Havel

Podľa niektorých kritikov sa zdá, že autori sa dopustili smrteľného hriechu, keď si nevybrali za tému filmu Havlovo dielo, ale "len" časť jeho života, aj to prevažne súkromného. Upáliť ich za to na hranici? Za ich pútavý, majstrovsky natočený, uveriteľný príbeh? Trt a dva orechy. (12.10.2020)

Přidávám se k mainstreamovému hodnocení. Chtělo to ještě tal 20 let počkat, takhle je to všechno spíše o věcech prožitých a film nepřináší mnoho nových poznatků. Zajímavé herecké výkony, tvůrci se nepochybně snažili a určitě film hodně napoví o Havlovi a době 1968 - 1989 pro diváky v cizích zemích (06.11.2020)

Pokud jde o tento film jako takový, bez žádného zaujetí, které tu předvádí většina českých soudruhů, co používají tak pěkná slova, které v rámci nestrannosti nebudu vypisovat a řekněme, že na druhou, protikladnou skupinu zfanatizovaných hlav jsem tu nenatrefila, byt nepochybuji o jejich existenci, tak za sebe říkám, že ten film není špatný, ale že by to bylo něco ohromného, to asi ne. Film si dává pozor, aby nejmenoval určité lidi, ale kdo se v tom trochu orientuje, ten je pozná. Vzhledem k tomu, že nejsem ani přiznivec, ani odpůrce, tak tento film mě jaksi přiklonil spíše na stranů odpůrců. A to je právě to, který film o českém národním hrdinovi by o tohle stál? No, protože Havel byl vskutku problémový člověk, co podváděl svojí manželku, pil, vysedával po hospodách a byl to někdo utáplý, až film kolikrát naznačuje, zbabělý. Navzdory tomu jeho ideály nebyly špatné, ale on de facto neudělal nic, většinou to udělalo jeho okolí a on byl z nějakého důvodu ve středu dění. Co se ale povedlo byla scéna, kdy Havel rozdává cigarety a samotné poslední minuty filmu na Letné.Takže, tenhle film má u mě plus za to, že Havla vykresluje takového, jaký podle všeho byl a to prostě člověk, co prostě dělal chyby, nechoval se vždy fér, ale taky byl obět nespravedlnosti, naházela se na něj zodpovědnost za něco, na čem se sice podílel, ale nebyla to pouze jeho práce a vzal na sebe roli toho spasitele, byt to celé bylo vykročení do neznáma, o které původně ani nestál. Film je v tomhle zlomený a dva stejně velké kusy leží na obou stranách dohad a názorů ohledně samotného Havla. Ten film není špatně natočený, herci jsou naopak velmi dobří. Mé největší obavy patřily Anně Geislerový, na kterou už jsem vyloženě alergická. jakoby se neobešlo jediné historické téma bez ní, navzdory tomu se mi jako Olga dost líbila a když jsem si více Olgu prohlédla a pročetla si všechno o ní...ano, v té Geislerce bych jí i našla. Navíc se zdála jako jedinou postavou ve filmu, která uvažovala logicky, emoce nijak neovlivnovaly její racionální úsudky, to se mi velmi líbilo. Film není ani nějak přehnaně dlouhý a s hluchými místy (jako třeba Já, Olga Hepnarová, kterou jsem nezvládla ani dokoukat). Já bych řekla, že nějakých 60 -70 % je adekvátních, takový lepší průměr. (11.11.2020)

Dobrá výprava, dobří Aňa Geislerová a Martin Hofmann. Tím to končí. JInak je to naprostý zoufalství. Několik nedůležitých momentů jako vycpávka, žádné emoce, žádné důležité momenty. A ještě k tomu zpatlané situace. Václav Havel byl jistě chybující a pochybující. Nicméně to byl člověk s vizí. Ve filmu nic takového není. Obávám se, že takhle si Václava Havla nikdo nepamatuje. Škoda. (27.12.2020)

Zajímavý soundtrack - jeho pěkný vypalovačky. Herci na první dojem wtf ale dá se na ty ubožáky z Ulice dívat. No a děj? No.. tak to je taky slušná vypalovačka, ale mozku. Film se snaží zastřít to, že Havel byl ožralá loutka a snaží se namluvit, že je chudák dizident i když byl vlastně velký prominent... Nejradši bych dal odpad za ty skutečné chudáky v lágru, ale na úkor české kynologie dám aspoň něco.. nebo kinematografie? (13.02.2021)

100% přišlo i fajn, vidět Václava jako obyčejného člověka plného pochyb. A ne jako odlidštěnou bustu sebe sama. (27.02.2021)

U mě po 1.shlédnutí mezi 2-3* ... Za "promarněnou příležitost" se momentálně kloním k nižšímu hodnocení. (20.12.2021)

Filmu se nedá upřít určitá snaha o netradiční způsob zpracování, i když scény přecházející z reality na divadelní jeviště byly nejspíš inspirovány  anglickou verzí Anny Kareniny, ovšem nebyly až tak dokonale propracované. Jinak jde ale bohužel o značně tendenční interpretaci, která se snaží podepřít již poněkud otřepaný mýtus Havel, byť zvolené prostředky mají tuto tendenčnost zároveň zřejmě naoko zastírat. Úplně zbytečně se tu navíc neférově kope do Dubčeka a některých dalších osobností, které nepatřily do pozdějšího okruhu Havlovy hradní suity.  Nečekal jsem sice žádný filmový zázrak, ale bylo to ještě slabší, než jsem předpokládal. (21.12.2021)

Bože, jakou my máme národní tendenci strhávat naše velké postavy z piedestalu a ukazovat je takzvaně v lidské podobě. Nejhorší je, pokud trpaslíci, o kterých nikdo nic neví a po jejich smrti ani pes neštěkne, mají potřebu se vyjadřovat (způsobem, jako to dělají v tomto filmu) k velikánům, kteří je přesahují přímo nebetyčně a evidentně už za svého života prokázali svými činy, že budou patřit k nesmrtelným. Tahle vztahová telenovela mi nestojí za další komentář. Pokud bych jej napsal, nebylo by to lépe, než to udělal Tetsuo. (23.12.2021)

Já mám asi jen jedinou otázku… proč? Proč, proč, proč? (20.01.2022)

Nevim jak je možné..že mě to tak dlouho mijelo..každopádně hodně zajímavej pohled do do komousske doby..velkej problém jsme měl v tom orientovat se kdo je kdo..netušil jsem že Václav byl takovej šlap..Nikdy jsem neviděl v žádném filmu vykouřit takovejch cigaret..nebyl minutovej záběr aby někdo nehulil.. 70% (17.11.2022)

Hodně lidí má tendenci hodnotit skutečné lidi a skutečné události nežli film. Já osobně také nejsem z vývoje po roce 1989 (s výjimkou prvních skutečně svobodných a euforických 8 let, za která ale vděčíme spíše jinému Václavovi) ani trochu nadšený, ale ač ve svém příspěvku také rozeberu všechno možné, mé hodnocení se skutečně dotýká jen filmu. Rozhodně jsem z něj nezískal dojem, že jde o nějakou oslavnou ódu, jak kritizují někteří diskutující (u kterých mám podezření, že film neviděli). Ba právě naopak. Havla zobrazuje jako nerozhodnou morálně po některých stránkách poněkud neukotvenou loutku podléhající svému okolí a nechávající se osvětlovat vlastní uměle vytvořenou aurou, což se vlastně i docela slučuje s tím, jak vnímám jeho prezidentství. Ani další osoby zde nereprezentují nějaké morální velikánství, ostatně i Landovský je zde popsán tak, jak jej vnímám - takový trochu jednodušší zemitý cholerik, s jakými se moc potkávat nechcete. Olga Havlová odpovídá přesně tomu afektovanému nesympatickému typu, co Aňa Geislerová běžně ztvárňuje, proto mi tady její projev vlastně ani nevadil, neboť dle dobových svědectvích nebyla Olga zrovna typ, se kterým byste se chtěli sejít na kávě. Čili film je přesně opačný oproti tomu, co mu mnozí chtějí vytýkat. Jenže to je paradoxně i jeho největší problém. Jestliže nejste vyloženými fandy tohoto chartistického podhoubí a netečou vám slzy dojetí při vzpomínce, kterak několik studentů svrhlo totalitu ovládající několik desetiletí podstatou část světa, tak si vás postavy ve filmu nemají čím získat na svou stranu. Ano, je tu zobrazena perzekuce státní mocí, jsou tady přátelství (jejichž slovní doprovod však šustí papírem), jenže vám jako neutrálnímu divákovi je to naprosto ukradené, nemáte šanci ke komukoliv přilnout. Realistické znázornění osobností jako lidí z masa a kostí zkrátka není pro životopisné filmy úplně to pravé. Není pak divu, že se tady v recenzích opakují nejčastěji slova jako "nuda", "zbytečnost", "o ničem", "povrchní". Je to vlastně paradox. Kdyby byl ten film natočen jako pomník velikánovi, paradoxně by u mě, který nejsem z polistopadového vývoje nikterak nadšen a nyní v roce 2022 jsem dokonce na vrcholu znechucení, zřejmě dosáhl na vyšší hodnocení. Ještě taková poznámka k pojetí hlavní role. Vznikne-li film o někom, koho si všichni pamatujeme a kdo měl velmi nezaměnitelnou dikci, staví to tvůrce před docela ošemetný problém. Má herec v hlavní roli tu dikci napodobovat, čímž však postavu přestává hrát, ale začíná ji spíše imitovat? Anebo by možná bylo nejlepší se na celé ráčkování vykašlat? Tvůrci zvolili střední cestu, a ačkoli tak každému pamětníkovi (což jsme skoro všichni) vytane na mysl, že Havel mluvil přece jinak, asi to udělali správně. (18.11.2022)

Abych si rozmyslela, jaké pocity z tohoto filmu mám a jaký názor obecně na to budu mít, tak jsem musela počkat skoro den. Z tohoto filmu mám totiž dost zmatené pocity. Na jedné straně tu máme dobře vypadající, dobře natočený film se skvělým castingem. Věnování se třem důležitým obdobím z Havlova života byl dobrý tah, protože, upřímně řečeno, tohle je to nejdůležitější, co o něm potřebujeme vědět. Na druhou stranu je tu pak velké negativum - tvůrci sází na to, že všichni vědí o tom, co se vlastně tehdy stalo, kdo se kolem něj pohyboval a jak zaujal lidi na takovou úroveň, aby ho následně volili za prezidenta. Ale já, jako porevoluční dítě, které se o této éře vlastně pořádně ani neučilo ve škole, nemám z filmu ani ponětí, co udělal tak revolučního. Nejvíce času logicky trávíme v letech 76-78 (asi tak nějak), kde máme i nějakou tu motivaci z jeho strany (která, upřímně, nebyla moc přesvědčivá), ale najednou se dostáváme do roku 89, kde trávíme asi dvacet minut. Neznám motivaci, proč se rozhodl stát se prezidentem. Nevím, proč se lidi rozhodli udělat z něj svého lídra. A film mi to taky neřekne. Proč tam alespoň na konci nedali jeho projev, který by mě přesvědčil o jeho vůdčí síle? Takhle, jediný co o něm vím je, že byl tak trochu pokrytec, který se snažil změnit systém v zemi jen proto, aby mohl psát divadelní hry, na které se potom stejně vysral. A pak je tu ještě, možná pro některé banalita, ale pro mě to je důležité: proč postavy neměly jména? Jak si k nim mám najít nějaké sympatie, když nevím, kdo to je? (02.08.2020)

Václav Havel je (nebo spíš byl) velice zajímavý a hlavně dobrý člověk, tudíž moc nechápu, proč se jeho životopisný snímek nedostal na plátna kin už dříve. No, to je jedno. Přišel tento rok a já měl možnost zajít do kina, takže jsem neváhal a šel. Vracel jsem se s rozporuplnými pocity. Jasně, špatně natočené to rozhodně není, ale chtělo by to celé lépe popsat, dle mě. Vzít celý jeho život od začátku až do konce. Dále mi velice vadil střih, se kterým si očividně moc záležet nedali. Samozřejmě jsou tu také klady. Viktor Dvořák jakoby z oka Havlovi vypadl. Aňa Geislerová také nezklamala a Martin Hoffman neurazil. Když bych to měl shrnout, tak se jedná o fajn životopis, který by ale mohl být lepší. 60% (10.08.2020)

Doporučuji před filmem pročíst rozhovor Prosím, stručně. (12.08.2020)

Zklamání... Havel je pro mě ikona a čekal jsem emocemi nabitý film a ono to emočně vůbec nefungovalo... U filmu, kde se to motá kolem komunistů, mě to vždy naštve a robudí k nim ještě větší averzi a tady nic... Emočně fungovalo snad jen Havlovo věznění a zápal plic... Pak přeběhl husina po zádech ke konci na plný Václavák, člověk čeká vrchol filmu a stříkání emoc, ale najednou titulky a konec... (29.08.2020)

Václav Havel - symbol revoluce. Nezapomeneme. Po řemeslné stránce dobře zvládnutý film. Mohlo to být lepší, ale mohlo to být taky horší. (04.11.2020)

Přestože představitelé Havla a Dubčeka ve svých rolích vypadají velmi autenticky, jezdí v dobových vozech a používají nádobí z RaJe, tvůrcům se nepodařilo přenést mě do období normalizace tak, abych uvěřil všem scénám, nahraným situacím, a chování postav. A to je problém, protože pak jsem se prostě nemohl na film nijak emocionálně napojit. Také bych očekával, že se o dozvím něco o osobnosti Havla více do hloubky - marně. Možná, kdyby alespoň snaha o prolomení čtvrté stěny směrem k divákům v publiku byla dotažená dál, a dění bylo ještě více oním absurdním divadlem, mohlo přecejen dojít i na kýžený aplaus. (16.11.2020)

„Tak hele, bejt prezident by vážně mohla bejt tvoje životní role, problém ovšem je, že tys byl vždycky dost mizernej herec, takže bys zvládl hrát tak leda sám sebe." Film, na který jsem chtěla jít do kina. Díky nynější situaci to bohužel nešlo a nejde a kdy jindy si ho pustit než 17.listopadu. Je 0:40, film jsem právě dokoukala a jsem plná dojmů. Není to dokonalý film, a přesto je. Drama, které ukazuje život Václava jako normálního člověka, ne jako hlavu státu na hradě. Surové, jasné, bez příkras, bolestivé, ale i milé. Ukázka jeho záletnictví, o kterém věděl, ale které k němu prostě patřilo, beznaděje ve vězení, ale především láska k vlasti. To je to, co tento film ukazuje. Nebudu zde řešit herecké obsazení, které není dokonalé, ale hlavní role byla zahrána si myslím skvěle. Děkuji za tento film, protože dokumentů o Václavovi na hradě máme hromadu, ale jeho mládí moc lidí nezná - když pominu ty, kteří se o něj zajímají. Jak ve filmu řekla Olga: „manželka, milenka, divadlo, politika. Ty si ještě pořád myslíš, že to můžeš mít všechno?" (18.11.2020)