Toto je Spinal Tap

Trefovanie sa do hudobného sveta vyšlo občas slušne. Hlasitosť, čierny obal, hľadanie pódia a podobne. Filmu, teda pardon rockumentu, však chýba vyššia kadencia vtipných momentov. Človek si ich musí vystáť ako frontu na vstupenky, ale potom stoja za to. Bohužiaľ skrz absenciu drog a sexu musím zraziť hodnotenie do suterénu. (30.12.2019)

Všetko závisí na každom divákovi, ako sa bude pozerať na prekvapivý filmový debut, inak všestranne nadaného režiséra Roba Reinera, lebo je to jednak FIKCIA, ale tak perfektné spracovaná, že jej uveríte takmer každú REPLIKU. My sme poučení a informovaní, mnohí, vtedy neboli, a tak bez problémov uverili tomu, na čo sa pozerajú. Mne sa to ľahko hovorí, ale v dobe, spred 30. rokov, nebol žiaden INTERNET, preto má film také kúzlo, že zmiatlo publikum, ktoré sa prišlo na rockument pozrieť. Vďačím tomu najmä Reinerovi a hlavným hercom, stelesňujúci spevákov, ktorí zároveň napísali i scenár. Sú vierohodní, vedia spievať, chodia po turné, majú fanúšikov, dokonalá atmosféra, že chcem veriť, a som ochotný sa na určitú dobu ponoriť do skupiny Spinal Tap, ktorá má CHARIZMU. V niektorých momentoch, je snímok geniálny, napríklad kontrola jedného z frontmanov na letisku, či pokec členov skupiny ohľadom predchádzajúcich bubeníkov, ktorí mali krutý osud... Vystriedalo sa všelijakých členov zo skupiny - neúrekom. Túto VEC pokladám za nespochybniteľný KULT, nielen preto, že som o ňom čítal v knihe, ale jednoducho PRETO, že JE ! Stačí si ho raz pozrieť, a máte v tom naprosto jasno ! (22.10.2016)

Pokud vás aspoň trochu zajímá hudba, THIS IS SPINAL TAP, dokument o téhle fiktivní kapele vás absolutně zničí. I'm really influenced by Mozart and Bach, and it's sort of in between those, really. It's like a Mach piece, really. It's sort of... - What do you call this? ... - Well, this piece is called "Lick My Love Pump". (10.02.2008)

Neco mezi Mnaga Happy End a Almost Famous. Spise z dokumentarniho hlediska (jako Mnaga) a pritom hudba a prostredi a vubec tak nejak svet, kdese to odehrava je blizsi Almost Famous. Ale je to nudnejsi, nez oba dva zminovane. Mnaga je daleko vetsi sranda a Almost Famous je vyborne po filmove strance, navic s lepsimi hereckymi vykony a tak. Vlastne nevim, jak moc je tento dokument pravdivy, ale nezajima me to. Stejne tak nevim, jak tomu bylo u Almost Famous. (04.12.2005)

Comin' live, direct from hell... Spinal Tap! David St Hubbins! Derek Smalls! Mick Shrimpton! Viv Savage! Nigel Tufnel! Spinal Tap byla ta nejhlučnější heavy metalová skupina pod sluncem a tohle je rockument jenom a pouze o ní! Tihle borci to skutečně uměli rozjet (jako jediní měli aparaturu nastavitelnou až na jedenáct!), jejich vystoupení nepostrádala moment překvapení (jakým může být třeba nečekaný zjev napodobeniny Stonehenge) a úžasná sóla (Nigel zahraje na kytaru třeba i houslemi). Historie skupiny je velice poutavá, celkem se v ní vystřídalo 37 členů, mnozí zemřeli za nevyjasněných okolností („udusil se zvratky, ale ne svými, vlastně se nikdy nezjistilo čí to byly zvratky“), své první duchaplné songy prezentovali její členové již počátkem 60. let („You know what I want. You know what I need. Or maybe you don't“) a pokud na ně v letech osmdesátých přišlo desetkrát méně lidí než v dobách největší slávy, pak jedině z důvodu jisté vyhraněnosti – nebudou přeci pořád hrát pro masy. V rockumentu mimo jiné uvidíte a uslyšíte rozhovory s jednotlivými členy, kteří se prezentují jako opravdoví myslitelé (- What does the end feel like? - It's like saying when you try to extrapolate the end of the universe. If the universe is indeed infinite, then what does that mean?), ukázky z jejich úžasných vystoupení, kde publikum rozpalují v patřičně nevkusných elasťácích a na závěr vás čeká pár mouder do života (- If I were to ask you your philosophy of life or your creed, what would that be? - Have a good time all the time.). Pokud by vám snad někdo tvrdil, že podobná skupina nikdy neexistovala, nevěřte mu, Spinal Tap je stále žijící legenda! 85% (15.02.2007)