Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Z filmového hlediska je duchovním otcem Obnaženého města producent Mark Hellinger, představitel „drsné" novinářské školy gangsterských 20. a 30. let se smyslem pro plnokrevnou povídkářskou fikci, budovanou na dokumentární autentičnosti. Od roku 1932 se jeho jméno začíná objevovat u filmu, zejména v souvislosti s produkcí titulů jako Walshova Bouřlivá dvacátá léta (The Roaring Twenties, 1939) či Vysoko v horách (High Sierra, 1941), Siodmakovi The Killers (Zabijáci, 1946) či Dassinova Brute Force (Hrubá síla, 1947). Už jen z tohoto výčtu je patrný Hellingerův přínos vývoji gangsterky směrem k filmu noir, zároveň je ale zřejmé, že kořeny černého filmu sahají hlouběji než jen do 40. let minulého století.
Z hlediska vizuální formy a koncepce pak autorství připadá snad nejvýznamnějšímu fotografovi New Yorku Arthurovi Felligovi, známějšímu pod přezdívkou Weegee, jehož černobílá, realisticky režná fotožurnalistická svědectví z míst nehod, požárů či zločinu jsou dodnes šokující...
Titul Obnažené město vychází z Weegeeho publikace a krátkého dokumentu, na něž Hellinger odkoupil práva (Felligův film se posléze jmenoval Weegee's New York). Na základě scénáře Malvina Walda a Alberta Maltze režisér Jules Dassin s kameramanem Williamem Danielsem rozehrávají vcelku obvyklé schéma kriminální zápletky (dvojice detektivů vyšetřuje vraždu bezvýznamné modelky). Jejich cílem je však především zachytit atmosféru a puls, stejně jako chlad i žár velkoměsta. Scény z ulic, barů, policejních stanic, činžáků či luxusních čtvrtí jsou proto vykresleny v semidokumentárním stylu. Často za použití skryté kamery se natáčelo především v exteriérech a autentických interiérech, přítomnost profesionálních hollywoodských herců byla omezena na minimum a mnozí aktéři jsou neherci. Exponovány byly desítky tisíc metrů materiálu.
Vedle o něco pozdějšího britského Night and the City (Noc a město, 1950) je Obnažené město Dassinovým největším přínosem černému stylu. (Letní filmová škola)

(viac)

Recenzie (24)

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Hříšní lidé města newyorského s nádherně snímanými dobovými exteriéry, autentickou atmosférou velkoměsta a netradičně mnohavrstvým vypravěčem, u nějž ale trochu váhám, jak ho zhodnotit. Coby velkého nepřítele voice-overů mě ty vypravěčské vstupy někdy i štvaly a klidně bych se bez nich obešel. Zároveň však uznávám, že se v nich tvůrci výjimečně snažili o jistou inovaci, protože promlouvání probíhá jednak směrem k divákovi ze strany tvůrců o jejich záměrech i filmu samotném, dojde na informování o různých detailech, ale také třeba na ironické poznámky směrem k jednání postav („Klídek, Garzahu, neutíkej! Nepřitahuj na sebe pozornost.“), což mě párkrát i pobavilo. Dějově jde o klasickou detektivku kolem vyšetřování vraždy a rozplétání její záhady pomocí různých stop, výpovědí svědků, výslechů podezřelých... ale tak nějak jsem si potvrdil, že podobnou klasiku, v případě kvalitního scénáře a zdařilých hereckých výkonů, z času na čas pořád můžu. Závěrečný hon na pachatele mi potvrdil volbu 4. hvězdičky. Rozhodně jsem se nenudil. [75%] ()

Terminus 

všetky recenzie používateľa

Nedílná součást americké popkultury - závěr filmu a promluva o "osmi milionech příbězích v obnaženém městě" stály na začátku dlouhého televizního seriálu. Film samotný je veskrze banální kriminálkou, kterou však nad hladinu průměru povznáší práce s lokacemi. New York je jedním z protagonistů, "je z filmu cítit". Z tohoto aspektu se jedná o mimořádné dílo. ()

Reklama

anais 

všetky recenzie používateľa

Bude to znít jako klišé, ale hlavním hrdinou filmu nejsou lidé, ale samotné město. New York. Všechno ostatní je vedlejší. Některé záběry by se dali takřka tesat do kamene. Do velkolepých kulis města je zasazen příběh takřka tuctový, bez většího vývoje postav, bez snahy o vypilované dialogy ala film noir, bez jasnějšího stylu. Plochost v charakterech ale filmu neubírá na zvláštním kouzlu. A snad je to proto, že tenhle příběh možná neměl být ničím zvláštní. Řečeno s vypravěčem, je to jen jeden příběh z 8 miliónů příběhů, které se v NY odehrají každý den. Proč by tedy právě tento jeden měl být něčím víc než příběhem obyčejných lidí? Lidí, kteří se potýkají s problémy svého všedního dne jako každý jiný obyvatel NY. Zmlsanému divákovi 21.století nemusí na první pohled nic nabídnout. Na pohled druhý se odkrývá docela zajímavé svědectví o velkém městě a jeho obyvatelích. (nakolik to ale byl záměr autorů a nakolik je to moje fantazie, si tvrdit netroufnu) ()

Slasher 

všetky recenzie používateľa

Šestákový román jak vyšitý - noční vražda modelky ve městě, co nikdy nespí. Vcelku poutavý případ, dvojka čmuchalů a roztomilý vyprávěcí vsuvky (jak příručka od policie) bych bral za průměr, co mi ale udělalo radost a dalo na ten extra bod, tak bylo intro, outro a vůbec silná, až "fotografická" role tehdejšího Manhattanu a napínavý klimax přes Williamsburg Bridge. Holt slabost pro starý New York :) Určitě si doplním i zbytek té Dassina social-realist poválečné trilogie. ()

Freemind 

všetky recenzie používateľa

Na rozdíl od většiny noirovek se "Naked City" nebojí vykročit mimo hranice žánru - a to hlavně po stylistické stránce. Od začátku do konce jde v mnoha ohledech o příjemně hravý experiment - s narrací (ta dokonce zastupuje úvodní titulky) i s kamerou, která se nebojí citovat jak německé expresionisty, tak ruské sociální dokumentaristy. Vůbec to neberu jako agitku na policejní práci - líbilo se mi, že je zde opravdu podrobně popsán tehdejší proces vyšetřování (zajištění a ohledání místa činu, výslechy, práce v terénu atd.) a nakonec ... New York, z letadla i z ulice, ve dne i v noci. K tomuhle filmu se rád vrátím. ()

Galéria (43)

Zaujímavosti (13)

  • Unikátny vizuálny štýl filmu bol inšpirovaný legendárnym newyorským fotografom menom Arthur 'Weegee' Fellig, ktorému v roku 1945 vyšla kniha s názvom "Naked City." Weegee bol taktiež do tohto filmu najatý ako konzultant a taktiež pre film nafotil aj tzv. "stills." Vo filme mal tiež krátke cameo, takteiž ako fotograf. (Real Tom Hardy)
  • Toto je jeden z prvých filmov, ktorý vo svojich záverečných titulkoch vypísal mená štábu, nie len hercov. (Real Tom Hardy)
  • Rovnako ako dej filmu, aj jeho natáčanie prebiehalo na viacerých miestach New Yorku počas leta 1947 (84 dní), a to vrátane bezprecedentného celkového natáčania mimo štúdiových interiérov a exteriérov. Film sa zapísal do histórie za využitie vyše stovky exteriérových lokácií (James Sanders v dokumente uvádza 107). Scéna z konštrukcie budovy bola napr. natočená priamo počas konštrukcie budovy štúdia Universal Pictures, ktoré tento film financovalo. (Real Tom Hardy)

Reklama

Reklama