuální zpracování, úžasné technické záležitosti (z nichž některé dnes pravda už působí poněku zastarale), schopnost vyjádřit většinu věcí pouhým pohledem, gestem, geniálně vybranou elektronickou hudbu a skvělé akce, nemůžu dát jinak než za pět. Pravda, později se přestalo bojovat proti terorismu a začaly spiklenecké zápletky ale Akta-X, ale mě to nevadilo, naopak! Pro mě větší bomba než nastavovaná kaše 24 hodin (každá série by vydala tak na jeden film) nebo srovnatelný Alias. EDIT: Po zkouknutí posledního dílu čtvrté série a následné páté řady musím hvězdičku sebrat. Na konci 4. řady se stane něco, co šmahem pošle do háje vývoj v předchozích třech sériích a pátá série, která se pokouší o kontinuální příběh plný zvratů je doslova utrpení sledovat. Z šestičlenné základní sestavy zbudou jen tři postavy a ty seriál neutáhnou... Takže seriál pro mě končí skvělým 4x21 - takhle měla Nikita skončit a byl bych spokojený. (20.09.2008)

Seriál mého mládí, na který se nezapomíná. Rozpolcená Nikita Peta Wilson a chladný Michael Roy Dupuis, byli zvláštní a nezapomenutelný pár. Každý díl provázela mrazivá atmosféra a vy jste věděli, že se happy endu nikdy nedočkáte, přesto jste stále doufali a pozorovali Michaela, zda jeho sebekontrolou pronikne aspoň malý úsměv. Nebylo to dokonalé a nyní by to možná nemělo už své kouzle, ale ve své době to nabízelo pěknou muziku, zajímavé módní kreace Nikity (včetně suprových slunečních brýlí), netradiční atmosféru a zakázanou lásku. Není to vrchol kvality, 80% je za srdeční záležitost. (11.02.2010)