Emma.

S adaptacemi Emmy se nikdy moc neplýtvalo, proto nový film každé čtvrtstoletí opravdu neuškodí. Tato verze je sice mírně parodická a taková Miranda Hart opět hraje tu svou sólovku namísto toho, aby hrála postavu z románu (což už mi zkazilo nejednu show)... ale vše ostatní víceméně klape takovým svým odlišným způsobem, než jak by se očekávalo od adaptace austenovského románu z roku 1815. Určitě si doplním i seriál. (30.06.2020)

Svižné, krásně nasnímané kostýmní romantické melodrama snobskou "austenovskou" dobu i mravy bezmála karikuje (viz třeba pohrdavé, otrávené služebnictvo), ovšem v těch důležitých emocích a vztazích je přesvědčivě pevné v kramflecích (krásná scéna na bálu). Na čemž má zásadní podíl výborná Anya Taylor-Joy v titulní roli, které to nejenom hodně sluší, ale svou roztomilou a temperamentní, leč marnivou až manipulativní slečnu z vyšší společnosti obdařuje srdcem i životem. (15.11.2022)

Nejnovější zpracování austenovské klasiky mě příjemně překvapilo. Emma, ač nejmodernější ze všech filmových Em, je tu možná své předloze povahově nejvěrnější. Bizarně pohádkové kulisy zdůrazňují, že se příběh odehrává v čase-nečase a z reálného historického pozadí si vypůjčuje pouze statutární sociální rámec. Tak, aby se milovník Austenové nažral a teenager zůstal celý. Vynikající Anya Taylor-Joy dokáže v jedné vteřině svou postavou přezíravě opovrhovat a posílat ji okatě do hrobu minulých staletí, ale současně pro její jen zdánlivě povrchní povahu u diváka vzbuzuje hluboký soucit i sympatie. Vlastně myslím, že takhle britskou a přitom globálně současnou Emmu před Anyou nikdo nepředvedl. Otázkou zůstává, jestli současný mladý člověk dokáže ještě rozumět lásce, která byla citovým vzplanutím, a jako taková obohacovala celé dni, roky i život. Nejen pět minut v posteli. (16.10.2021)

Nádherné interiéry šlechtických sídel, oku lahodící vizuální kompozice a občas zaujme i originálně zvolená hudba. Tím veškerý přínos této adaptace Emmy končí. Režisérka totiž vůbec nepochopila, oč tu má jít. Místo jemně laskavé austenovské ironie, která na milostné chyby a nedorozumění pohlíží s pochopením, tlačí své postavy do křečovité karikatury na povýšenost boháčů georgiánské doby. Nekažte si vkus tímto paskvilem a pusťte si raději sice ne tak výpravnou, ale lépe obsazenou a duchu předlohy mnohem věrnější Emmu z roku 1996. (26.07.2022)

Ou, to bolo že aké pekné! A to som to na prvýkrát nedala a vypla po pár minútach - nepáčil sa mi Knightley, priam sa mi zdal hnusný, Emma čudná, celé akési divné a strnulé a potom ma dorazil afektovaný Bill Nighy, môj niekdajší miláčik, ale neviem, asi som nebola v správnej nálade a v momente vypínala. Naviac, po spotvorených Malých ženách som nemala chuť na ďalšiu spackanú klasiku (Ja proste tú verziu s Winonou Ryder bezmezdne milujem). Ale keďže počas Vianoc som si dala kostýmovkové obdobie a pozerala všetky možné staroanglické adaptácie, dala som tomu ešte šancu. A tentokrát som pochopila, že sa na to treba pozerať ako na komédiu, či skôr paródiu. Áno je to taká groteska, ale nenormálne pekná. Tie šatičky, tie farby, tie dievčence, tí gentlemani v naškrobených límcoch, no nádhera; podkreslená perfektným hudobným doprovodom. Dokonalý film do kina! (Žiaľ v nesprávnom roku.) Emmu som kedysi čítala, prišla mi dlhá, nudná, o ničom, vlastne asi najviac "o ničom" austenovka. Film s Gwyneth bol fajn, ale Gwyneth mi nie je dvakrát sympatická, bol tam však úžasný Knightley. V seriálovom spracovaní Emmy sa mi zase viac páčila Romola Garai, ale Knightley tam nemal šťávu. No a Emma s bodkou má - aspoň pre mňa - oboch predstaviteľov OK, vlastne všetkých. Aj tá Miss Bates je tak akurát, aby ste sa na nej bavili, aby vás otravovala (ale nebola vyslovene odporná), ale ju aj úprimne poľutovali. Trochu mi vadil prejav Harriet a tiež to, že Knightleyho city/náklonnosť k Emme sa vyjavili príliš skoro. Inak mám pocit, že je to snáď najkrajšie spracovanie tejto knihy, ale to si ešte určite musím ostatné verzie zopakovať a aj knihu prečítať, aby som to mohla povedať s istotou. Knightley si ma získal, akonáhle prehovoril a začal sa prejavovať, Johnny Flynn má charizma. A taneček na bále - ani som nedýchala. Nádherné. Zase raz ma dostalo niečo, od čoho som nič nečakala. A sivomodrý štvorček na čsfd tiež nesľuboval ktovieakú zábavu. Div sa svete! A ja som mala okamžite po zhliadnutí chuť si to pozrieť znova. Mimochodom, veľmi vkusné záverečné titulky s parádnou skladbou, ktorú - áno, spieva Mr. Knightley osobne. (Rozmýšľam, či by to bolo príliš veľké rúhanie, keby som prehlásila, že v takomto odľahčenom štýle by som chcela aj Pýchu a predsudok...Rozum a cit Anga Leeho milujem, na to prosím nesiahať :-), ale Wrightova P&P ma nedostala až tak do kolien ako väčšinu, preto stále čakám na tú "moju" verziu.) (11.01.2021)