John Wick 4

Pokud jsem dal čtyři hvězdy Extraction, pak je musím dát i Wickovi, ale moc už se mi teda nechtělo. Ono, ne že by tam bylo málo akce. Té je tam až až, možná dokonce více než by bylo záhodno. A začne to svižně hned v úvodu. V podstatě každých 10 m pohybu Johna nějakým směrem znamená haldy mrtvých, které se v celkovém součtu dají počítat v řádu nižších stovek... Asi to byla pro mne smůla, že jsem si tenhle čtvrtý díl dal po obou dílech Extraction. Tam je to co se týče killů nemlich to samé. Tady mi to lámání krků a rány do hlav už po chvilce začaly nudit. Fascinovala mne diskárna v Berlíně, kde ačkoliv se mezi tančícími rubou chlápci se sekyrkama (proč se sekyrkama jsem nepochopil), dav trsá v rytmech techna a blikajících stroboskopů dál jako by se nechumelilo. Možná měli tanečníci nachumeleno kdo ví, ale faktem je že prchat začali až když Wick opouštěl s důkazem v dlani taneční parket. Scénka z Paříže by zase mohla skvěle posloužit v rámci nějakého pořadu BESIP, proč přecházet rušné komunikace pouze na přechodu pro chodce. I zde doprava nepochopitelně jezdila ač se na kruháči dělo opravdu lecos. Inu uspěchaná a hektická je ta dnešní společnost a málokdo se věnuje dostatečně tomu, co se děje kolem vozu. Závěr mi konečně trochu spravil chuť a musím říci, že všeho už bylo tak akorát, takže jsem rád, že to čtyřkou končí. Od doby co Johnovi zabili štěňátko uteklo už 9 let a je asi načase se posunout někam dál. Jináč má Keanu můj respekt! Na těch skoro šedesát vypadá pořád dobře i pružně. Dávám tedy za 4 vlčáčí kousance. * * * * (09.07.2023)

Série John Wick ušla dlouhý kus cesty, čtyřka poté není jen nejlepším dílem série, ale platí i za vrchol v rámci akčního filmu jako takového minimálně v rámci 21. století. Silný zážitek, který by měl do budoucna fungovat jako příručka k tomu, jak v Hollywoodu do budoucna přistupovat  k akčním filmům. Díky Chade. Díky Keanu! (Viděno v kině: 2x) (20.03.2023)

Akční filmový svět by byl bez Johna Wicka z(a)tracen. Elegantně nemytý a hygienou nezabírající muž v černém se vydává na své (téměř) rozlučkové turné po Japonsku, Německu a Francii. V cestě za vytouženou svobodou mu stojí hordy zabijáků a nově i bohatý markýz (Bill Skarsgard). John Wick je i tentokrát absolutně nezlomný. Nezná únavu, kulky se mu zázračně vyhýbají, údery protivníků mu leští obličej a pády z velkých výšek a ze schodů mu rovnají páteř. Bitky i pády jsou opravdu mimo realitu. Nejvíce bych čtyřku přirovnal k akční parodii. Jak jinak vnímat účast (maskéry) ztloustlého Scotta Adkinse, kterého zdobí stříbrný chrup a má na na našeho hrdinu taktéž spadeno. Do stejné kategorie spadá i účast slepce, který je nepřekonatelným mistrem bojového umění, v podání Donnieho Yena, jen s tím rozdílem, že jeho postava působí důstojně a nadbytečně. Film příliš na dějovosti nestaví. Když se o to pokouší, působí to hrozně nudně a táhle. Jakmile se vše přemostí k akci, je hned veseleji. Má to ale i své ALE. Většina stěžejních akčních scén je natočena za tmy. Takže si nelze z diváckého hlediska vychutnat všechny choreografické a technicky provedené detaily a finesy. Nevím, co režiséra Chada Stahelskiho k takovému kroku vedlo. Je to přece precizní režisér, tak nebylo nutné uchýlit se k tmavým uličkám a interiérům, které by měly odvést diváckou pozornost od případných technických nedostatků. Určitě by to byl velký nářez mlátit se a střílet po sobě ve dne. Keanu Reeves je se svojí  rolí, která mu obnovila upadlou hereckou kariéru, maximálně sžitý. Na mě ale zvolený vizuál nepůsobil vůbec optimálně. A další problém představuje repetitivní vyznění celé série. Což o to, inovace se najdou, chlapci jdou na to postaru a v závěru si střihli pistolnický souboj. Působilo to sice debilně směšně, vůbec to do celkového konceptu adekvátně nezapadlo, ovšem to málo pomohlo vymanit se filmu z jeho kolovrátkového klapotu. Finále filmu je přímo monstrózní. Automobilové honičky a bitky v noční Paříži jsou opravdu vrcholně pojaté. Jenže mě film celkově nestrhl. A to je podstatné. V konečné sumarizaci vlastně další akční trampoty na jedno brdo s nepřemožitelným hrdinou už vlastně ani nepotřebuji. 6/10 (26.04.2023)

Čo sa dialo v prvej, druhej a tretej časti si už vôbec nepamätám, samozrejme okrem nejakej tej akcie. Možno aj preto, že som neriešil všetky dejové línie a kauzalitu, som si film užil viac ako som si vopred myslel. Máme tu opäť eye candy záležitosť ako v dvojke, rozumej lokácie a nie priamo choreografiu akčných scén, tá ma nikdy príliš nebrala. Ale pozor, všetky akčné scény sa odohrávajú v noci, takže tie svetové lokácie si užijete iným spôsobom než napríklad v Bondovi či v Mission: Impossible. Herci sú skvele typologicky vybratí a stopáž som vôbec neriešil, takže nemám dôvod dávať priemerné hodnotenie ako naposledy. (28.03.2023)

Kapitola 4 je v akčních scénách ještě spektakulárnější a celkově monstróznější než předchozí díl (a to už je co říct). Ve třech monumentálních setech (hotel v Japonsku, noční klub v Německu, ulice Paříže) Stahelski se svým týmem geniálních choreografů a všehoschopných kaskadérů předvádějí vysokou školu akčního řemesla a servírují divákům (další) strhující kombinace úchvatných kontaktních soubojů, masivních videoherních přestřelek (záběr zvrchu je vyloženě lahůdkový) a divokých honiček. Minimálně stejně mě ale film dostal i skvostným castingem, prací s postavami a hlavně neokázalým 'john-wooovským' pojetím, kdy musí hrdina čelit kromě armády bezejmenných (v jednom případě dokonce doslova) vrahounů  také svému dávnému příteli. Právě díky skvěle zkonstruovanému vztahu Wicka s Cainem (Donnie Yen je pro mě hlavní hvězdou filmu), jejichž společné scény nenásilně generují silné emoce (posezení v kostele je okouzlující), si mě tahle velkolepá a audiovizuálně omamná řežba natolik získala. Kdyby tvůrci některé akční scény bezdůvodně tolik nenatahovali a nedováděli místy do absurdna Wickovu nepřemožitelnost a nezničitelnost, bylo by to dokonalé. 85 % (26.08.2023)