Obnažené město

Hříšní lidé města newyorského s nádherně snímanými dobovými exteriéry, autentickou atmosférou velkoměsta a netradičně mnohavrstvým vypravěčem, u nějž ale trochu váhám, jak ho zhodnotit. Coby velkého nepřítele voice-overů mě ty vypravěčské vstupy někdy i štvaly a klidně bych se bez nich obešel. Zároveň však uznávám, že se v nich tvůrci výjimečně snažili o jistou inovaci, protože promlouvání probíhá jednak směrem k divákovi ze strany tvůrců o jejich záměrech i filmu samotném, dojde na informování o různých detailech, ale také třeba na ironické poznámky směrem k jednání postav („Klídek, Garzahu, neutíkej! Nepřitahuj na sebe pozornost.“), což mě párkrát i pobavilo. Dějově jde o klasickou detektivku kolem vyšetřování vraždy a rozplétání její záhady pomocí různých stop, výpovědí svědků, výslechů podezřelých... ale tak nějak jsem si potvrdil, že podobnou klasiku, v případě kvalitního scénáře a zdařilých hereckých výkonů, z času na čas pořád můžu. Závěrečný hon na pachatele mi potvrdil volbu 4. hvězdičky. Rozhodně jsem se nenudil. [75%] (03.12.2022)

Nedílná součást americké popkultury - závěr filmu a promluva o "osmi milionech příbězích v obnaženém městě" stály na začátku dlouhého televizního seriálu. Film samotný je veskrze banální kriminálkou, kterou však nad hladinu průměru povznáší práce s lokacemi. New York je jedním z protagonistů, "je z filmu cítit". Z tohoto aspektu se jedná o mimořádné dílo. (02.05.2005)

Bude to znít jako klišé, ale hlavním hrdinou filmu nejsou lidé, ale samotné město. New York. Všechno ostatní je vedlejší. Některé záběry by se dali takřka tesat do kamene. Do velkolepých kulis města je zasazen příběh takřka tuctový, bez většího vývoje postav, bez snahy o vypilované dialogy ala film noir, bez jasnějšího stylu. Plochost v charakterech ale filmu neubírá na zvláštním kouzlu. A snad je to proto, že tenhle příběh možná neměl být ničím zvláštní. Řečeno s vypravěčem, je to jen jeden příběh z 8 miliónů příběhů, které se v NY odehrají každý den. Proč by tedy právě tento jeden měl být něčím víc než příběhem obyčejných lidí? Lidí, kteří se potýkají s problémy svého všedního dne jako každý jiný obyvatel NY. Zmlsanému divákovi 21.století nemusí na první pohled nic nabídnout. Na pohled druhý se odkrývá docela zajímavé svědectví o velkém městě a jeho obyvatelích. (nakolik to ale byl záměr autorů a nakolik je to moje fantazie, si tvrdit netroufnu) (14.06.2008)

Šestákový román jak vyšitý - noční vražda modelky ve městě, co nikdy nespí. Vcelku poutavý případ, dvojka čmuchalů a roztomilý vyprávěcí vsuvky (jak příručka od policie) bych bral za průměr, co mi ale udělalo radost a dalo na ten extra bod, tak bylo intro, outro a vůbec silná, až "fotografická" role tehdejšího Manhattanu a napínavý klimax přes Williamsburg Bridge. Holt slabost pro starý New York :) Určitě si doplním i zbytek té Dassina social-realist poválečné trilogie. (01.09.2019)

Na rozdíl od většiny noirovek se "Naked City" nebojí vykročit mimo hranice žánru - a to hlavně po stylistické stránce. Od začátku do konce jde v mnoha ohledech o příjemně hravý experiment - s narrací (ta dokonce zastupuje úvodní titulky) i s kamerou, která se nebojí citovat jak německé expresionisty, tak ruské sociální dokumentaristy. Vůbec to neberu jako agitku na policejní práci - líbilo se mi, že je zde opravdu podrobně popsán tehdejší proces vyšetřování (zajištění a ohledání místa činu, výslechy, práce v terénu atd.) a nakonec ... New York, z letadla i z ulice, ve dne i v noci. K tomuhle filmu se rád vrátím. (27.09.2012)